Radomíra
Dvořáková, nar. 12.1.1962, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
Okresní soud v Prostějově
Č.j. 2 T 104/2010
Věc:
návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu a podklady do spisu
Dne 18.5.2014 jsem společně s manželem a asociací Open
Royal Academy (sdružující mj. i další poškozené) podala žádost o obnovu
řízení 2 T 104/2010, ve kterém jsem byla dle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěna obžaloby,
avšak nebyla jsem odškodněna ani v odvolacím řízení u KS v Brně,
přestože o věci dle ústavně garantovaných práv nerozhodl zákonný soudce, kterým
je Soudní dvůr Evropské unie a kdy při porušení práva EU musí dojít
k náhradě škody, viz rozhodnutí Soudního dvora EU č.j. C-224/01 (Köbler).
Navrhuji, aby byl
do termínu 14 dnů od rozhodnutí v této věci určen termín projednání obnovy
řízení.
Současně žádám, aby
se žaloba a soud vyrovnaly s těmito předběžnými otázkami Soudnímu dvoru
EU, které vzhledem k jednání (nejen) vůči naší rodině prostějovskými OČTŘ
od roku 2009 – 2014 rozšiřuji i o právní otázky aktuální. Pokud tyto otázky
soud a žaloba posoudit neumí, nechť je podstoupí Soudnímu dvoru EU, který je
jediným soudem oprávněným k výkladu práva EU.
Předběžné otázky:
1. Je třeba čl. 267 odst.
3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu
Nejvyššího soudu, který odmítá položení předběžné otázky na nevymahatelnost
ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího
soudu (č.j. 8 Tdo 1231 /2011), že daný
zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES,
které se ovšem transponovat nesmí?
2.
Představuje
§ 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim
pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským
(průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení
úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100
m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004, kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a
je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod
55?
3. Je třeba v roce
2009 novelizované nařízení Komise (ES) „Metoda společenství pro kvantitativní
určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č.
1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a
integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor
pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č.
1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína,
vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu
v odrůdách cannabis, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?
4.
Představuje
§ 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho
novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis
k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit
obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 %
THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
5.
Představuje
§ 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim
přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení
s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě
zákona č. 141/2009 Sb., kterým se
změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
6.
Je
třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání
v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě
vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a
používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro
léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na
jakost léčebného cannabis?
7.
Představuje
§ 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení),
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž
s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské
komisi v souladu s čl. 8
a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku
Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
8.
Představuje
§ 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby
veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu
pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
9. Je třeba čl. 34
Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť
tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis,
které je de facto třeba dovážet
z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je
prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či
dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných
metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak
zakázáno?
10. Je třeba čl. 34
Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve
věci C-137/09 Josemans explicitně
uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
V Olomouci dne
22. března 2015
