Okresnímu soudu v Prostějově
ke sp.zn.: 2 Nt 1151/2014
dříve obviněný: Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12.1.1962, trvale bytem Ospělov 6, 798 55 Ludmírov - Ospělov
Obhájce: Mgr. Milan Popelka, advokát se sídlem nám. T.G. Masaryka 11 v Prostějově
D o v o l á n í
proti usnesení KS v Brně č.j. 5To 297/2017-1157 ze dne 30.8.2017, potažmo usnesení OS v Prostějově č.j. 2 Nt 1151/2014-942 ze dne 4.7.2017
Ve shora uvedené trestní věci podávám v řádné lhůtě proti usnesení odvolacího soudu - Krajského soudu v Brně č.j. 5To 297/2017-1157 ze dne 30.8.2017,
potažmo usnesení Okresního soudu v Prostějově č.j. 2 Nt 1151/2014-942 ze dne 4.7.2017, kterým byly zamítnuty návrhy na povolení obnovy řízení ve věci 2Nt 1151/2014 a 3Nt 1151/2014 (kteréžto věci byly spojeny usnesením ze dne 18.10.2016) toto
dovolání:
Napadeným usnesením odvolací soud - Krajský soud v Brně podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř. mou stížnost zamítl. Podle § 149 odst. 1 písm. a) tr.ř. pak napadené usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4.7.2017, čj. 2Nt 1151/2014-942 zrušil a podle § 283 písm. b) tr.ř. zamítl návrh na povolení obnovy řízení, které jsem podal, jako dříve obviněný, směřující proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15.4.2014, čj. 2Nt 1151/2014-80, které nabylo
právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20.5.2014, č.j. 8To 198/2014-114, dne 205.2014, a proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26.8.2015, č.j. 3Nt 1151/2014-411, které nabylo právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14.10.2015, sp. zn. 5To 317/2015, dne 14.10.2015.
Napadené usnesení odvolacího soudu bylo doručeno mému obhájci dne 12.10.2017, proto toto dovolání je podáváno v řádné lhůtě.
Přípustnost dovolání v této mé trestní věci odvozuji od § 265a odst. 1,2 písm. h), když jde o rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g) tr.ř.
Dovolací důvod opírám o ustanovení § 265b odst. 1 písm.
g) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,
j) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,
k) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný s komentářem o extrémní diproporcionalitě a nevyrovnání se spáchanými zločiny soudců a státních zástupců, viz příloha a zde doložený komentář k disproporcionalitě
Dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.), na což výslovně tímto dovoláním rovněž odkazuji. Odvolací soud - Krajský soud v Brně se naprosto žádným způsobem nevyjádřil k mnou učiněné námitce podjatosti a nevyloučení se soudkyně soudu prvního stupně, resp. všech soudců Okresního soudu v Prostějově i Krajského soudu v Brně, jak jsem dříve navrhoval a namítal. Odvolací soud - Krajský soud v Brně v napadeném usnesení stručně konstatuje, že se ztotožňuje s námitkou státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Prostějově a uvádí, že návrh na povolení obnovy řízení byl podán proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný s tím, že trestní řád umožňuje obnovu řízení proti rozhodnutí uvedeným v § 277 tr.ř. a proti usnesení soudu o uložení ochranného opatření trestní řád obnovu řízení neumožňuje. Já se s odůvodněním odvolacího soudu a s celým napadeným usnesením neztotožňuji, považuji jej za zcela nesprávné, jsem přesvědčen, že jsou porušována má práva, když odkazuji na „čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování společenství s důvodným podezřením na porušení řady ustanovení trestního zákoníku s důsledky uvedenými v ustanovení § 149 odst. 4 trestního zákoníku spáchaných důvodně podezřelými prostějovskými soudci a státními zástupci, důkazy doloženy ve výpovědi na Policii ČR dne 6.10. 2017 č.j. KRPM– 106813-12/ČJ – 2017- 141215 na titulní straně webu ve scanu podání vysvětlení na http://policie-cr.blogspot.cz/“.
Pokud jde o důvody dovolání dle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu a dle § 265b odst. 1 písm. k) trestního řádu, kdy v rozhodnutích některé výroky chybí nebo jsou neúplné, uvádím, že soudy obou stupňů vůbec nerozhodly, zda je soud podjatý, zda a proč nebylo vyšetřeno porušení § 149 odst. 4 trestního zákoníku důvodně podezřelými soudci a státními zástupci, zda je zákon o NL technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a zda je vymahatelný neoznámený předpis č. 141/2009 Sb. novelizující výrobu konopných léčiv (viz § 8zákona o NL) a zda je právně přípustné, že policie měří obsah THC v konopí v každém kraji jinak a se zcela odlišnými výsledky u téže rostliny, což jsou základní předpoklady pro podání obžaloby.
Již v rámci podání stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4.7.2017, čj. 2Nt 1151/2014-942 jsem namítal podjatost všech soudců Krajského soudu v Brně, jak bylo zdůvodněno v uvedené stížnosti, navrhl jsem výslovně, aby došlo k vyloučení všech soudců Krajského soudu v Brně z rozhodování ve věci a na tyto mé návrhy a námitky soud vůbec nereagoval, nerozhodoval o tom, nevěnoval se v odůvodnění rozhodnutí tomuto návrhu a námitce a rezignoval tak zcela na svou zákonnou povinnost.
Poukazoval jsem ve stížnosti na
1) Nevymahatelný trestní předpis z důvodu neoznámených novelizací technických předpisů výroby konopí jako léku a nutnost položit předběžné otázky Soudnímu dvoru, neboť není pravdou, že je konopí prekurzor a není pravdou, že zákon o návykových látkách a léčivech není technickým předpisem a údajně nepodléhá oznamovací proceduře zavedení do databáze TRIS, důkazy v příloze.
2) Neexistence právního předpisu a judikatury k metodice měření obsahu THC v konopí, viz předseda NS ČR na http://nejvyssi-soud.blogspot.cz/ a nevyrovnání se s netrestností skutku dle judikatury Josemans (viz předběžné otázky) a §§ 28 a 31. odst. 1 trest. zákoníku a spáchanými zločiny doloženými ve spisu v trestních podnětech ze dne 6.9.2010 (Konopí je lék,z.s.), 11.5.2011 (Ateliér ALF,z.s., Konopí je lék, z.s. a Art Language Factory,z.s. - zřizovatelé Edukativní konopné kliniky, EKK) a 14.5.2016 (zřizovatelé EKK v právním zastoupení Cannabis is The Cure,z.s. a supervizi Společenství podpory Olomoucké nadace filantropů a mecenášů,z.s.) zakázaných vždy vyšetřovat.
3) Posudek PN Bohnice ve spisu ze dne 12.12.2016 vyloučil, že bych byl neschopen v letech 2008 - 2016 prokázat, že konopí není prekurzor a žaloba byla stažena právě pro tuto údajnou nezpůsobilost - prokázat, že konopí není prekurzor.
a na výše uvedených argumentech zcela zásadně trvám, na mé námitky nebylo soudy obou stupňů reagováno a nebylo k nim soudy zaujato naprosto žádné stanovisko, což považuji za nezákonný a naprosto nesprávný postup.
Nevylučuji, že v rámci podaného dovolání doplním následně k tomuto dovolání přílohy či dovolání samotné doplním.
S ohledem na shora uvedené navrhuji, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr.ř. usnesení odvolacího soudu - Krajského soudu v Brně č.j. 5To 297/2017-1157 ze dne 30.8.2017, potažmo usnesení Okresního soudu v Prostějově č.j. 2 Nt 1151/2014-942 ze dne 4.7.2017 zrušil, a aby podle § 265l tr.ř. vrátil věc k novému rozhodnutí příslušnému nižšímu soudu.
V Prostějově dne 8. prosince 2017
Mgr. Dušan Dvořák
ke sp.zn.: 2 Nt 1151/2014
dříve obviněný: Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12.1.1962, trvale bytem Ospělov 6, 798 55 Ludmírov - Ospělov
Obhájce: Mgr. Milan Popelka, advokát se sídlem nám. T.G. Masaryka 11 v Prostějově
D o v o l á n í
proti usnesení KS v Brně č.j. 5To 297/2017-1157 ze dne 30.8.2017, potažmo usnesení OS v Prostějově č.j. 2 Nt 1151/2014-942 ze dne 4.7.2017
Ve shora uvedené trestní věci podávám v řádné lhůtě proti usnesení odvolacího soudu - Krajského soudu v Brně č.j. 5To 297/2017-1157 ze dne 30.8.2017,
potažmo usnesení Okresního soudu v Prostějově č.j. 2 Nt 1151/2014-942 ze dne 4.7.2017, kterým byly zamítnuty návrhy na povolení obnovy řízení ve věci 2Nt 1151/2014 a 3Nt 1151/2014 (kteréžto věci byly spojeny usnesením ze dne 18.10.2016) toto
dovolání:
Napadeným usnesením odvolací soud - Krajský soud v Brně podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř. mou stížnost zamítl. Podle § 149 odst. 1 písm. a) tr.ř. pak napadené usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4.7.2017, čj. 2Nt 1151/2014-942 zrušil a podle § 283 písm. b) tr.ř. zamítl návrh na povolení obnovy řízení, které jsem podal, jako dříve obviněný, směřující proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15.4.2014, čj. 2Nt 1151/2014-80, které nabylo
právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20.5.2014, č.j. 8To 198/2014-114, dne 205.2014, a proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26.8.2015, č.j. 3Nt 1151/2014-411, které nabylo právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14.10.2015, sp. zn. 5To 317/2015, dne 14.10.2015.
Napadené usnesení odvolacího soudu bylo doručeno mému obhájci dne 12.10.2017, proto toto dovolání je podáváno v řádné lhůtě.
Přípustnost dovolání v této mé trestní věci odvozuji od § 265a odst. 1,2 písm. h), když jde o rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g) tr.ř.
Dovolací důvod opírám o ustanovení § 265b odst. 1 písm.
g) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,
j) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,
k) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný s komentářem o extrémní diproporcionalitě a nevyrovnání se spáchanými zločiny soudců a státních zástupců, viz příloha a zde doložený komentář k disproporcionalitě
Dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.), na což výslovně tímto dovoláním rovněž odkazuji. Odvolací soud - Krajský soud v Brně se naprosto žádným způsobem nevyjádřil k mnou učiněné námitce podjatosti a nevyloučení se soudkyně soudu prvního stupně, resp. všech soudců Okresního soudu v Prostějově i Krajského soudu v Brně, jak jsem dříve navrhoval a namítal. Odvolací soud - Krajský soud v Brně v napadeném usnesení stručně konstatuje, že se ztotožňuje s námitkou státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Prostějově a uvádí, že návrh na povolení obnovy řízení byl podán proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný s tím, že trestní řád umožňuje obnovu řízení proti rozhodnutí uvedeným v § 277 tr.ř. a proti usnesení soudu o uložení ochranného opatření trestní řád obnovu řízení neumožňuje. Já se s odůvodněním odvolacího soudu a s celým napadeným usnesením neztotožňuji, považuji jej za zcela nesprávné, jsem přesvědčen, že jsou porušována má práva, když odkazuji na „čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování společenství s důvodným podezřením na porušení řady ustanovení trestního zákoníku s důsledky uvedenými v ustanovení § 149 odst. 4 trestního zákoníku spáchaných důvodně podezřelými prostějovskými soudci a státními zástupci, důkazy doloženy ve výpovědi na Policii ČR dne 6.10. 2017 č.j. KRPM– 106813-12/ČJ – 2017- 141215 na titulní straně webu ve scanu podání vysvětlení na http://policie-cr.blogspot.cz/“.
Pokud jde o důvody dovolání dle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu a dle § 265b odst. 1 písm. k) trestního řádu, kdy v rozhodnutích některé výroky chybí nebo jsou neúplné, uvádím, že soudy obou stupňů vůbec nerozhodly, zda je soud podjatý, zda a proč nebylo vyšetřeno porušení § 149 odst. 4 trestního zákoníku důvodně podezřelými soudci a státními zástupci, zda je zákon o NL technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a zda je vymahatelný neoznámený předpis č. 141/2009 Sb. novelizující výrobu konopných léčiv (viz § 8zákona o NL) a zda je právně přípustné, že policie měří obsah THC v konopí v každém kraji jinak a se zcela odlišnými výsledky u téže rostliny, což jsou základní předpoklady pro podání obžaloby.
Již v rámci podání stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4.7.2017, čj. 2Nt 1151/2014-942 jsem namítal podjatost všech soudců Krajského soudu v Brně, jak bylo zdůvodněno v uvedené stížnosti, navrhl jsem výslovně, aby došlo k vyloučení všech soudců Krajského soudu v Brně z rozhodování ve věci a na tyto mé návrhy a námitky soud vůbec nereagoval, nerozhodoval o tom, nevěnoval se v odůvodnění rozhodnutí tomuto návrhu a námitce a rezignoval tak zcela na svou zákonnou povinnost.
Poukazoval jsem ve stížnosti na
1) Nevymahatelný trestní předpis z důvodu neoznámených novelizací technických předpisů výroby konopí jako léku a nutnost položit předběžné otázky Soudnímu dvoru, neboť není pravdou, že je konopí prekurzor a není pravdou, že zákon o návykových látkách a léčivech není technickým předpisem a údajně nepodléhá oznamovací proceduře zavedení do databáze TRIS, důkazy v příloze.
2) Neexistence právního předpisu a judikatury k metodice měření obsahu THC v konopí, viz předseda NS ČR na http://nejvyssi-soud.blogspot.cz/ a nevyrovnání se s netrestností skutku dle judikatury Josemans (viz předběžné otázky) a §§ 28 a 31. odst. 1 trest. zákoníku a spáchanými zločiny doloženými ve spisu v trestních podnětech ze dne 6.9.2010 (Konopí je lék,z.s.), 11.5.2011 (Ateliér ALF,z.s., Konopí je lék, z.s. a Art Language Factory,z.s. - zřizovatelé Edukativní konopné kliniky, EKK) a 14.5.2016 (zřizovatelé EKK v právním zastoupení Cannabis is The Cure,z.s. a supervizi Společenství podpory Olomoucké nadace filantropů a mecenášů,z.s.) zakázaných vždy vyšetřovat.
3) Posudek PN Bohnice ve spisu ze dne 12.12.2016 vyloučil, že bych byl neschopen v letech 2008 - 2016 prokázat, že konopí není prekurzor a žaloba byla stažena právě pro tuto údajnou nezpůsobilost - prokázat, že konopí není prekurzor.
a na výše uvedených argumentech zcela zásadně trvám, na mé námitky nebylo soudy obou stupňů reagováno a nebylo k nim soudy zaujato naprosto žádné stanovisko, což považuji za nezákonný a naprosto nesprávný postup.
Nevylučuji, že v rámci podaného dovolání doplním následně k tomuto dovolání přílohy či dovolání samotné doplním.
S ohledem na shora uvedené navrhuji, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr.ř. usnesení odvolacího soudu - Krajského soudu v Brně č.j. 5To 297/2017-1157 ze dne 30.8.2017, potažmo usnesení Okresního soudu v Prostějově č.j. 2 Nt 1151/2014-942 ze dne 4.7.2017 zrušil, a aby podle § 265l tr.ř. vrátil věc k novému rozhodnutí příslušnému nižšímu soudu.
V Prostějově dne 8. prosince 2017
Mgr. Dušan Dvořák
