Obvodního soudu pro Prahu 10, dovolání 4.12.2017

Nejvyšší soud České republiky

prostřednictvím

Obvodního soudu pro Prahu 10

Datovou schránkou

Dovolání žalobců ze dne 4.12.2017 proti usnesení

Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24.4.207 č.j. 67 Nc 8008/2017 ve spojení s usnesením ze dne 14.7.2017 č.j. 67 Nc 8008/2017 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017

Dovolatelé – žalobci - poškození

1. Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6 zastoupen v žalobním a odvolacím řízení dle § 26, odst. 3 o.s.ř. asociací Cannabis is The Cure,z.s., ID: 4ex7c9p

2. Cannabis is The Cure,z.s., IČ: 266 70 232, Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc zastoupena dle § 441 o.z. zmocněným předsedou poškozené společnosti pro rozvoj sociální ekologie Art Language Factory,z.s., která je členem asociace Cannabis is The Cure,z.s., Josefem Pospíšilem, MCA, nar. 25.3.1986, Přichystalova 60/75, 779 00 Olomouc

obhájce:

Obvodní soud pro Prahu 10 od 2.11.2017 žádán o ustanovení zastoupení ex officio – viz příloha:

Žalovaná:

JUDr. Markéta Písaříková, nar. 21.1.1978, Brumovická 1355/11A, 150 00 Praha 15

obhájce:

JUDr. Filip Svoboda, advokát se sídlem Praha 5, U Demartinky 1

- přílohy dle textu

I.

1. Obvodní soud pro Prahu 10 dne 24.4.2017 č.j. 67 Nc 8008/2017 žalobní řízení proti žalované spojené s náhradou škody zastavil pro neprojednatelnost.
2. Proti usnesení se žalobce 1) odvolal. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017 byly odvolacím soudem obecnímu soudu vytknuty vady v neobeslání účastníků řízení a jejich vadné označení.
3. Obvodní soud pro Prahu 10 v usnesení dne 14.7.2017 č.j. 67 Nc 8008/2017 vady usnesení napravil a správně označil a obeslal oba účastníky řízení.
4. Proti usnesení se žalobci odvolali a nově se odvolala žalovaná a žádala náhradu škody. Pozn: náhrada škody se žalobci 1) za opakované nedovůdné a účelové návrhy na omezení svéprávnosti nikdy nedostala. Podněty na omezování svéprávnosti žalobce 1) ukončené odmítnutím náhrady škody byly zahájené dne 4.9.2012 žalovanou a podnět žalované se stal "inspirací" pro další posuzovací řízení a veřejnou dehonestaci žalobce 1) obecními soudy, a to vždy bez doporučení lékaře nebo doložení lékařské zprávy nebo doporučení rodiny (výklad k nedůvodnosti návrhů a vlatsního zahájení řízení bez lékaské zprávy viz usnesení Krajského soudu v Brně dne 30.8.2017 č.j. 175 Co 295/2017-324).
5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017, které bylo ode dne 7.9.2017 "obživlým spisem", bylo odvolání žalované odvolacím soudem v plném rozsahu projednáno v průměru o cca 300 dní dříve, než jiná soudní řízení (viz spis a rozhodnutí MS v Praze ze dne 6.10.2017 a dne 22.11.2017, č.j. Si 1532/2017) a odvolacím soudem seznán nárok žalované jako nárok plně oprávněný, obě odvolání, opakované stížnosti a námitky žalobců však nebyly projednány jak obecním(i), tak odvolacím(i) soudem(y), proti čemuž je v řádné lhůtě podáváno toto

dovolání

v němž je dovolateli napadáno porušení a letité porušování § 8 o.z. vůči žalobcům a opakované nerespektovaní ustanovení § 26 odst. 3 o.s.ř. a § 9 odst. 2 písm e), g), h), i), m), p) o.s.ř. obecním a odvolacím soudem a jde o vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popř. má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž oběma dovolateli je navrhováno, aby dovolací soud

A.

napadaná usnesení zrušil a v souladu s § 9 odst. 2 o.s.ř. žalobní spor vrátil k prvoinstančnímu projednání Městskému soudu v Praze, jak bylo napadáno a určováno žalobci dokonce dle opakovaných určovacích výzev soudu, a to např., jak určovací výzvy žalobci 2), viz rozhodnutí k rozhodnutí OS pro Prahu 3 ze dne 28.12.2016 č.j 7 Nc 2/2016, tak určovací výzvy žalobci 1), viz rozhodnutí OS pro Prahu 3 ze dne 7.2.2017 č.j. 7 Nc 2/2016

B.

nařídil Městskému soudu v Praze ve lhůtě do 15 dní od rozhodnutí dovolacího soudu vyzvat žalobce k uhrazení soudních poplatků a úpravu žaloby k projednatelnosti, protože vůči žalobcům 1) a 2) byl výše uvedeným jednáním obecní a odvolací justice porušen zákon v jejich neprospěch, viz rozsudek dovolacího soudu vůči žalobci 1) ze dne 23.2.2012 č.j. 3 Tz 1/2012

C.

rozhodl o oprávněnosti zastoupení žalobce 1) žalobcem 2) v souladu s § 26 odst. 3 o.s.ř., neboť jak žalobce 1), tak žalobce 2) podmínky pro zastoupení dané zákonodárcem beze zbytku splnili a neprojednání námitek a stížností na zastoupení bylo výše uvedeným jednáním obecní a odvolací justice porušen zákon v neprospěch žalobců, viz usnesení dovolacího soudu proti žalobci 1) ze dne 10.12.2014 č.j. 6 Tdo 1493/2014.

II.

1. Žalobce 1 je vedoucím výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure), je nositel cen české (2002) a britské vlády (2000), cen Středoevropských nadací (2000), auditorské společnosti Ernst & Young (2008) a EU (2009) za vzdělávání v oblasti drogových politik a harm reduction, za práci na standardech kvality zdravotně sociálních služeb, za sociálně prospěšné podnikání a vysokou finanční efektivitu a také za vzdělávání v oblasti cannabisterapie (cena české vlády, 2009), viz reference na http://vlada-cr.blogspot.cz

2. Návrhy na omezování svéprávnosti žalobce 1) vzešly z trestních řízení, neboť žalobce 1) byl od platnosti nového trestního zákoníku dne 1.1.2010 již 8 x obviněn za nedovolenou výrobu konopných léčiv/drog a exekuovány jeho majetky a majetky dalších poškozených členů výzkumu zastoupených v asociaci Cannabis is The Cure,z.s. s tragickými dopady na členy výzkumu a porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech za paralelního porušení čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství, viz důkazy na http://policie-cr.blogspot.cz

3. Dovolací soud bohužel k dovoláním žalobce 1 ) opakovaně vědomě mylně uvádí, že zákon o návykových látkách údajně není technický předpis k výrobě konopí jako léku ve smyslu práva Společenství, protože konopí je prý údajně prekurzor (chemická látka k výrobě chemických drog), o kterých rozhodují členské země Společenství a předběžné otázky Soudnímu dvoru ve věci neoznámených – nevymahatelných novelizací výroby konopí jako léku novelami č. 141/2009 Sb. (výroba léků) a č. 50/2013 Sb. (pěstování konopí s obsahem nad 0,3 % THC) tak údajně není potřeba dovolacím soudem předat Soudnímu dvoru k projednání a současně oprávněnými orgány řádně projednat porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech vůči členům výzkumu, což je již 7 let zakazováno projednat za bdělé cenzury veřejnoprávních medií a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, viz důkazy na http://pravnistat.blogspot.cz

4. Usnesení k dovoláním žalobce 1) s výše uvedenou bludnou argumentací odmítl dovolací soud předat Soudnímu dvoru od prvního obvinění žalobce 1) usnesením dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 až naposledy dne 30.5.2016 č.j. 6 Tdo 323/2016.

5. Kartelově postupoval rovněž evropský a ústavní soud nejen vůči žalobci 1), ale vůči všem statutárním zástupcům Edukativní konopné kliniky, viz odmítavá usnesení č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. 3196/15, III. US 396/16, II. US 1091/2016, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/1 , kterými také ústavní soud vědomě mylně označil konopí prekurzorem a popřel, že je zákon o návykových látkách je technickým přepisem k výrobě konopí jako léku a porušení práva EU nepatří Soudnímu dvoru k projednání, viz http://constitutional-court.blogspot.cz

6. Stejně jako dle judikatury ESLP právem žalobce na zákonného soudce a spravedlivý proces navrhovat a dostát řádného projednání předběžných otázek Soudním dvorem, je zákonem daným právem žalobců, aby žalobní spor projednal prvoinstančně Městský soud v Praze a žalobci směli určit své zmocněnce.

III.

7. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017 se stalo podkladem pro usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017 s náhradou škody žalované, když meritem usnesení ze dne 29.6.2017 bylo řádné obesílání a označení účastníků žalobního řízení, které Městský soud v Praze vůči žalobci 1) opakovaně sám porušoval.

8. Sdělme nejprve k chronologii: žaloba byla podaná dne 8.3.2016 a byla projednávaná Okresním soudem v Olomouci do 31.3.2016 pod č.j. 19 Nc 702/2016, do 30.8.2016 byla projednávaná u odvolacího Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc pod č.j. 12 Co 150/2016, do 23.3.2017 byla projednávaná u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod č.j. 7. Nc 2/2016, do 14.7.2017 byla projednávaná u Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 67 Nc 8008/2017 a do 11.9.2017 byla projednávaná a pravomocně rozhodnuta u odvolacího Městského soudu v Praze pod č.j. 11 Co 246/2017.

9. Doložme seznam žalobci 1) nikdy nezaslaných rozhodnutí/usnesení Městského soudu v Praze k předmětné žalobě vedené u MS v Praze pod č.j. 11 Co 246/2017: I. Městský soud v Praze o žalobě rozhodoval dne 8. 12. 2016 č.j. 1 Nc 2825/2016, II. dne 3. 2. 2017 č.j. 1 Nc 2284/2017, III. dne 14.3.2017 č.j 1 Nc 2381/2017, IV. dne 5.4.2017 č.j. Spr. 962/2017, V. dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017, VI. dne 24. 8. 2017 č.j. 11 Co 323/2017

10. Výše uvedenou evidenci nezaslaných – aktuálně vymáhaných – rozhodnutí/usnesení Městkého soudu v Praze k předmětné žalobě č.j. 11 Co 246/2017 se žalobce 1) dozvěděl až na základě infozákona z rozhodnutí Městského soudu v Praze dne 20.11.2017 č.j. Si 1532/2017, ve kterém bylo mj. nepravdivě uvedeno, že žalobce 1) s Městským soudem v Praze nikdy nekumunikoval prostřednictví datové schránky zřízené žalobcem 1) k datu 17.11.2016, když jde o lehce ověřitelnou nepravdu Městského soudu v Praze související s důkazy a navrhy, které žalobce 1) od 30.7.2017 do 6.10.2017 doložil prostřednictvím své datové schránky k odvolání do žalobního spisu a marně i formou stížnostních postupů písemně i telefonicky společně s žalobcem 2) vymáhali znát informaci, zda byla všechna podání (cca 10) do odvolacího žalobního spisu vložena a jaké je číslo jednací předmého odvolání u Městského soudu v Praze, na což MS v Praze vůbec nereagoval, ač v jiných žalobách u MS v Praze s žalobcem 1) a 2), konkrétně č.j. 11A 1/2017, 5 A 185/2016, 5 A 201/2016 a č.j. 8 A 127/2016 prostřednictvím jejich datové schránky běžně komunikoval.

11. Ve spisu doloženém rozhodnutí Městského soudu v Praze dne 20.11.2017 č.j. Si 1532/2017 je mj. také uvedeno další porušení správního řádu a Instrukce Msp ČR k vedení spisové evidence Městským soudem v Praze týkající se A) popření základních zákonných povinnosti vyplývajících z infozákona ve vztahu k předmětné žalobě, dále B) faktu, že Obvodnímu soudu pro Prahu 10 nebyly Městským soudem v Praze do spisu č.j. 67 Nc 8008/2017 dodány důkazní listiny zaslané žalobci poštou, ale byly ponechány na Městském soudu v Praze jako součást sběrného spisu č.j. 11 Co 246/2017

12. V rozhodnutí Městského soudu v Praze dne 20.11.2017 č.j. Si 1532/2017 je také uvedeno, že předmětná žaloba žalobce 1) ze dne 8.3.2016 na žalovanou byla rovněž Městským soudem v Praze projednávána již dne 11.11.2014 č.j 1 Nc 7391/2014, což žalobci rovněž nevěděli a neznali. Pravděpodobně šlo o reakci na protinávrh vůči žalované o náhrady škody dle § 191 odst. 2 o. s. ř. za zjevně nedůvodný a účelový návrh žalované omezit žalobce 1) na svéprávnosti jako protinávrh k usnesení Okresního soudu v Olomouci č.j. 39 Nc 1631/2012-166 ze dne 26.9.2013, kterým byl návrh žalobkyně v rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4.9.2012 č.j. 20 C 2/2012-78 omezit svéprávnost žalobce 1) na základě znaleckého posudku pro nedůvodnost zastaven bez jakékoliv náhrady škody, byť bylo posuzování žalobce Okresním soudem v Olomouci projednáváno s nemalými náklady také v rámci čl. 39 dne 9.1.2013 ESLP pod č.j. 1 332/13

13. Pozn: v uvedené době v letech 2014 -2015 však žalobce 1) od 21.3. 2014 čelil u Okresního soudu v Olomouci dokonce opakovanému pokusu justice a „s justicí spřátelených znalců“ zavřít žalobce 1) na uzavřené oddělení do psychiatrického ústavu a tento nedůvodný a účelový návrh se skutečně Okresním soudem v Olomouci (č.j. 5 Nt 120/2014 a 5 Nt 111/2016) projednával i přes protesty dvou emeritních rektorů Univerzity Palackého v Olomouci (prof. MUDr. et. PhDr. Jana Mačáková, CSc., prof. PhDr. Josef Jařab, CSc.), primátora Olomouce, rodiny, lékařů, kolegů a členů výzkumu.

IV.

14. Dle žalobců ryze účelový a vědomě nezákonný návrh žalované omezit žalobce 1) na svéprávnosti byl vydán Obvodním soudem pro Prahu 3 dne 4.9.2012 č.j. 20 C 2/2012-78 a opíral se o opakovaná obvinění dovolatele a jeho údajně zmatečná podání do žalobního spisu č.j. 20 C 2/2012, v němž byl žalobce 1 a jeho manželka, která podala žalobu č.j. 20 C 178/2011 a rovněž v advokátním zastoupení Mgr. Dominiky Kovaříkové, důkazy doloženými poškozenými. Dalšími poškozenými byli zřizovatelé Edukativní konopné kliniky, tzn. společnost pro sociální ekologii Art Language Factory, z.s., odborná společnost Konopí je lék,z.s. a otevřená společnost Ateliér ALF,z.s., sp.zn., žaloba vedena u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod č.j. 18 Nc 5655/2011.

15. Podáním návrhu žalované dne 4.9.2012 na omezení svéprávnosti žalobce, zahájením posuzovacího řízení a zastavením žalobních řízení žalovanou u OS pro Prahu 3 (č.j. 20 C 2/2012 , 20 C 178/2011) způsobila žalovaná enormní škody nejen žalobci 1 a jeho rodině, ale všem zřizovatelům Edukativní konopné kliniky a dalším poškozeným členům výzkumu, což je právě řešeno v kárném podnětu na nečinnost a nezákonné jednání OSZ pro Prahu 3, MSZ a VSZ v Praze u NSZ ČR pod č.j. 3 SPR 24/2017, neboť u OS pro Prahu 3 v roce 2011 žalovaní pachatelé obdrželi za své nezákonné jednání v letech 2012 -2016 až 15 mil. Kč od kupce know how výzkumu a/anebo z toho až 2 mil. Kč odstupného ze společností kupce Kanebos, s.r.o. a existuje podezření, že pachatelé s žalovanou kooperovali, rozhodně byli díky žalované vyviněni také civilně (nečinnost žalované k projednávání žaloby vs. extrémní horlivost zastavit řízení a podat návrh na omezení svéprávnosti žalobce 1) a mohli se po 4.9.2012 zcela bez obav nezákonně zmocnit také majetků odborné společnosti Konopí je lék, z.s. a také zmocnit vědomě nepravdivého posudku na žalobce 1) (nepravdivý posudek na žalobce 1 byl vyvrácen třemi znaleckými posudky a také posudkem znaleckého ústavu PN Bohnice dne 12.12.2016), kterého se žalovaná dle názoru dovolatelů nezákonně dne 4.8.2012 zmocnila z trestního spisu žalobce 1) u OS v Prostějově č.j. 2 T 65/2011 a následně jej zpřístupnila neoprávněným osobám.

16. Ve spisu je doloženo aktuální, dle dovolatelů další nezákonné rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 vůči zmocněnému žalobci 2) žalobcem 1) a jeho manželkou a v rámci mediace zmocněným žalovaným Ateliér ALF, z.s. ze dne 28.11.2017 č.j. 20 C 178/2011 a č.j. 20 C 2/2012 došlé do datové schránky žalobce 2) a rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28.11.2017 č.j. 20 C 178/2011 vůči žalobci 1) zmocněnému také v předmětné žalobě žalovaným Ateliér ALF, z.s. došlé do datové schránky schránky žalobce 1), v nichž zcela soud zcela absurdně sděluje zmocněným osobám žalobců a žalovaných, že nejsou oprávněni podat návrh na obnovu řízení, ve kterých žalovaná svým zjevně nedůvodným návrhem způsobila značnou škodu jak žalobci 1), tak dalším poškozeným zastoupeným žalobcem 2).

V.

17. Vzhledem k doloženému kartelu justice s exekutivou a porušení nadřazeného práva v genezi celého žalobního řízení dovolatelé navrhují seznat petit dovolání dle bodu I. A), B) a C) za oprávněný a dále dovolatelé subsidiárně požadují, aby soud předložil Soudnímu dvoru žádost o řízení o předběžné otázce dle čl. 267 Smlouvy o fungování EU týkající se souladu českých právních předpisů s právem Společenství doložené v příloze.

Dne 4.12.2017

Mgr. Dušan Dvořák, žalobce č 1) zastoupený žalobcem 2) Cannabis is The Cure, z.s., v zastoupení žalobce 1), který je předsedou správní rady a statutárním zástupcem žalobce 2), neboť, jak je doloženo ve spisu, zmocněný předseda Art Language Factory,z.s. Josef Pospíšil z důvodu diskriminace dne 17.11.2017 ke všem řízením nadále zmocnil právě žalobce 2)

Příloha:

Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011 ) , že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí

2. Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International , bod 55?

3. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu

4. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International , bod 55?

5. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International , bod 55?

6. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

7. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International , bod 55?

8. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?

9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

10. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International , bod 55?

11. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které jsou naopak de iure zakázány vyrábět?

Les questions préjudicielles à la Cour de Justice de l'Union européenne

12. L'article 267 paragr. 3, du Traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être interprété comme empêchant la Cour suprême de prendre des mesures, que la Cour suprême cite comme raison de refuser d'accorder la permission de poser des questions préjudicielles à la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant l'inapplicabilité de dispositions légales de la loi 167/1998 Coll. aux substances addictives (désormais loi sur les substances addictives), basée sur la constatation de la Cour suprême de la République tchèque (réf. n° 8 TDO 1231/2011), que la loi sur les substances toxicomanogènes transpose une disposition juridique de la Communauté européenne, spécifiquement une directive communautaire, qui cependant ne doit pas être transposée.

13. Étant donné que suite à la loi 362/2004 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, le régime juridique de la culture du chanvre pour la recherche (expérimentale) et à des fins industrielles est passé de régime sous lequel la culture du chanvre n'était pas autorisée sans avis préalables aux autorités, à régime sous lequel la culture du chanvre sans avis préalable aux autorités est autorisée jusqu'à 100m2 par personne, le paragraphe 29 de la loi sur les substances toxicomanogènes constituet-il un règlement technique au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en termes de procédure de règlement de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

14. La réglementation de la Commission européenne (CE) n° 1122/2009 pour la détermination des variétés de chanvre narcotique et non narcotique d'après la "Méthode communautaire pour la détermination quantitative du contenu ∆9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre" (annexe I du règlement du 30 Novembre 2009), doit-elle être interprétée comme empêchant d'autres méthodes de déterminer la teneur en ∆9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre et de leurs effets narcotiques, au lieu d'adopter la méthode énumérée dans le règlement?

15. L'art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors que sa modification par la loi (CZ) 50/2013 Coll. établit un nouveau seuil de la teneur en THC à des fins de recherche (expérimentale) et pour un usage industriel, jusqu'à 0,3% la teneur en THC, et est-ce ainsi, alors que la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

16. L'art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, dés lors qu'il modifie le régime juridique de la manipulation de substances addictives, du régime dans lequel les licences pour la manipulation de substances addictives pourrait ne pas être appliquées, à un régime sous lequel les licences pour la manipulation peuvent être appliquées, conformément à la loi n° 141/2009 Coll. (CZ), qui a modifiée la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

17. L'art. 9 de la directive 98/34/CE doit-il être interprété comme empêchant l'adoption d'un règlement sans délai pour des raisons urgentes, selon l'art. 7 de la directive pour la régularisation nationale, tel que le décret n° 221/2013 Coll. qui précise les conditions de prescription, la préparation, la distribution et l'utilisation d'agents pharmaceutiques préparés individuellement (CZ), qui stipule les exigences pour les propriétés médicinales du chanvre?

18. L'art. 24a de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 parag. 11 de la directive 98/34/CE,étant donné qu'il établit l'obligation d'avoir une licence pour la culture du chanvre, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

19. L'art. 24b de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors qu'il exige que tout le chanvre médicinal soit rendu à l'Institut d'Etat pour le contrôle des drogues, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

20. L'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être considéré comme un obstacle à la réglementation nationale, telle que la loi n° 378/2007 Coll. sur les produits pharmaceutiques (CZ), loi sur les substances toxicomanogènes et le décret n° 221/2013 Coll. (CZ), puisque ces règlements définissent les exigences pour les propriétés du chanvre médicinal, qui, de facto, doit être importé des Pays-Bas, où il est cultivé pour être utilisé comme stupéfiant, et qui est manifestement moins adapté à des fins médicinales que les autres (produites à l'échelle nationale ou importées) souches de chanvre, incluant des souches de chanvre non narcotiques et des méthodes d'application non narcotiques de chanvre narcotique, qui ne sont pas autorisées pour un usage médicinal?

21. Compte tenu des conclusions de la Cour de Justice de l'Union européenne à C-137/09 Josemans, qui déclare explicitement la recevabilité de l'utilisation de substances narcotiques, telles que le chanvre, à des fins médicales et de recherche, l'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être interprété comme un obstacle à la réglementation nationale, qui ne permet que l'utilisation d'un chanvre médicalement inadapté (importé des Pays-Bas), principalement destiné à l'intoxication, et sous sanctions légales interdisant toute cultivation, recherche et utilisation de toutes autres (produites nationalement ou importées) souches de chanvre, qui seraient plus appropriées à des fins médicinales?

22. L'art. 15e de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, puisqu'il modifie le régime juridique des séparations de substances obtenues à partir de chanvre, pour la recherche et à des fins médicales, d'un régime où cela n'était pas été autorisé à un régime où cela peut être autorisé, sur la base de la loi n° 50/2013 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

Prelimanary questions

23. Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.

24. Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International , point 55?

25. Does the European Commission regulation(EC)No. 1122/2009 for determining of narcotic and nonnarcotic hemp varieties following the “ Community method for quantitative determination of ∆9tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining ∆9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?

26. Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International , point 55?

27. Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International , point 55?

28. Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditio ns for prescription, preparation, dispensing and us e of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?

29. Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International , point 55?

30. Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International , point 55?

31. Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and nonnarcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?

32. Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?

33. Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International , point 55?

podklady

Obvodní soud pro Prahu 10

č.j. 67 Nc 8008/2017

Dovolatelé na porušení práv dovolávaných u NS ČR poškozenými č. 1) a č. 2) usneseními Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24.4.207 č.j. 67 Nc 8008/2017 a usnesení ze dne 14.7.2017 č.j. 67 Nc 8008/2017 a Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017 a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017 doručenými dne 12.10.2017 a dne 20.11.2017 Obvodním soudem v Praze a Městským soudem v Praze a odvolatelé na odmítavé rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 vydat odůvodnění napadané námitkami, návrhy, stížnostmi a odvoláním dne 23.3.11.2017 č.j. 39 Si 144/2017 s doloženými rozhodnutími k témuž od OS pro Prahu 3 dne 21.11.2017 č.j 53 SI 83/ 2017 a MS v Praze dne 20.11.2017 č.j. Si 153/2017 – viz důkazní přílohy včetně řady zcela odlišných usnesení Krajského soudu v Brně k omezování svéprávnosti

Žalobce a poškozený dovolatel 1)

Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12. 1.1962, 798 55 Ospělov 6, předseda správní rady zmocněné asociace Cannabis is The Cure,z.s. IČ: 266 70 232, ID 4ex7c9p , Přichystalova 180/14, 77900 Olomouc k zjevně nedůvodnému návrhu žalované omezit svéprávnost žalobce s náhradou škody poškozenému žalobci, jeho rodině a Edukativní konopné klinice (zřizovatelům) . Ze serveru zákony pro lidi lze vyčíst, že podle ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, věta druhá, náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Občanský soudní řád dle serveru zákony pro lidi pak k 1.1.2018 uvádí, že § 191 odst. 2 o. s. ř. opravňující úhradu nákladů poškozeného zjevně nedůvodně podaným návrhem ze dne 4.9.2012 na omezení svéprávnosti je ke dni 1.1.2018 zrušen a zda byl adekvátně nahrazen server neuvádí.  Zajisté byl nárok poškozených adekvátně nahrazen již ke dni 1.1.2014, kdy byl přijat nový občanský zákoník upevňující vymožení poškození práv právnických a fyzických osob a zákon o rejstících a zákon o zvlášních řízeních soudních a specificky poškození právnických osob dle § 131 a 132 občanského zákoníku projednávaných dle § 9 odst. 2 o.s.ř. krajským soudem

Žalobce a spolupoškozený a přímo poškozený odvolatel 2)

Cannabis is The Cure,z.s. IČ: 266 70 232, ID 4ex7c9p , Přichystalova 180/14, 77900 Olomouc, zastupující poškozené zřizovatele Edukativní konopné kliniky k zjevně nedůvodnému návrhu žalované ze dne 4.9.2012 vůči předsedovi Cannabis is The Cure,z.s. řešenému v meritu žaloby ode dne 25.2.2012 do 5.10.2017 opakovaně Ústavní soudem , ode dne 30.7.2012 opakovaně do 11.10.2017 Okresním soud v Prostějově č.j. 2 T 65/2011 a Krajským soudem v Brně a Nejvyššími soudem cca 15x a ode dne 30.7.2012 opakovaně do dne 2.11.2017 Obvodním soudem na Praze 1 a ode dne 10.10.2012 celkem 10x Evropským soudem pro lidská práva č.j. až po usnesení Obvodního soudu v Praze č.j. 67 Nc 8008/2017 zmocněnými zástupci vedoucího výzkumu Konopí je lék Mgr. Dušana Dvořáka od 18.5.2012 znalcem a spolu podavatelem návrhů legislativních změn Mgr. Lubošem Smékalem, statutárními zástupci Konopí je lék,z.s. Miloslavem Tetourem, MUDr. Alešem Skřivánkem, Ph.D, statutárními zástupci Ateliér ALF,z.s. Vladimírem Dopitou a Františkem Slavíkem a statutárními zástupci Art Language Factory,z.s. Josefem Pospíšilem a statutárními zástupci Cannabis is The Cure,z.s. Bc. Hanou Langovou, Mgr. Ivanem Chalašem, opatrovníky MUDr. Alešem Skřivánkem, Ph.D, JUDr. Danou Kořínkovou a advokáty JUDr. Richardem Nigrini, Ph.D., JUDr. Jaroslavem Klimešem, Mgr. Pavlem Andrlem, Mgr. Michalem Davidem, Mgr. Miroslavem Burgetem, Mgr. Dominikou Kovaříkovou a dalšími advokáty a ode dne 17.11.2017 opětovně zmocněným statutárním zástupcem Cannabis is The Cure,z.s. a žalobcem Mgr. Dušanem Dvořákem a nejen od 8.3.2016 pro Okresní soud v Olomouci k žalobě zmocněným předsedou Art Language Factory, z.s. Josefem Pospíšilem, viz důkazní přílohy

Dovolání / odvolání/ návrh k č.j. 67 Nc 8008/2017 a č.j. 39 Si 144/2017

I.

urgentní ustanovení advokáta ex officio k dovolání nejen žalobci Mgr. Dušanu Dvořákovi, ale také poškozené asociaci Cannabis is The Cure,z.s. k podání dovolání Nejvyššímu soudu ČR napadající usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24.4.207 č.j. 67 Nc 8008/2017 a usnesení ze dne 14.7.2017 č.j. 67 Nc 8008/2017 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017 a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017 doručené dne 12.10.2017 (vše na http://edicepetlice.blogspot.cz/ ).

Asociace Cannabis is The Cure bude zastoupena k dovolání, odvolání, návrhu a rozhodnutí poškozeným předsedou správní rady Mgr. Dušanem Dvořákem, který je oprávněn Obvodní soud pro Prahu 10 žádat advokátní zastoupení ex officio i pro poškozenou asociaci, když osobně podal Dušan Dvořák návrh dne 24.11.2017 a zaslal Obvodnímu soudu na Praze 10 z osobní datové schránky.

II.

Spojený s návrhem na vydání rozhodnutí, že odvolání – s ohledem na uvedené důkazy – začíná běžet lhůtou 60 dní teprve ode dne 20.listopadu 2017

Kdy dovolatel Cannabis is The Cure,z.s. a žalobce Dušana Dvořák rozhodnutím Městského soudu v Praze dne 20.11.2017 č.j. Si 1532/2017 obdržel nejen ve věci rozhodné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017, ale také všechna data a čísla jednací rozhodnutí a usnesení Městského soudu v Praze k předmětné žalobě, o nichž obecní a odvolací soud dovolatele jako žalobce nikdy neinformoval

III.

Urgentní autoremedura nebo odvolání vydání informací odmítnutých vydat v usneseních k žalobě č.j. 67 Nc 8008/2017 a odmítnutých vydat také dle infozákona dne 23.3.11.2017 39 Si 144/2017 a OS pro Prahu 3 dne 21.11.2017 č.j 53 SI 83/ 2017 a MS v Praze dne 20.11.2017 č.j. Si 153/2017 – viz přílohy

• Důkaz o vývoji kauzy, usenesí a rozhodnutí k předmětné žalobě u Městského soudu v Praze doložen rozhodnutím Městského soudu v Praze dne 20.11.2017 č.j. Si 1532/2017 na na http://edicepetlice.blogspot.cz/ včetně usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.7.2017 č.j. 11 Co 246/2017, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14.7.2017 č.j. 67 Nc 8008/2017, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24.4.207 č.j. 67 Nc 8008/2017

Odůvodnění naléhavosti vydání informaci a ustanovení advokáta argumentace pro podání úspěšného dovolání – právo na zákonného soudce/místní nepříslušnost/ zastoupení- zmocnění právnické osoby dle o.s.ř./ neprojednání námitek a příslušnosti:

1. Dne 8.3.2016 podal dovolatel žalobu na žalovanou (soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 3) s náhradou škody sebe a zřizovatelů Edukativní konopné kliniky za zjevně nedůvodný návrh žalované ze dne 4.9.2012 č.j. 20 C2/2012-78 omezit svéprávnost dovolatele. Do doby podání dovolání k předmětné žalobě nebyl dovolatel žádným ze tří obecních a dvou odvolacích soudů, které žalobu projednávaly (Okresní soud v Olomouci, Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, Obvodní soud pro Prahu 3, Městský soud v Praze, Obvodní soud pro Prahu 10, Městský soud v Praze) vyzván k úhradě soudních poplatků spojených s žalobou.
2. Do dne 12.10.2017 Městský soud v Praze dovolateli ODMÍTAL (telefonicky, emailem, datovou schránkou od 30.7.2016 důkazně) sdělit číslo jednací odvolací žaloby č.j. 11 Co 246/2017.
3. Dne 12.10.2017 dovolatel prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10 obdržel do datové schránky usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017 k opakovanému odvolání a námitkám dovolatele a odvolání žalované na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14.7.2017 č.j. 67 Nc 8008/2017, kterým obvodní a odvolací soud neprojednal žalobou napadaná poškozená práva dovolatele a neprojednal námitky dovolatele a přiznal žalované náhradu škody v plné výši cca 30 tisíc Kč za advokátní zastoupení, když to byl právě Městský soud v Praze dne 29.6.2017, který v usnesení č.j. 11 Co 246/2017, které dovolatel obdržel až dne 20.11.2017 od asociace Cannabis is The Cure,z.s., kdo vytkl obecnímu soudu, že vadně obeslal účastníky řízení, když usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24.4.207 č.j. 67 Nc 8008/2017 soud odmítl žalobu dovolatele pro neprojednatelnost, ale nezaslal předmětné - dovolatelem odvoláním napadané - usnesení žalované a Městský soud v Praze vytkl Obvodnímu soudu pro Prahu 10, že v usnesení neuvedl mezi účastníky řízení advokáta žalované, kterého žalovaná zmocnila k advokátnímu zastoupení dle dovolatele neaktivní žaloby (nezaplacen soudní poplatek).
4. Dovolatel č.1 a 2 a žalobce č. 1 a 2 však do 20.11.2017 nikdy od Obvodního soudu pro Prahu 3, Obvodního pro pro Prahu 10 nebo Městského soudu v Praze neobdrželi nejen usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017, ale neobdrželi ani další rozhodnutí a usnesení Městského soudu v Praze, které kromě dalších 4 soudů o žalobě rozhodovaly, konkrétně neobdržel v žalobě rozhodná rozhodnutí a usnesení Městského soudu v Praze č.j. 1 Nc 2381/2017 ze dne 14. 3. 2017, č.j. 1 Nc 2825/2017 ze dne 8. 12. 2016, č.j. 11 Co 323/2017 ze dne 24. 8. 2017, č.j. 1 Nc 2284/2017 ze dne 3. 2. 2017 a také nikdy neobdrželi usnesení Městského soudu v Praze č.j 1 Nc 7391/2014 ze dne 11. 11. 2014, čili rozhodnutí Městského soudu v Praze v době, kdy se dovolatel žalobou u Okresního soudu v Olomouci č.j. 39 Nc 1631/2012 marně domáhal práv náhrady škod při zjevně nedůvodném a účelovém pokusu žalované soudkyně omezit dovolatele - jako žalobce civilní žaloby – na svéprávnosti, a to návrhem žalované Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4.9.2012 č.j. 20 C 2/2012-78 a současném příkazu žalované soudkyně zastavit projednávání žaloby, ve které byla doložena škoda rodině dovolatele/žalobce a doložena škoda zřizovatelům Edukativní konopné kliniky.

5. Takové jednání žalované dne 4.8.2012, kdy se žalovaná u OS v Prostějově zmocnila ze spisu č.j. 2 T104/2010, resp. č.j. 2 T 65/2011 znaleckého posudku pro trestní řízení žalobce za nedovolenou výrobu konopných drog a dne 4.9.2012, kdy podala návrh na omezení svéprávnosti žalobce jako ředitele Edukativní konopné kliniky a vedoucího výzkumu a nedůvodně zrušení termínu projednávání žalobcovy civilní žaloby v advokátním zastoupení Mgr. Dominikou Kovaříkovou, bylo porušením tehdy platného ustanovení o.s.ř. a důvodnosti náhrady škod za zjevně nedůvodný návrh. Podle ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, věta druhá, náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.
6. Občanský soudní řád na serveru zákony pro lidi uvádí, že § 191 odst. 2 o. s. ř. je k 1.1.2018 zrušen, kdy byl zrušen fakticky, to nevíme, jistě byl nahrazen. 

Chronologie žaloby včetně návrhu na omezení svéprávnosti od roku 2012 odmítnuté usnesení Okresního soudu v Olomouci č.j. 39 Nc 1631/2012-166 ze dne 26.9.2013 do roku odmítavého usnesení zahájit s dovolatelem opětovně řízení o omezení svéprávnosti Krajského soudu v Brně ze dne č.j. doložena rozhodnutím Městského soudu v Praze dne 20.11.2017 č.j. Si 1532/2017 ve scanech na https://edicepetlice.blogspot.cz/

7. Dovolatel usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017 obdržel dne 12.10.2017 v době rehabilitace po těžkém úrazu (operace dne 24.9.2017, nemocnice Šumperk do 15.11.2017 Rehabilitační sanatorium Karviná, Darkov)
8. Skrze telefon a internet se dovolateli nepodařilo získat do dne 24.11. 2017 žáného z pěti advokátů, se kterými podání dovolání projednával pro jejich zaneprázdněnost. Česká advokátní komora dlouhodobě odmítá dovolateli přidělit advokáta v civilních, správních a trestních řízeních, naposledy dne 18.8.2017 č.j. 10.99-000021/17 a dne 17.9. 2017 č.j. 10.99-000021/17
9. Advokáta z moci úřední Obvodní soud pro Prahu 10 požádala pro dovolatele zmocněná asociace Cannabis is The Cure, z.s. Obvodní soud pro Prahu 10 dne 15.11.2017 společně s žádostí o vydání informací z předmětného spisu.
10. Informace ze spisu žádal dovolatel Obvodní soud pro Prahu 10 vydat dne 23.10.2017 a dne 3.11.2017, což je pravděpodobně Obvodním soudem pro Prahu 10 dosud stále vyřizováno.
11. Teprve dne 20.11. 2017 však dovolatel v rámci urgence žádosti o vydání informace asociací Cannabis is The Cure,z.s. obdržel dovolatel od Městského soudu v Praze pro dovolání potřebné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017 v neanonymizované podobě, a to skrze přílohu rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 16.11.2017 č.j. Si 1532/2017.
12. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 16.11.2017 č.j. Si 1532/2017 se dovolatel dozvěděl, že Městský soud v Praze navíc důkazní listiny zaslané dovolatelem dne 11.10.2017 poštou ze sanatoria do spisu ponechal na Městském soudu v Praze jako součást sběrného spisu č.j. 1 Co 246/2017 a nepředal je do spisu č.j. 67 Nc 8008/2017 vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10.
13. Konkrétně nejsou ve spisu uvedeny o originály rozhodnutí o odmítnutí kárných podnětů, stížností, odvolaní a žádosti o informace členů výzkumu Konopí je lék (právnických a fyzických osob) od Ústavního soudu ČR pod č.j. SPR ÚS 3/2016, SPR ÚS 92/2016, SPR ÚS 155/2016, SPR ÚS 294/2016, SPR ÚS 312/2016, SPR ÚS 433/2016, SPR ÚS 885/2016, dále analogická odmítavá rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství ČR pod č.j. 3 SPR 24 / 2016, 1 NZN 412/2016, 6 NZN 807/2016, 6 NZN 1278/2016, 6 NZN 1303/2016, 6 NZN 2550/2016 a 1 SIN 21/2016, 1 SIN 49/2016, 1 SIN 58/2016,, 1 SIN 67/2016,1 SIN 110/2016, 1 SIN 111/2016, 1 SIN 113/2016, dále odmítavá rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č.j. S 265/2016, S 316/2016, S 456/2016, 1 Ntn 170/2016, SM 244/2016, SM 254/2016, SM 259/2016, SM 308/2016, 1 Zin 91/2016, 1 Zin 96/2016, 1 Zin 99/2016, 1 Zin 139/2016,1 Zin 170/2016, 1 Zin 177/2016, 1 Zin 179/2016,1 Zin 183/2016
14. Dovolatel z důvodů výše uvedených navrhuje Obvodního soudu pro Prahu 10, aby

I. termín podání dovolání na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017 prodloužil na dva měsíce ode dne 20.11.2017 a aby Městský soud v Praze přijal vyzvu Obvodního soudu pro Prahu 10´, aby do spisu Městský soud v Praze doložil potřebné výše uvedené důkazní listiny, kdy důvoděm prodložení lhůty je kromě zdravorního omezení rovněž fakt, že dovolatel obdržel do datové schránky usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017 až dne 20.11.2017.

a

II. aby z moci úřední Obvodní soud pro Prahu 10 ustanovil advokáta k dovolacímu řízení.

15. Dovolání je přípustné, protože dle možná mylného právního názoru dovolatele i odvolacího spudu neobsahuje podle § 237 o.s..ř. žádné nepřípustné dovolací důvody, kdž žádný soud neprojednal námitky a určení zákonné místní příslušnosti soudu pro prvoinstanční projednání a namítanou oprávněnost zmocnění k zastupování z důvodů diskriminace asociací Cannabis is The Cure,z.s. v souladu s občanským soudním řádem.
16. K dovolacím důvodům dle § 237 o.s.ř.: Žaloba vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod č.j. 67 Nc 8008/2017 byla od 8.3.2016 projednávana a vydána usnesení řadou soudů. V žádném z rozhodnutí a usnesení soudů však nebylo odůvodněno, z jakého důvodu není věc prvoinstančně projednávána Městským soudem v Praze, když bylo dovolatelem a asociací Cannabis is The Cure,z.s´. opakovaně napadáno porušení zákony garantovaných práv zřizovatelů Edukativní konopné kliniky označených řadou konkrétních ustanovení § 9, odst. 2 o.s.ř. určující Městský soud v Praze k provinstančnímu projednání žaloby, přestože soudy k tomuto určení soudu samy dovolatele vyzývaly, což ten vždy učinil a označil nepodjatý krajský soud dle zákona.
17. Dovolatel od 23.10. 2017 žádá znát informaci, z jakého důvodu Obvodní soud pro Prahu 10 (a také Obvodní soud pro Prahu 3 a Městký soud v Praze) v žalobním řízení nepředali žalobu pro prvoinstanční projednání Městskému soudu v Praze, když Městský soud v Praze odmítl pochybení jakkoliv uznat a projednat a odůvodnit.
18. K dovolacím důvodům dle § 237 o.s.ř.: Teprve až dne 6.10.2017 Městský soud v Praze pod č.j. Si 1532/2017 nikoliv dovolateli, ale asociací Cannabis is The Cure,z.s. sdělil dovolatelem více než 3 měsíce marně žádané číslo jednací žaloby č.j. 11 Co 246/2017 a v rozhodnutí mylně uvedl, že žaloba č.j. 11 Co 246/2017 dne 7.9.2017 u MS v Praze "obživlá" dosud nebyla rozhodnuta (byla rozhodnuta usnesením dne 11.9.2017).

Číslo jednací č.j. 11 Co 246/2017 Městský soud v Praze zavedl dó informačního systému nejpozději ode dne 18.5.2016 a s dovolatelem v jiných věcech Městský soud skrze jeho datovou schránku komunikoval a vydával usnesení/rozhodnutí/sdělení, konkrétně od dne 2.1.2017 č.j. Si 2/2017, Si 639/2017, Si 675/2017, Si 1152/2017, 11A 1/2017, čj. 8 A 127/2016,  5 A 185/2016, 5 A 201/2016, nebo kárné podněty č.j. St 17/2017 a St 89/2017. Městský soud v Praze však v rozhodnutí dne 20.11.2017 č.j. Si 1532/2017 doloženém na http://edicepetlice.blogspot.cz/ uvedl, že s dovolatelem skrze jeho datovou schránku vůbec nekomunikoval, Toto tvrzení lze vyvrátit zcela jednoznačnými důkazy z datové schránky a ID zpráv dovolatele a MS v Praze a průměrného nárůsr´tu cca 200 důkazních listin za 2 měsíce na

19. Navíc se dovolatael v předmětném období od 6.12.2016 domáhal a domáhá odškodnění dalšího zcela návrhu na omezení svéprávnosti dovolatele v podání návrhu ze dne 29.11.2016 s účastníky řízení Okresním státním zastupitelstvím v Prostějově a Univerzitou Palackého s odkazem na návrh žalované, která dne 4.9.2012 jako soudkyně podala zjevně účelový a nedůvodný návrh bez lékaské zprávy, což se stalo opakovalo dne 6.12.2019 u Okresního soudu v Prostějově a je doloženo na http://edicepetlice.blogspot.cz/2017/11/univerzita-palackeho-dne-29112016.html (viz zcela odlišné usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2017, č.j. 15 Co 295/2017 č.j. o neoprávněnosti zahájení řízení a ustanovení opatrovníka soudem a zahájení znaleckého zkoumání jen na návrh navrhovatele na zahájení řízení o omezení svéprávnosti zaslaný soudu s odkazem na listiny doložené soudu dosvědčující mentální nezpůsobilost, ale bez doložení lékaské zprávy nebo alespoň lékařského doporučení k omezení svéprávnosti, které by důvodnost návrhu a důvodnost zahájení šetření omezení svéprávnosti osvědčily)
20. Źalobce tak nemohl Městskému soudu v Praze řádně označit a podat prvoinstanční žalobní rozhodnutí a zaplatiti dle výzvy soudu soudní poplatek a spis č.j. 11 Co 246/2017 toliko označit důkazní sbírkou listin.
21. V rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 16.11.2017 č.j. Si 1532/2017 opětovně není jakkoliv odůvodněno pochybení s nevydáním informací a nepředáním stížnosti na nevydání informací čísla žaloby č.j. 11 Co 246/2017 Ministerstvu spravedlnosti ČR.
22. Ministerstvo spravedlnosti dne 18.10. 2017 pod čj. MSP-746/2017-OSV-OS/4 považovalo ke stěžovanému nezákonnému jednání Městského soudu v Praze za plně postačující, a zákonné, že Městský soud v Praze informaci vydal až dne 6.10.2017, čili tři měsíce měsíce po termínu vydání rozhodnutí dle zákona o svobodném přístupu k informacím, k nepředání stížnosti na nevydání čísla žaloby č.j. 11 Co 246/2017 Městským souem v Praze se ministerstvo vůbec nevyjádřilo, přestože je takové jednání rovněž nezákonné a porušuje správní řád i zákon o svobodném přístupu k informacím.
23. Sdělení Městského soudu v Praze dne 18.10.2017 č.j. Si 1532/2017, že marné a opakované žádosti o informace, pod jakým číslem jednacím je žaloba ( č.j. 11 Co 246/2017) u Městského soudu v Praze vedena, byly pouze a jen vkládány do spisu č.j. 11 Co 246/2017 za naprosto vědomé obcházení zákonů, Instrukce Msp ČR o vedení spisové evidence a vědomé poškozování práv žalobce.
24. K dovolacím důvodům dle § 237 o.s.ř.: V žádném z rozhodnutí nebo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10 v předmětné žalobě není odůvodněno mylné usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, které bylo dovolatelem a asociací napadáno pro rozpor se zákonem, a totiž, že je údajně zákonné a v souladu s právem, pokud dovolatel nemohl být zastoupen asociací Cannabis is The Cure,z.s. IČ: 266 70 232, ID 4ex7c9p, Přichystalova 180/14, 77900 Olomouc, kterou k tomuto zastoupení písemně zmocnil a asociace v souladu s § 441 o.z., § 50tr. ř. a § 26, odst. 3 zmocnění zmocněnou osobou přijala a doložila oprávnění (registrované stanovy) a dlouhodobou diskriminaci odvolatele justicí i exekutivou ve věcech ochrany před diskriminací na základě náboženství, víry, světového názoru a zdravotního postižení dovolatele.
25. Takovéto nezákonné jednání obecní a odvolací justice a obecních a odvolacích státních zastupitelství vůči dovolateli odmítl jako zákonné Nejvyšší soud České republiky rozsudkem dne 23.2.2012 č.j. 3 Tz 1/2012, kdy vůči dovolateli - na popud stížnosti členů asociace Cannabis is The Cure,z.s. ministru spravedlnosti bylo následně doloženo, že byl - porušen Okresním státním zastupitelstvím v Prostějově zákon v ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. a nález Ústavního soudu č. 45/2005 Sb. a usnesením Nejvyššího soudu ČR dne 10.12.2014 č.j. 6 Tdo 1493/2014, kdy byl vůči dovolateli a namítající asociaci Cannabis is The Cure,z.s. porušen Okresním soudem v Prostějově zákon v ustanovení § 265b odst. 2 písm. c) tr. ř. ve spojení s nerespektováním a ignorováním § 134 tr. ř. při porušení ustanovení § 36a odst. 1 písm. c) tr. ř., a § 36 odst. 2 tr. ř.). Dále uveďme usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4.10.2017 č.j. 3T 131/2017- 249, kdy měla asociace Cannabis is The Cure, z.s. prostějovskou policií od 17.10.2017 zabrán NTB - k dalšímu a od roku 2010 každoročnímu trestnímu řízení s dovolatelem za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv - notebook se spisy dovolatele a členů asociace ve výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) dle § 145 odst. 2 tr. řádu NTB nedůvodně přisuzovaný dovolateli a dle § 80 odst. 1 byla policie je povinna asociaci Cannabis is The Cure,z.s. zabraný NTB vydat, což dosud neučinila přes tři stížnosti na průtahy a sdělení ze dne 17.10.2016 o vlastnictví NTB). Je možné doložit řady dalších usnesení Okresního soudu v Olomouci, Obvodního soudu na Praze 3 a Okresního soudu v Prostějově od roku 2012 do roku 2017 k nedůvodnosti omezování právní způsobilosti dovolatele a pokusů justice zavřít dovolatele v psychiatrickém ústavu dle návrhu zcela nepravdivě jednajících znalců, kteří se souhlasem soudu vědomě porušovali § 107 tr. řádu a namísto odborného posouzení se věnovali právním otázkám dovolatele
26. K dovolacím důvodům dle § 237 o.s.ř.: Dle dovolatele jednal dosud Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v trestních sporech vůči dovolateli v rozporu s čl. 34 a čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství, nejvyššímu soudu opakovaně doloženou judikaturou ESLP a Soudního dvora a nálezy Ústavního soudu, když dovolatel od roku 2010 (s více než 10 advokáty) žádal předat Soudnímu dvoru předběžné otázky ve věci neoznámení výroby konopí jako léku a žádal porušení práva Společenství neoznámením novelizace § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. projednat Soudním dvorem.
27. Nejvyšší soud ve sporech dovolatele za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv ode dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 dosud (naposledy dne 30.5.2016 č.j. 6 Tdo 323/2016) vědomě nepravdivě dovolateli v usneseních uváděl, že zákon o návykových látkách ve věci výroby jako léku není technickým předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES a nepodléhá notifikaci, protože konopí je prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství.
28. Teprve dne 5.10.2017 Ústavní soud ČR v bodu 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 k otázce nevymahatelnosti neoznámené novely č. 50/2013 Sb. (zákon konopí do lékáren) ústavní soud explicitně uvedl, že zákon o návykových látkách ve věci výrob konopí jako léku je de iure technickým předpisem a podléhá oznamovací povinnosti dle práva Společenství i v trestních sporech, aniž se však ústavní soud jakkoliv vyrovnal s dovolatelem opakovaně napadanou nevymahatelností novely výroby konopí jako léku od první obžaloby dovolatele (OS v Prostějově č.j. 2 T 104/2010) novelou č. 141/2009 Sb. vztahující se na všechna trestní řízení a obvinění dovolatele od 1.1.2010, kdy byl do účinnosti novely č. 50 /2013 Sb. dne 1.4.2014 dovolatel každý rok (4 x Policií ČR a OSZ v Prostějově obviněn) za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv pro výzkum Konopí je lék (Cannabis is The Cure) a 1 x obviněn Policií ČR a OSZ na Praze 1 u OS a OSZ na Praze 1, že v krajní nouzi poukázal na trestnou činnost exekutivců a poslanců odpovědných za neoznámené novelizace výroby konopí jako léku novelami č. 141/2009 Sb. a č. 50/2013 Sb. do databáze TRIS
29. Na okraj dovolání doložme důsledky jednání mj. také soudkyně OS pro Prahu 3 JUDr. Markéty Písaříkové žalované u Městského soudu v Praze pod č.j. 11 Co 246/2017 za zjevně neůvodný a účelový návrh na omezení právní způsobilosti dovolatele dne 4.9.2012.:
30. Předvolání obžalovaného k hlavnímu líčení: Okresní soud v Prostějově dne 11.10.2017 č.j. 3 T 131/2017 v trestní věci proti dovolateli pro opakovaný trestný čin nedovolené výroby konopných drog/léčiv – nyní v roce 2016 - uvedl: Hlavní líčení o obžalobě (návrhu na potrestání), která Vám byla dříve zaslána, se bude konat dne 19.12.2017 v 12:45 hod. u podepsaného soudu v jednací síni 21 - II. poschodí.
31. Dále: Krajský soud v Brně dne 16.11.201 pod č.j. 7To 362/2017 dovolateli uvedl, že veřejné zasedání o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 25.5.2017 jednací číslo 11T 130/2016v v trestní věci proti dovolateli pro opakovaný trestný čin nedovolené výroby konopných drog/léčiv se bude konat dne 07.12.2017 v 09:00 hod. u Krajského soudu v Brně v místnosti č. dv. 318, Rooseveltova ul./ III. patro
32. K tomu dodejme: Usnesením Okresního soudu v Prostějově dne 5.10.2017 číslo jednací: 3 T 131/2017-368 o námitce podjatosti rozhodl Okresní soud v Prostějově v hlavním líčení v trestní věci nepřítomného obžalovaného dovolatele a nepřítomného majitele exekuovaných majetků Cannabis is The Cure,z.s., kteří podjatost namítali, že podle § 31 odst. 1 trestního řádu není předsedkyně senátu JUDr. Adéla Pluskalová podjatá, proti čemuž podal žalovaný a poškozený stížnost, neboť kromě jiného usnesením Okresního soudu v Prostějově dne 4.10.2017 č.j. 3T 131/2017- 249 byl prostějovskou policií od 17.10.2016 zabraný NTB po roce stěžovaných průtahů soudem určený jako majetek asociace Cannabis is The Cure, z.s. (avšak k vlastnictví konopí a jeho produktů asociací Cannabis is The Cure,z.s. se soud vůbec nevyjádřil) a NTB byl údajně s pochybnostmi dle § 145 odst. 2 tr. řádu nedůvodně přisuzovaný dovolateli. Dle § 80 odst. 1 tr.ř. byla usnesením soudu policie je povinna asociaci Cannabis is The Cure,z.s. zabraný NTB vydat.
33. Protože je jiným dovoláním (připravováno) k zamítavému usnesení krajského soudu vůči dovolateli ve věci nepovolení obnovy řízení za obvinění za nedovolenou výrobu konopných drog a ochranné opatření zabrání úrody léčivého konopí pro výzkum Konopí je lék (Cannabis is The Cure) v letech 2011 a 2012 ani odvolacím Krajským soudem v Brně ze dne 30.8.2017 č.j. 5 To 297/2017 a bylo opětovně neprojednáno stěžované porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 267 a 34 Smlouvy o fungování Společenství Okresním státním zastupitelstvím a Okresním soudem v Prostějově, dovolatel připravuje další dovolání, ve kterém je k neprojednaným námitkám a podjatosti soudců Okresního soudu v Prostějově (2010 -2017) a stížnosti na usnesení o podjatosti Okresního soudu v Prostějově ze dne 20.2.2017 č.j. 11 T 130 /2016 a odvolání na opětovný odsuzující rozsudek Okresního soudu ze dne 25.5. 2017 č.j. 11 T 130 /2016 uvedeno:
34. V souladu s ust. 255 odst. 2 trestního řádu obviněný dovolatel advokátům odvolacímu Krajskému soudu v Brně navrhuje, aby všechna výše uvedená řízení projednávaná u Okresního soud v Prostějově pod číslem jednacím 11 T 130 /2016 a 3 T 131/2017 ve věci nedovolené výroby konopných léčiv/drog zastavil a předložil věc Ústavnímu soudu ČR k projednání, neboť dne 5.10. 2017 ústavní soud v bodě 34 usnesení č.j. III. ÚS 3354/16 vyslovil, že zákon o návykových látkách je v ustanoveních pěstování a výroby konopí jako léku (§ 8, 15, 24 a dle názoru obviněného též § 29 ve spojení s § 5 odst. 5 do i po přijetí novely č. 50/2013 Sb.) v souladu se Směrnicí 98/34 technickým předpisem dle práva Společenství a podléhá notifikaci do databáze TRIS, což se u novelizace výroby konopných léčiv (novelizace §§ 8 a 24 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. a zákonem č.50/2013 Sb.) nestalo a předpis je nevymahatelný.

35. Citujme ústavní soud, bod 34 usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III. ÚS 3354/16 :„O technický předpis v tomto smyslu totiž v případě zákona o návykových látkách de iure jde. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie (resp. dřívějšího Evropského soudního dvora), notifikační povinnost dle směrnice Evropského parlamentu se uplatňuje i v trestním řízení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 16. 6. 1998 ve věci Lemmens č. C-226/97, § 20) a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského parlamentu kvalifikovat lze.“

36. K tomu: Soudkyně Okresního soudu v Prostějově JUDr. Šárka Dušková (11 T 130 /2016), která obviněného odsoudila v rozporu s právem na spravedlivý proces, udělením trestu toliko na základě zákona, principu presumpce neviny, odsouzení na základě důkazů a v případě pochybností nejednala ve prospěch obviněného a nesouhlasila s projednáním námitek, které obviněný k netrestnosti skutku předložil včetně nevyslyšení svědků, které odvolatel žádal ke své obhajobě předvolat, navrhovala dne 20.2.2017 v hlavním líčení svědčícímu policistovi - znalci změnit důkazy z přípravného řízení tykající se zjištění obsahu THC v exekuovaných odrůdách konopí z ospělovské výzkumnické farmy, která je od 18.8.20109 – 4.9.2017 každoročně s presumpcí viny konfiskována a odvolatel následně obviněn za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv. Jak bylo obecnímu i odvolacímu soudu opakovaně doloženo na důkazech, jihomoravská policie měří obsah THC v konopí s rozdílem ve výsledku u stejných odrůd konopí více než 50%! od severomoravské policie (OKTE Frýdek Místek) ! Soudkyně JUDr. Šárka Dušková vůbec neprojednala také doložené porušení č.l. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech, resp. porušení §§ 401 a 149 odst. 4 trestního zákoníku, které do spisu k projednání doložilo opakovaně také Krajské státní zastupitelství v Brně, nejen obviněný a jeho zmocněnec (advokát). Netrestnost skutku v souladu s dále doložili poškození účastníci výzkumu v zastoupení asociace Cannabis is The Cure,z.s.

37. Ke stížnosti na nevyloučení se soudkyně Okresního soudu v Prostějově dne 5.10.2017 č.j 3 T 131/2017 JUDr. Adély Pluskalové :

38. Přestože JUDr. Adéla Pluskalová (č.j. 3 T 131/2017) opakovaně rozhodovala o domovních prohlídkách a exekucích výzkumnické farmy v Ospělově v majetcích dovolatele a tedy měla osobní zájem na doložení oprávněnosti svého rozhodnutí, opakovaně se společně se státním zástupcem OSZ v Prostějově Mgr. Černíkem v rozporu s trestním řádem a ustanoveními § 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1 a 2, § 30 odst. 1, § 33 odst. 1, § 36 odst. 2, § 36a odst. 1, písm c) , odst. 2 písm c), § 42 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 a 3, § 50 odst. 1, § 51a odst. 1 a a b, § 280 odst. 1 a 5 trestního řádu nevyloučila z řízení v této věci a jednala tak opakovaně v analogických soudních řízeních. Důkaz: První obvinění dovolatele za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv k výzkumu Konopí je lék projednávané soudkyní Okresního soudu v Prostějově Mgr. Ivonou Otrubovou pod č.j. 2 T 104/2010 bylo vydáno na příkaz k domovní prohlídce vydaný právě JUDr. Adélou Pluskalovou dne 17.8.2009 č.j. 0Nt 815/2009 a realizovaný 18.8.2011 se ztrátou 90% zkonfiskovaného majetku a tragickými následky na členech výzkumu. Naopak v analogickém řízení, ze kterého je žádána vyloučit, č.j. 3 T 131/2017 , podala naopak příkaz k domovní prohlídce a exekucím majetků z výzkumnické farmy v Ospělově soudkyně Mgr. Ivona Otrubová, která 27.10.2010 č.j. 2T104/2010 odsoudila dovolatele/stěžovatele/odvolatele v prvním trestním řízení s nepravdivým tvrzením ústavního, nejvyššího a odvolacího soudu, že konopí je prekurzor a nenotifikovaný předpis výroby konopných léčiv novelou 141/ 2009 Sb. nepodléhá směrnici 98/34/ES a není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku. Další soudkyní Okresního soudu v Prostějově, která v letech 2009 – 2017 nařizovala exekuce majetků, obvinění a potrestání dovolatele byla JUDr. Karin Vrchová, předsedové Okresního soudu v Prostějově a Krajského soudu v Brně vždy odmítali seznat důvodnými kárné podněty a 15 marných žádostí o policejní ochranu policejnímu prezidentovi, stejně tak všechny stupně státních zastupitelství odmítali zahájit policejní prošetření tragických důsledků na členech výzkumu Konopí je lék kvalifikovaných také lékaři jako trestný čin dle ustanovení § 149 odst. 4 trestního zákoníku.

39. Od prvního trestního řízení zakončeného odsuzujícím rozsudkem a posléze na návrh OSZ v Prostějově stažením žaloby pro údajnou nepříčetnost dovolatele dne 6.8.2013 č.j. 2 T 104/2010 (analogicky u OSZ pro Prahu 1) byl dovolatel prohlašován za nepříčetného a od 30.7.2012 docházelo na návrhy OSZ a OS v Prostějově k ochranným opatřením zabrání majetků ze všech následných exekucí výzkumnické farmy v Ospělově v letech 2010, 2011 a 2012 a dovolatel byl prohlašován za právně nezpůsobilého v trestním řízení doložit, že pěti nevládními organizacemi zapojenými do výzkumu opakovaně oznámené porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství je nutné projednat tomu oprávněným Soudním dvorem a odvolacím, dovolacím ev. Ústavním soudem České republiky, což se dosud nikdy nestalo, ač se tohoto dovolatel se členy výzkumu opakovaně marně domáhal u Evropského soudu pro lidská práva (10x) a ústavního soudu (10x).

40. Rozhodnutí soudkyně Okresního soudu v Prostějově JUDr. Adély Pluskalové vůči dovolateli ze dne 17.4.2014 č.j. 3 Nt 1151/2014-73 bylo zamítnuto nejvyšším soudem dne 10.12.2014 č.j. 6 Tdo 1493/2014, neboť soudkyně v rozporu s trestním řádem odmítala přijmout zmocnění k zastupování dovolatele, viz http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/19D64783637D681CC1257DDA00534401?openDocument&Highlight=0,null,

41. Dne 31.05.2016 čj. 6 Tdo 323/2016 odmítl Nejvyšší soud ČR dovolání dovolatele na usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne č.j. 3 Nt 1151/2014 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2015, č.j.. 5 To 317/2015, viz http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/F92B98E68A020653C125802600471804?openDocument&Highlight=0,null, Dne 10.2016 podaná ústavní stížnost dovolatele č.j. III. ÚS 3354/2016 na uvedené usnesení nejvyššího soudu ze dne 31.05.2016 čj. 6 Tdo 323/2016 byla dne 5.10.2017 usnesením č.j. III. ÚS 3354/16 ústavním soudem odmítnuta, aniž se opětovně ústavní soud jakkoliv vyrovnal s neoznámenou novelizací výroby konopí jako léku novelou č. 141/2009 Sb. a porušením čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství.

42. Vzhledem k tomu, že analogický právní spor dovolatele u Okresního soudu v Prostějově čj. 3 Nt 1151/2014 a č.j. 2 Nt 1151/2014 na nepovolení obnovy řízení byl rozhodnutím Okresního soudu v Prostějově sloučen, odkažme také na odmítavé usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.05.2015 č.j. 11 Tdo 181/2015 na usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 9.4.2014 čj. 2 Nt 1151/2014 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2014, č. j. 8 To 198/2014, viz http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B60350FC0F7265FFC1257E9E0046C747?openDocument&Highlight=0,null,
43. Dále: Přestože bylo opakovaně doloženo znalci (30.7.2013 – 28.8.2016) a dvěma znaleckými ústavy (8.8.2015 a 12.12.2016), že konopí není prekurzor a problém dovolatele není psychiatrický, ale právní, od 3.1.2017 odmítají žalobci na OSZ na Praze 1 (JUDr. Gallková) a OSZ v Prostějově (Mgr. Černík) projednat návrhy obnov v přípravném trestním řízení dne 30.7. 2012 stažených obžalob pro údajnou nepříčetnost dovolatele u Obvodního soudu pro Prahu 1 (č.j.6 T 21/ 2012 ) a Okresního soudu v Prostějově (č.j. 2T65/2011 ) na základě nepravdivého posudku znalce MUDr. Jiřího Bilíka vypracovaného na popud Obvodního soudu pro Prahu 1 a Okresního soudu v Prostějově dne 30.6.2012, který se dle názoru odvolatele, advokátů a znalců a znaleckého ústavu v rozporu s § 107 trestního řádu věnoval právním otázkám a nikoliv znaleckému zkoumání duševního stavu dovolatele v době skutku, za který byl dovolatel opětovně obžalován u Okresního soudu v Prostějově a vymáhal práva rovněž v trestním řízení u OS pro Prahu 1.
44. S ohledem na výše uvedená tvrzení o absolutním popření předpisů vůči dovolateli, by měl alespoň Obvodní soud pro Prahu v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím osvětlit, jz čeho je usuzováno, že poškození know how a dobrého jména právnické osoby není prvoinstančně projednané v souladu se zákonem krajským soudem a zda má/nemá občan práva být z důvodů diskriminace zastoupen v souladu se zákonem nevládní organizací, která splnila podmínky zákonodárce a zmocnění přijala.

V Ospělově dne 25.11.2017

Josef Pospíšil a Dušan Dvořák, v.r.,

S vědomím: Miloslav Tetour, Hana Langová, Josef Pospíšil, František Slavík, Vanda Dvořáková, kteří jsou Krajským soudem v Ostravě a Olomouci, Městským soudem v Praze a Obvodními soudy pro Prahu 1, Prahu 3 a Prahu 10 opakovaně odmítnutí jako zmocněnci a statutární zástupci nezákonným jednáním žalované a a nečinné exekutivy a justice poškozených osob a spolu zřizovatelů Edukativní konopné kliniky ( Ateliér ALF,z.s., Konopí je lék, Art Language Factory,z.s. ) jako členů asociace Cannabis is The Cure,z.s. a investorů výzkumu Společenství podpory Olomoucké nadace filantropů a mecenášů,z.s. systematicky od roku 2011-2017 ( od roku 2008).

Přílohy:

Dne 21.11.2017 Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1.1962, 798 55 Ospělov 6, předseda správní rady Cannabis is The Cure,z.s..

Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1.1962, 798 55 Ospělov 6

Městský soud v Praze

č.j. Si 1532/2017

Obvodní soud pro Prahu 10

č.j. 67 Nc 8008/2017

Msp ČR , čj. MSP-746/2017-OSV-OS/4

Věc: Žádost o informace dle infozákona a odvolání na rozhodnutí MS v Praze dne 2.11.2017 č. Si 1532/2017 k analogické žádosti i informace ze dne 23. 10. 2017 Obvodnímu soud pro Prahu 10, který má - pro mne nyní zcela nedostupný - spis č.j. 67 Nc 8008/2017 (viz příloha s napadanými rozhodnutími MS v Praze) a vzájemné spolupráci správy obou soudů k podání dovolání opřeného o důkazy, proto zasláno oběma soudům a k odvolání a dodatek stížnosti na rozhodnutí Msp ČR čj. MSP-746/2017-OSV-OS/4 nevydat přikazující rozhodnutí!

1. Zašlete urgentně anonymizované rozhodnutí MS v Praze, které v rozhodnutí dne 2.11.2017 č. Si 1532/2017 účelově odmítáte vydat, viz 2. a současně v rozhodnutí zaslaném emailem – viz níže – uvádíte, že je zasíláte anonymizované, ale nic nedošlo.
2. Odvolání, popř. autoremedura k výše uvedenému: V zapíraném rozhodnutí MS v Praze jsou uvedeny stejné identifikační údaje a informace, jako ve všech usneseních OS pro Prahu 10 a usnesení č.j. 11 Co 246/2017 , takže jde o účelový výklad zákona, neboť soud informace žadateli jako žalobci opakovaně vydal a není třeba je anonymizovat.
3. Zašlete A. informaci, pod jakými čísly jednacími Městský soud v Praze od 8.5.2017 do 11.9.2017 (tzn. vydání usnesení Městským soudem v Praze č.j. 11 Co 246/2017 dne 11.9.2017 evidovali moje žádosti o informace, jaké je číslo je číslo jednací předmětné žaloby u MS v Praze ( č.j. 11 Co 246/2017) a B. pod jakými čísly jednacími MS v Praze do 11.9.2017 evidovali mé stížnosti/stížnost na nevydání předmětné informace a C. Zda byly do spisu č.j. 11 Co 246/2017 Městským soudem doloženy důkazní přílohy I – V. z podání od 18.8.2017 – 4.9.2017 zaslaných datovou schránkou žalobce a D. zcela jednoznačně žádám vědět, zda byly do spisu vloženy důkazy citované v rozhodnutí Městského soudu ze dne 2.11. 2017 č.j. Si 1532/2017 pod bodem 1 a zaslané poštou dne 11.10.2017 v domnění, že Městský soud oprávněnost prvoinstančního projednání žaloby uzná za oprávněnou.
4. Odvolání, popř. autoremedura k výše uvedenému bodu 3. D a rozhodnutí MS v Praze dne 2.11. 2017 č.j. Si 1532/2017 v bodu 1. Není možné, aby soud nevěděl, zda byly/nebyly důkazy zaslané poštou do žalobního spisu vloženy, nebo nebyly a není ani jisté, zda byly do spisu vloženy důkazy pro prvoinstanční projednání dle 9 odst. 2 o.s.ř. Městským soudem v Praze zaslané skrze datovou schránku žalobce.
5. Zašlete informaci, zda nalézací soudy v předmětné žalobě ukončené pravomocně usnesením č.j. 11 Co 246/2017 dne 11.9.2017 vyzvaly/nevyzvaly žalobce k uhrazení soudních poplatků.
6. Sdělte, A. jaké skutečnosti opakovaně brání Městskému soudu vydat informaci, která absentovala také v rozhodnutí č.j. Si 1532/2017 dne 2.11.2017, co konkrétně bránilo Městskému soudu sdělit žalobci č.j. žaloby ( č.j. 11 Co 246/2017) a č.j. žaloby více než po dvou měsících, když zákonná lhůta je 1 dnů.
7. Odvolání popř. autoremedura k výše v bodu 6 uvedené absenci žádané - pro žalobní řízení klíčové - informace, neboť v rozhodnutí č.j. Si 1532/2017 dne 2.11.2017 nebylo uvedeno, stejně tak nebylo řádně a srozumitelně zdůvodněno, co znamená obživnutí spisu a fakt, že dne 6.10.2017 soud uvedl, že žaloba č.j. 11 Co 246/2017 nebyla dosud rozhodnuta, když byla rozhodnuta dne 11.9.2917, což soud potvrdil dne 18.10.2017, což již žalobce věděl od Obvodního soudu pro Prahu 10 (usnesení dodáno dne 12.10.2017).
8. K vaší výzvě, že žádost číslo 5 je nečitelná, sděluji, že jsem doložil průtahy Městského soudu u žalobního řízení vedeného u Městského soudu v Praze při registraci právnické osoby podané s řádným návrhem a všemi zákonnými náležitostmi již dne 14.7.2016 u MK ČR (doloženy tři žalobní řízení v předmětné věci u MS v Praze č.j. 11A 1/2017, 5 A 185/2016, 5 A 201/2016) a žádal jsem vědět, jestli je u MS v Praze obvyklé, že žaloba a spis, který je aktivní od 7.9.2017 (viz obživnutí) je rozhodnuta za 4 dny a jestli si MS v Praze vede statistiku, jak dlouho trvá v průměru MS v Praze projednání civilní, správní a trestní žaloby a tyto informace mi sdělí.
9. Vrchní soud v Olomouci uvedl, že jeho rozhodnutí moje datová schránka odmítá přijmout, proto mi je zasílá poštou, sdělte, zda máte rovněž takovou zkušenost.
10. Sdělte, pod jakým číslem jednacím vede předseda Městského soudu v Praze kárný podnět nevládní organizace Ateliér ALF, z.s., IČ: 22680101, Konopná apatyka královny koloběžky první, 798 55 Ludmírov – Ospělov 6 podaný na podatelně Městského soudu ve Spálené ulici dne 22.9.2016 v zastoupení statutárních zástupců - předsedy Františka Slavíka a místopředsedy Slavomila Boudného - k nepravdám rejstříku MS v Praze uvedeným pro usnesení Městského soudu ze dne 18.7.2016 č.j. 53 Co 140/2016 a sdělte, jaké skutečnosti brání v rozhodnutí předsedovi Městského soudu o kárném podnětu, když bylo doloženo s úředně ověřenými podpisy, že adresa Ateliér ALF, z.s. byla od 1.1.2014 – 14.5.2016 Přichystalova 14, 779 00 Olomouc, ne Bořivojova 90, 130 00 Praha 3 a v době rozhodnutí dne 18.7.2016 . Sděluji, že jsem obecným zmocněncem předmětné nevládní organizace Ateliér ALF,z.s. a do 14.5.2016 jejím statutárním zástupcem (předsedou) a daný kárný podnět s žalobním řízením č.j. 11 Co 246/2017 bytostně souvisí.

Děkuji za urgentní vyřízení žádosti a pokud nebude v rozhodnutí MS v Praze využito znovu projednání, žádám vědět, kdy bylo odvolání zasláno ministerstvu spravedlnosti k rozhodnutí

Dne 2.11.2017

Dušan Dvořák, MMCA

Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6, přechodně Rehabilitační sanatorium – Lázně Darkov, Čsl. armády 2954/2, 733 12 Karviná - Hranice, zastoupen v žalobním řízení asociací Cannabis is The Cure,z.s. , datová schránka ID 4ex7c9p

Obvodní soud pro Prahu 10 č.j. 67 Nc 8008/2017

Městský soud v Praze č.j. č.j. 11 Co 246/2017

Věc: Žádost žalobce o zaslání informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. Obvodnímu soudu pro Prahu 10 a Městskému soudu v Praze

1. Dne 12.10.2017 obdržel žalobce, který je vedoucí výzkumu Konopí je lék, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10 k žalobě projednávané pod č.j. 67 Nc 8008/2017 usnesení Městského soudu v Praze č.j. 11 Co 246/2017 ze dne 11.9.2017. Usnesení se vyrovnalo toliko s odvoláním žalované, když její nároky seznalo, na odvolání a námitky žalobce v usneseních a rozhodnutích Městského soudu v Praze (č.j. 11 Co 246/2017, 1 Nc 2381/2017, 1 NC 2825/2016) a Obvodního soudu na Praze 10 (č.j. 67 Nc 8008/2017), Obvodního soudu pro Prahu 3 (č.j. 7 Nc 2/2016) a dalších soudů, které žalobu projednávaly, uvedené soudy vůbec nereagovaly. Protože žadatel o informace je po úrazu a bude dlouhodobě v rehabilitačním sanatoriu a termín dovolání je časově limitován a žalobce nemá jinou možnost, jak zjistit ze spisu u obou soudů předmětné informace nezbytné k podání dovolání, podává tuto žádost o vydání informací oběma subjektům elektronicky s žadostí o sdělení ceny za vyhledávání těchto informací. K žádosti číslo 1 sdělme, že žalobce jako další důkaz porušování práv zřizovatelů Edukativní konopné kliniky (Ateliér ALF,z.s., Konopí je lék, z.s., Art Language Factory,z.s.) dle § 131 a § 132 o.z. a tedy prvoinstanční projednání žaloby na soudkyni OS pro Prahu 3 JUDr. Písaříkovou Městským soudem v Praze dle § 9 odst. 2 o.s.ř. zaslal dne 12.10.2017 poštou (pošta Karviná,, Darkov) Městskému soudu v Praze do spisu č.j. 11 Co 246/2017 důkazy s rozhodnutími justice a exekutivy dokazující jejich kartel nejen při zajištění ochrany žalované soudkyně, ale i dalších zkorumpovaných soudců ignorujících zákony a nadřazené právo a úmluvy. Šlo o originály rozhodnutí kárných podnětů, stížností, odvolaní a žádosti o informace členů výzkumu Konopí je lék (právnických a fyzických osob) Ústavního soudu ČR pod č.j. SPR ÚS 3/2016, SPR ÚS 92/2016, SPR ÚS 155/2016, SPR ÚS 294/2016, SPR ÚS 312/2016, SPR ÚS 433/2016, SPR ÚS ¨885/2016, dále analogická rozhodnutí nejvyššího státního zastupitelství pod č.j. 3 SPR 24 / 2016, 1 NZN 412/2016, 6 NZN 807/2016, 6 NZN 1278/2016, 6 NZN 1303/2016, 6 NZN 2550/2016 a 1 SIN 21/2016, 1 SIN 49/2016, 1 SIN 58/2016,, 1 SIN 67/2016,1 SIN 110/2016, 1 SIN 111/2016, 1 SIN 113/2016, dále Nejvyššího soudu pod č.j. S 265/2016, S 316/2016, S 456/2016, 1 Ntn 170/2016, SM 244/2016, SM 254/2016, SM 259/2016, SM 308/2016, 1 Zin 91/2016, 1 Zin 96/2016, 1 Zin 99/2016, 1 Zin 139/2016,1 Zin 170/2016, 1 Zin 177/2016, 1 Zin 179/2016,1 Zin 183/2016 Sdělte dle infozákona, zda bylo toto poštovní podání (obálka A4, pošta Karviná, dne 12.10.2017) Městským soudem v Praze zasláno Obvodnímu soudu v Praze do spisu č.j. 67 Nc 8008/2017 (č.j. 11 Co 246/2017), neboť žalobce toto nemůže osobně ověřit ze spisu k podání dovolání. Pokud některá ze stížnstí žalobce Městskému soudu v Praze č.j. St 133/2016, SPR 2505/2016, St 17/2017 a St 89/2017 byla Městským soudem v Praze vloženo do spisu u OS na Praze č.j. 67 Nc 8008/2017, pokud nikoliv, jejich kopie zašlete.
2. Žádost číslo dva: Dne 29.6.2017 Městský soud v Praze rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 10 má správně označit žalovaného, což v usnesení ze dne 26. 4. 2017 č.j. 67 Nc 8008/2017-348 absentovalo. Sdělte dle infozákona číslo jednací a zašlete kopii rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 nebo případně i jiného data, kterým Městský soud v Praze rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 10 má správně označit žalovaného v usnesení ze dne 26. 4. 2017 č.j. 67 Nc 8008/2017-348. Byla již tehdy Městským soudem k odvolacímu řízení určena spisová značka č.j. 11 Co 246/2017
3. Žádost číslo tři: Žalobce zaslal Městskému soudu v Praze dne 30.7.2017 první žádost o informaci, pod jakým číslem jednacím vede Městský soud v Praze odvolání žalobce na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 4. 2017 č.j. 67 Nc 8008/2017-348. Na uvedenou žádost Městský soud nereagoval. Druhou žádost o informace s 5 dodatky a důkazy do spisu zaslal žalobce Městskému soudu v Praze ode dne 18.8.2017 do 7.9.2017 a opětovně žádal vědět, pod jakým číslem jednacím vede Městský soud v Praze odvolání žalobce na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 7. 2017 č.j. 67 Nc 8008/2017-517. Dne 13.9.2017 podal žalobce Městskému soudu v Praze stížnost na nevydání informace žádané od 18.8.2017. Tetí stížnost na nevydání informace Městským soudem v Praze byla žalobcem podána dne 4.10.2017. Městský soud v Praze dne 6.10.2017 pod č.j. Si 1532/2017 uvedl, že žaloba " je u Městského soudu v Praze vedena jako věc obživlá dne 7. 9. 2017, nevyřízená, pod sp. zn. 11 Co 246/2017" Sdělte dle infozákona: A) jaké skutečnosti MS v Praze bránily vydat informaci k žádosti ze dne 30.7.2017, B) jaké skutečnosti MS v Praze bránily vydat informaci k žádosti ze dne 18.8.2017, C) jaké skutečnosti MS v Praze bránily předat ministesrtvu spravedlnosti stížnost na nevydání informace ze dne 13.9.2017, D) jaké skutečnosti vedly MS v Praze k tomu, že odvolací řízení dne 7.9.2017 obživlo a co tento pojem v praxi znamená a na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto (kdy, kým, pod jakým č.j.), že žalobní spis doložený MS v Praze dne 10.8.2017 byl odložen a řízení nebylo aktivní a obživl dne 7.9.2017, E) jaké skutečnosti vedly MS v Praze dne 6.10. 2017 ke sdělení, že odvolací řízení č.j. 11 Co 246/2017 ještě nebylo rozhodnuto, když bylo rozhodnuto již dne 11.9.2017, což Městský soud v Praze potvrdil dne 18.10 pod č.j. Si 1532/2017, F) Obsahuje/neobsahuje spis č.j. 67 Nc 8008/2017 důkazní dodatky zaslané žalobcem Městskému soudu v Praze od 18.8.2017 do 4.10.2017 k žádostem o informaci o číslu jednacím žalobního řízení a stížnostem na nevydání této informace? Vložil tyto dodatky MS v Praze do spisu, když byly zasílány datovou schránkou žalobce?
4. Žádost číslo čtyři: Městský soud v Praze dne 18.10 pod č.j. Si 1532/2017 uvedl: "Pokud jde o stížnost na průtahy v řízení, vyjádřil se místopředseda Městského soudu v Praze Mgr. Hynek Zoubek dne 5. 4. 2017 nejen konkrétně, ale i obecně k podávání stížností a námitek nedostatku věcné příslušnosti." V tomto rozhodnutí č.j. Spr 962/2017 Městský soud v Praze uvedl: „Pokud jde o stížnosti na průtahy v řízení, v současnosti není vedeno u zdejšího soudu (ať již v pozici soudu odvolacího nebo soudu nadřízeného) žádné řízení, které by mělo za účastníka řízení osoby Cannabis is The Cure,z.s. nebo Mgr. Dušana Dvořáka. V žádném řízení tak u zdejšího soudu ani nemůže docházet k průtahům. Pokud jde o skutečnost, že si stěžujete na špatný procesní postup v daném řízení (vedeném původně před Obvodním soudem pro Prahu 3 ze dne 7 Nc 2/2016), patrně na skutečnost, že věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze, pak Vám musím sdělit, že podle § 118 odst. 2, § 164 odst. 2 zák. o soudech a soudcích se stížností nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti“. Sdělte dle infozákona, jaké skutečnosti bránily Obvodnímu soudu pro Prahu 3 a Obvodnímu soudu pro Prahu 10 a Městskému soudu v Praze , který o žalobě tolikrát jednal (celkem nejméně 4x), vyjádřit se k opakovaným námitkám žalobce, že spor patří dle žalobce prvoinstannčně Městskému soudu v Praze.
5. Žádost číslo pět: MS v Praze rozhodl o odvolání za 4 dny o přijetí spisu, neboť jak Městský soud uvedl, žaloba byla dne 7.9.2017 obživlá a jak je uvedeno v usnesení č.j. 11 Co 246/2017, byla dne 11.9.2017 rozhodnuta. Sdělte dle infozákona, jaká je průměrná délka projednání žalobních řízení u Obvodního soudu v Praze a MS v Praze Pokud souhrnnou statistiku nevedete, sdělte průměr doby projednávání žalob u civilních a trestních sporů.

V Darkově dne 23.10.2017

Dušan Dvořák, MMCA

Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6, č.j. SPR ÚS 13 /17

Ústavní soud České republiky Joštova 625/8, 602 00 Brno

Věc: Odvolání na letité nevydání informací ústavním soudem ČR a opětovně odmítnutých vydat dne 13. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 49/17-154 ve spojení s kárným podnětem na předsedu Ústavního soudu ČR za vědomé krytí organizovaného zločinu soudci ústavního soudu č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II. ÚS 289/14, č.j. I. ÚS 2431/15 , č.j. II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16, č.j. III.ÚS 3354/16 napadajících s důkazy justiční korupci a kartel Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího státního zastupitelství ČR v usneseních č.j. 8 Tdo 1231/2011 a analogicky č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016 s doloženými tragickými důsledky porušování čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství, v němž ústavní soud opětovně neprojednal porušování čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství v další ústavní stížnosti odvolatele. Na zcela zkorumpované a důkazně a doložitelně prolhané soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16 předseda Ústavního soudu ČR slovy generálního sekretáře odmítl dne 1.11.2017 pod č.j. SPR. ÚS 49/17 seznat za oprávněný a důvodný kárný podnět asociace Cannabis is Te Cure,z.s. Kárný podnět

Odůvodnění:

6. Dne 5.10.2017 vydal ústavní soud usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 ve věci opakovaně zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím vylhanými usneseními .

7. Ústavní soud v usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 se vůči napadané nevymahatelnosti neoznámené novelizace § 8 zákona o návykových látkách výroby konopí jako léku novelou č. 141/2009 Sb. vůbec nevyjádřil a nově si soudci ústavního soudu vymyslel, že odvolatel byl obžalován za pěstování nepovolených odrůd konopí a údajně nevymáhal předložení předběžných otázek Soudnímu dvoru již dne 27.10.2010 trestním řízení č.j. 2 T 104/2010 ( č.j. II. US 664/12 / nepovolení obnovy č.j. 2 T104/2010 pod č.j. III. US 396/16 ) z důvodu neoznámení novelizace § 8 zákona o návykových látkách ve věci výroby konopí jako léku novelou č. 141/2009 Sb.

8. Ústavní soud v usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 neprojednáním věci de iure trval na obhajobě letitého bludu unesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011, že novelizace § 8 zákona o návykových látkách ve věci výroby konopí jako léku novelou č. 141/2009 Sb. nespadá k rozhodnutí Soudnímu dvoru z důvodu, že konopí je prý údajně chemická látka k výrobě chemických drog (prekurzor), o kterých rozhodují členské země samostatně a dále nejvyšší a opakovaně ústavní soud nepravdivě uváděli, že § 8 ve spojení s §§ 24 a 29 zákona o návykových látkách údajně není technickým předpisem ve věci výroby konopí jako léku, přestože odvolatel doložil studie a odkazy, že neomamné konopí s vysokým obsahem kanabidiolu (CBD) je doloženo jako vysoce léčivé již v padesátých letech 20.století na Univerzitě Palackého v Olomouci a pro omamnost a rizika konopí s obsahem do cca 5% THC neexistují vědecké důkazy, přičemž přepočet rostlin z výzkumnické farmy odvolatele na zjištěný celkový obsah THC byl u odvolatele v exekucích v letech 2009 – 2017 od 0,01 % THC do 0,7 % THC na rostlinu, což je výsměch dvojitě násobený neexistencí předpisu, jak obsah THC v rostlině konopí vůbec zjistit.

9. Ústavní soud dne 13. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 49/17-154 k „specifikám“ postupů a informací k usnesení č.j. IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16 uvedl: Generální sekretář Ústavního soudu (dále jen „povinný subjekt“) se s žádostí seznámil a po jejím posouzení dospěl k závěru, že žadateli nelze vyhovět. Odpověď na otázku č. 1 nebylo možné žadateli poskytnout, neboť povinný subjekt nedisponuje informací, zda byli soudci Ústavního soudu členy Lidových milicí, členy pomocné stráže VB nebo členy některého subjektu Národní fronty. ……..povinný sděluje, že mu není znám právní předpis, který by určoval, že písařské chyby mohou v rozhodnutích činit toliko soudci a státní zástupci a že lhůta k podání ústavní stížnosti nedává advokátovi právo na opravu písařské chyby v záchovné lhůtě 60 dnů. Požadavky formulované pod body 3-22 žadatel shodně uvedl: Sdělte, zda šlo o písařskou chybu nebo Ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení sp. zn. III. ÚS 3354/16 Ústavní soud uvedl / tvrdil / se nevyrovnal… apod., případně doplnil požadavkem typu: Sdělte, jaké úvahy a zjištění soud vedly k odmítnutí,… apod. Tímto způsobem se domáhá objasnění různých aspektů rozhodnutí o ústavní stížnosti Dušana Dvořáka, přičemž současně naznačuje jejich nesprávnost. I tuto část žádosti musel povinný subjekt odmítnout, jelikož dovysvětlování soudních rozhodnutí není účelem poskytování informací dle ZSPI a povinný subjekt není k tomuto oprávněn. Neposkytoval by totiž informace, které jsou mu k dispozici tak, jak předvídá § 3 odst. 3 ZSPI, ale vytvářel by informace nové, navíc v podobě názoru, což je typ informací, které dle § 2 odst. 4 ZSPI informační povinnosti nepodléhají.

10. Kárný podnět na předsedu Ústavního soudu za krytí organizovaného zločinu justičně exekutivní mafie v talárech, která dělá, že neumí český jazyk a je zcela nesvéprávným subjektem k výsměchu ústavnosti, označil generální sekretář dne 16.11.2017 pod č.j. SPR ÚS 49/17 ze nedůvodný, protože, citujme vědomé obcházení zákona: Dovolte mi, abych Vám sdělil, že předseda Ústavního soudu vydává rozhodnutí podle informačního zákona nikoliv v pozici soudce Ústavního soudu, ale jako odvolací správní orgán podle § 16 informačního zákona a § 178 správního řádu. V této kompetenci se z povahy věci nemůže dopustit kárného provinění, neboť ji nevykonává jakožto soudce Ústavního soudu, ale - jak už uvedeno - jako správní orgán.

Sděluji, že v odvolacím řízení pro absenci uvedených důkazů – informací ve výše uvedených odmítavých usneseních - žádám nařídit povinnému vydat informace dle infozákona č. 106/1999 Sb. dle odmítnuté žádosti ze dne 28.10.2010 v těchto konkrétních červeně neoznačených bodech žádosti, neboť výše a níže uvedené bludy a manipulace soudu nepatří do demokratické země.

11. Nežádáno vydat: Sdělte, zda ústavní soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16 byli před rokem 1990 členy Lidových milicí nebo členy pomocné stráže VB nebo členy některého subjektu Národní fronty, např. Pacem in Teris římskokatolické církve apod.

12. Na sv. Václava dne 28.9.2016 k osmému výročí otevření Konopné apatyky královny koloběžky první podal pan advokát Mgr. Pavel Andrle (advokát všech tří výše uvedených poškozených osob žádajících nápravu od Ústavního soudu ČR) devátou ústavní stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16. Protože v podání advokát udělal písařské chyby, tyto ke Světovému dni pro duševní zdraví dne 10.10.2016 v záchovné lhůtě opravil. Doba 60 dnů k podání ústavní stížnosti od doručeného rozhodnutí nejvyššího soudu byla dne 10.10.2016 i s rezervou 5 dnů zachována. Opravu ze dne 10.10.2017 advokát doprovodil sdělením „ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. ÚS IV. 3238/16 si Vám dovoluji zaslat opravu návrhu“ a v přiloženém dokumentu písařskou chybu specifikoval. Ústavní soud stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16 pro písařskou chybu advokáta odmítl . Ústavní soud podání ze dne 10.10.2016, v němž ale absentovala právní argumentace ze dne 28.9.2016, označil jako samostatnou (10) ústavní stížnost Dušana Dvořáka č.j. III.ÚS 3354/16. Sdělte dle infozákona, který předpis určuje, Nežádáno vydat: A) že písařské chyby mohou v rozhodnutích činit toliko soudci a státní zástupci a Nežádáno vydat: B) že lhůta k podání ústavní stížnosti nedává advokátovi právo na opravu písařské chyby v záchovné lhůtě 60 dnů a Žádáno vydat: C) zda se stala právní argumentace stížnosti č.j. IV.ÚS 3238/16 ze dne 28.9.2016 součástí spisu stížnosti č.j. III.ÚS 3354/16, neboť z usnesení ze dne 5.10.207 č.j. III.ÚS 3354/16 toto vůbec nevyplývá.

13. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 je na straně 1, bod I Odůvodnění, odstavec 1. uvedeno, že jsem napadal porušení pouze dvou článků Listiny základních práv a svobod (LZPS), konkrétně čl. 11 odst. 1 a čl. 36, odst. 1 LZPS, když ty byly uvedeny pouze a jen v odmítnuté ústavní stížnosti s písařskou chybou č.j. IV.ÚS 3238/16 a následně jsem advokátem doložil a napadal (zejména dne 27.2.2017 a dne 18.8.2017) porušení více než desítky článků LZPS uvedených rovněž v odmítnuté ústavní stížnosti č.j. III. ÚS 396/16 napadající v rámci obnoveného řízení vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12, v němž Ústavní soud ČR dne 13.4.2012 prvně vědomě mylně uvedl, že spor nepatří Soudnímu dvoru k projednání, protože Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 (analogicky č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016) vyslovil, že konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, což je bohapustá lež vyvrácená zákonem o prekurzorech drog a databází TRIS, lež schválená jako pravda ústavním soudem ve všech ústavních stížnostech členů výzkumu obžalovaných za nedovolenou výrobu konopných drog č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16.

14. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 nebyl uveden seznam předpisů (přičemž o tomto soud hovoří v bodu 44), které byly napadány a důvodně navrhovány zrušit, neboť jsou v hrubém rozporu s mezinárodními úmluvami a Ústavou ČR, konkrétně 1) § 283 až 287 a § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, 2) nařízení vlády č. 3/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, 3) § 2 písm. d), § 5 odst. 5, § 15 písm. e), § 24 odst. 1 písm. a), § 24a, § 24b a § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, 4) zákona č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 5) vyhlášky č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, a 6) vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití

15. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v souhrnu evidence v bodu 23 mých předchozích ústavních stížností ve věci základního práva na výzkum a dostupnost léčby konopím nebyla uvedena ústavní stížnost č.j. III. ÚS 396/16 napadající vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12 uvedenou výše v bodu 2, na které bylo vždy jen odkazováno, viz strana 1 dané stížnosti uvedená níže odkazující na rozsudek OS v Prostějově č.j. 2 T104/2010 (viz moje první ústavní stížnost ve věci práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12)

16. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud v bodě 34 uvedl, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku (z čehož vyplývá, že neoznámená novela výroby konopí jako léku v § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. je nevymahatelná a povolení k výrobě konopných drog/léčiv není možné vymáhat), aniž však soud ihned zahájil obnovu ústavních stížností, ve kterých ústavní soud toto vědomě mylné tvrzení pocházející z odmítnuté ústavní stížnosti č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ) opakovaně vědomě mylně hájil a následně tvrdil, že jsem právně nezpůsobilý prokázat, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a že konopí není prekurzor, k čemuž se však ústavní soud vůbec nevyjádřil. Sdělte, jaké úvahy a zjištění soud vedly k odmítnutí, když z výše a níže uvedeného nevyplývá, že se s tímto soud jakkoliv vypořádal.

POKRAČOVÁNÍ

17. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nejméně v bodech 32, 33 a 35 uváděl nepravdivé informace, že se definice pěstovaného konopí dle obsahu účinné látky THC v konopí po vstupu do EU údajně nezměnila a pěstovat konopí s obsahem THC nad 0,3 % THC bylo dle § 24 vždy od přijetí zákona o návykových látkách zakázané až do 1.4.2013 a novely č. 50/2013 Sb., když definice vzorku (stopy) k určení obsahu THC byla opakovaně změněna. Teprve od 20.5.2004 je známa norma k zjištění postupu, jak obsah látky vůbec určit a definovat vzorek (stopu): Je znám počet kusů rostlin ve stope (vzorku) k změření průměru obsahu THC – 60 kusů, určena měřená část rostliny – vrcholík) a navíc ještě definováno období, ve kterém smí měření obsahu THC probíhat, což bylo doloženo, že bylo vždy nejen v mých 8 obviněních popřeno a zcela ignorováno, ač je výsledek zjištění obsahu THC zcela odlišný! Změny normy - definice a stopy k určení nastaly: 1) od 20.5.2004 novelou č. 362/2004 Sb. , a to jak zjistit obsah THC s limitem do 0,2 % THC ve vrcholících (zjištěno průměrem z 60 ks vrcholíků měřených 20 dní před nakvetením do 10 dnů po zahájení tvorby semene) pro pěstitele nad 100 m² dle novely § 29 zákona o návykových látkách (změnu Nařízení EU k závazné metodice měření THC v roce 2009 raději ani neuvádím), 2) od 1. 1.2010 do 5.1.2012 zavedením trestnosti skutku pěstování konopí zákonem č. 40/2009 Sb. dle § 289 předmětného zákona na definiční obsah legality pěstovaného konopí, které je s obsahem do 0,3% THC v celé rostlině (zákonodárcem určeno jako trestné, když obsah přesáhne limit na 5 rostlinách) konopí včetně kořene dle vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. , tzn. v praxi konopí s obsahem THC až cca 3-7 % THC v samičím květu konopí dle dané odrůdy konopí a s obsahem až cca 1-3% THC ve vrcholíku konopí dle odrůdy. Dále se definice konopí změnila potřetí 3) dne 5.1. 2012 novelou č. 3/2012 Sb. vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. definující pro trestní právo legální konopí nově pouze jako část (5 ks) vrcholíků, která překročila limit THC, avšak zcela odlišně i z hlediska zjistitelného obsahu THC, než jak vrcholík definuje zákon o návykových látkách, což je nadřazená právní norma, stejně tak odlišně, jak definuje Nařízení EU dle množství (stopa 60 ks) a doby měření. Novela č.3/2012 Sb. byla 5.1.2012 Sb. přijata ihned poté, co se k definici konopí a měření jeho obsahu v mém prvním trestním řízení justice vůbec nevyjádřila a k mé údajné zjištěné vině a trestu si pomohla lží o konopí jako prekurzoru pro znepřístupnění sporu vůči Soudnímu dvoru v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 a v analogické justiční korupci ústavního soudu č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ).

18. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nepravdivě tvrdil, že jsem pěstoval konopí s obsahem THC nad 0,3%, když pro toto tvrzení neexistoval nikdy žádný zákonně zjištěný důkaz a na mé straně byl prospěch a na straně justice doložené zločiny a dále když zejména v bodě 25 a 26 svými výroky k legálnímu konopí a údajné jednoznačnosti poznání obsahu látky THC v rostlině konopí a údajné právní opodstatněnosti soudu použít ze tří zcela odlišných definic konopí právě tu, která je pro občany nejnepříznivější z hlediska obsahu účinných látek včetně THC a kdy v důsledku ústavní soud v bodech 25 a 26 uvedl, že neplatí čl. 4. odst. 4 LZPS o zneužívání předpisů k jiným účelům, než byly vytvořeny a že neplatí č. 39 LZPS o udělení trestu toliko na základě zákona, že neplatí usnesení NS ČR sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a rozsudek Soudního dvora č. C-137/09 Josemans, zejména body 37 až 41 o právu na výzkum a léčbu konopím třebas s 20 % THC, že neplatí § 12 odst. 2 TZ zásada subsidiarity trestní represe, že neplatí klíčové principy trestního práva jako je presumpce neviny a v pochybnostech vždy ve prospěch obviněného, když bylo na důkazech doloženo, že 1) Policie ČR nemá žádnou právní normu, jak určit tvz. stopu (vzorek k měření), což je zcela klíčové a unijní norma udává jako vzorek (stopu) nejméně 60 vrcholíků, 2) Rozdíly v postupech měření obsahu THC v konopí dle měřeného vzorku (stopy) např. policie Jihomoravského a Olomouckého kraje jsou nejméně 50% u té samé rostliny konopí, takže ČR je rozdělena do 14 samostatných regionů s právem policie určovat, co je zákonné a co zakázané a dále když bylo doloženo vědci, že 3) Ta samá odrůda konopí může mít až 26 násobně odlišný obsah účinných látek (viz Hanuš), 4) OSN, EU a ČR nemá žádný důkaz, že konopí s obsahem nad 0,3%THC je snad někomu nebezpečné, když omamné začíná být konopí s obsahem od 3% THC a výše v samičím květu (viz Zábranský) a 5) tvrzení soudu v bodu 25 a 26, že lze předvídat, co je legální konopí a jaké odrůdy lze pěstovat, když právě v tomto trestním řízení v roce 2012 jsem dokázal na důkazech, že policie naměřila nadlimit THC také u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola, ke kterým jsem doložil certifikáty osiva. Viz stanoviska znalců prof. Fréborta, doc. Hanuše a studie doc. Ondry ve spisu dokazující zcela odlišné obsahy THC dle vzorku (stopy) k měření účinné látky, dokazující bezpečnost konopí včetně tzv. marihuany a neomamnost konopí s obsahem do cca 3- 5% THC v květu samičí odrůdy konopí (Hanuš, Zábranský). Sdělte, na základě jakého konkrétního zákonného předpisu policie zjistila, že jsem překročil obsah THC v konopí, když toto soud tvrdí.

19. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud stejně jako nalézací soudy od roku 2010 vůbec nevypořádaly s otázkou, že exekuované konopí a jeho produkty patřily právnickým osobám zapojeným do výzkumu, kterým bylo vždy zakázáno být účastníkem sporu.

20. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 34 ústavní soud v první větě tvrdí, že nalézací justice správně určila, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS (viz č.j. II. US 664/12 a další), aby toto tvrzení v další větě soud vyvrátil a tvrdil, že zákon o návykových látkách je de iure technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS. Pokud odpovídající osoba rovněž netrpí schizofrenií, sdělte zcela explicitně zda je či není konopí prekurzor a zda je či není zákon o návykových látkách v ustanoveních o pěstování a výroby konopí a jeho produktů technickým předpisem ve smyslu práva Společenství.

21. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 na řadě míst (body 37, 25 a 26) tvrdil (resp. účelově vyvozoval), že jsem snad byl kdy obviněn za pěstování konopí, když jsem byl vždy obviněn za nedovolenou výrobu konopných drog, což však nebylo právně přípustně s ohledem na nenotifikaci novely zákona o návykových látkách do databáze TRIS před mým prvním obviněním, kdy bylo novelou č. 141/2009 Sb. v § 8 zákona o návykových látkách určeno, za jakých podmínek je možné vyrábět konopné drogy. Představa soudu, že nejprve do 1.4.2014 nakoupím konopí (květ) ze zahraničí, nebo od 1.4.2014 vyhraji tendr, následně konopí odkoupí SUKL a teprve pak si od SUKLu odkoupím konopí zpět k výrobě konopných léčiv je zřejmě úvahou a výstupem z nějakého JZD justice, ne ústavního soudu. Sdělte, A) na základě jakých skutečností soud neuvedl spornou novelu č. 141/2009 Sb. a vůbec se k tomuto neoznámenému předpisu nevyjádřil, a jeho chybu napravte, neboť dosavadní justiční korupce v této věci je pro obnovu řízení a předložení sporu Soudnímu dvoru rozhodná. Dále sdělte B) zda měla být novela č. 141/2009 Sb. oznámena do databáze TRIS a je/není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku.

22. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když ani v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud vůbec nevyrovnal (od II. US 664/12 - III.ÚS 3354/16) s napadaným nepravdivým usnesením nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 ze dne 27.10.2011, ve kterém nejvyšší soud uvedl a ústavní soud potvrdil jako zákonné (č.j. II. US 664/12), že údajně není právně přípustné bez povolení do 100 m² pěstovat konopí s obsahem do 0,3% THC (analogicky mne opětovně odsuzující rozsudek Okresního soudu v Prostějově dne 25.5.2017 č.j. 11 T 130 /2016 ve spisu). Sdělte, zda je/není povoleno bez jakéhokoliv oznámení/povolení pěstovat a zpracovávat konopí s obsahem do 0,3 % THC pěstované do 100 m², když nad 100 m² pěstování se uznané odrůdy s 0,2% THC ve vrcholíku oznamují Celní správě a pro pěstování do 100 m² neexistuje regulační orgán.

23. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 ústavní soud nepravdivě uvedl, že konopí s obsahem THC nad 0,3% THC není obchodovatelným zbožím a odkázal na rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2010 č. C -139/09 Josemans, když právě tento rozsudek v bodech 36 – 41 explicitně určil, že konopí k terapii a výzkumu je obchodovatelným zbožím.

24. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 soud uvedl, že nejde o netrestnost skutku a krajní nouzi, pokud osoby odvracející nebezpečí utrpení či smrti (nebo ti, co to udělají pro vědecké zjištění či jako předpoklad poskytnutí efektivní pomoci) pěstují konopí ke své léčbě a výzkumu, tak podle soudu 3-4 měsíce pěstování konopí údajně neznamená, že člověk odvrací konkrétní a blízké nebezpečí a nejde proto o krajní nouzi dle § 28 trestního zákoníku, aniž soud uvedl, jak jinak si mají lidé ochránit život a zdraví než pěstováním konopí. Pokud snad soud myslel, že mají byt občané extrémně bohatí debilové, kteří si chodí kupovat konopí, které neprošlo žádným srovnávacím výzkumem, do lékárny za 50 tisíc měsíčně, nechť toto sdělí explicitně nebo vysvětlí a doloží důkazy, jak jinak, než pěstováním konopí vyrobit konopná léčiva. Navíc v době skutku bych konopí s extrémními potížemi a náklady musel dovézt z Holandska ve velmi omezeném sortimentu 3 odrůd s vysokým obsahem THC. Jak bylo soudu doloženo, ihned po zpřístupnění konopí v lékárně v prosinci 2014 mi jej ošetřující lékařka doporučila, leč cena a kvalita byly zcela mimo realitu právě díky korupci ústavního soudu.

25. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 37 soud uvedl, že o netrestnost skutku a krajní nouzi by mohlo jít pouze v případě vlastního přímého podání osobě v akutním ohrožení, když na tomto příkladu se cynismus zločinců v talárech vyjevuje nejlépe. Vysvětlete, jak konkrétně by mohl někdo někomu konopí a jeho produkty podat, když je to údajně zakázané získat? Paragraf neposkytnutí pomoci snad nyní účelově neplatí a nemoc a utrpení počká do doby, až se justice s prokuraturou a korupčníky v parlamentu domluví? Sdělte, jak jinak než pěstováním konopí lze získat konopný produkt, kterým člověk odvrací následky desítky vážných a smrtelných nemocí včetně justici doložených úspěchů léčby různých typů rakoviny, neurologických onemocnění či amputace končetin při diabetes, které dnešní chemicko-zdravotnický systém léčit neumí, nebo jen za cenu dalších neblahých sekundárních následků a nepokoušejte se laskavě zpochybňovat kvality a účinnost konopí v terapii, když na to na rozdíl ode mne nemáte žádnou odbornost a kvalifikaci a výzkum je v dané věci (srovnávací studie dle složení a DG) zakázán, resp. od 14.2013 a zákona č. 50/2013 Sb. natolik administrativně znepřístupněn, že je de facto zakázán, ač je konopí bezpečné a minimálně návykové (asi jako káva).

26. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 38 uvedl, že nejde o netrestnost skutku a přípustné riziko dle § 31 odst. 1 trestního zákoníku pěstovat a zpracovávat konopí k ochraně zdraví sebe, rodiny a členů výzkumu z titulu své funkce a odbornosti, protože to údajně v souladu s § 31, odst 2 vylučuje jiný předpis, když je prý zakázané bez povolení pěstovat konopí s obsahem nad 0,3% THC, když tento vágní a na žádném důkazu o škodlivosti doložený úřednický limit THC do 0,3 % THC měřený policií v každém kraji jinak bez jediné a jednotně používané zákonné normy policií je vědecky naprosto bagatelní nicotnost, oproti řadě mezinárodních úmluv včetně zákonů a trestněprávně postižitelného neposkytnutí pomoci a základnímu právu na výzkum a zdraví, život, snížení utrpení, svobodu myšlení, právu na důstojnost atd. Viz seznam tolika porušených základních práv a svobod neuvedených soudci – viz výše. Připomeňme základní tvrzení při posuzování proporcionality práva používané soudem: Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty totiž používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).

27. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že legalizace konopí k léčbě a výzkumu, citace: „prošla řádným legislativním procesem, což nebylo vyloučeno ani v rozhodném období“, když je na důkazech doloženo, že zjevně korupční zákon č. 50/2013 Sb., jehož jedinou motivací bylo ochránit vysoké ceny marihuany na černém trhu, nikoliv zpřístupnit konopí vědě a výzkumu a především těžce trpícím (až 60- 70% je léčba bolesti), současně zákona, který je v hrubém rozporu s lékovým zákonem pro neexistenci důkazů o dávkování a indikacích dle složení konopí a je především nevymahatelný, s miliardovými škodami na státním rozpočtu, protože nebyl – i přes mé opakované upozorňování všech poslanců a šéfů výborů a stran od roku 2012 (všech), senátorů a šéfů výborů a prezidenta (2013) notifikován dle práva Společenství, a tedy žádným řádným legislativním procesem neprošel, navíc tak účelově zpackaný zákon, že nadále činí (pro všechny) výrobu konopných léčiv zcela a naprosto zcela nedostupnou, což bylo soudu dobře známo a je doloženo na důkazech a tragédiích od 25.2.2012 a mé celkově druhé ústavní stížnosti a první ústavní stížnosti ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím a č.j. II. US 664/12 . V této souvislosti je tedy naprostým výsměchem a cynickým bludem ničím nedoložené tvrzení soudu, že tento zcela zkorumpovaný legislativní proces prý údajně umožnil celospolečenský užitek z výzkumu a léčby konopím.

28. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že výše uvedený legislativní proces se zákonem č. 50/2013 Sb. umožnil výzkum a léčbu konopím, avšak toliko kvalifikovaným subjektům, když nic takového vůbec korupční zákon č.50/2013 Sb. důkazně a doložitelně neumožnil (tendry jsou pro jednu odrůdu a je nejméně cca stokrát poddimenzovaná kapacita potřeb) a žádný takovýto kvalifikovaný subjekt NEEXISTUJE, což však není vina lékařů. Lékaři neznají a nemají ani šanci znát - i díky naprosté nekvalifikovanosti a nevzdělanosti nezákonně monopolizovaného SUKLu - rozdíly v dávkování a reakcích, které mohou být extrémně terapeuticky a psychologicky odlišné. První seminář o tomto tématu pro lékaře a lékárníky byl Institutem pro vzdělávání lékařů pořádán až dne 3.10.2017, přičemž jeho „úroveň“ byla stavěna na základě výměny dílčích dvouletých zkušeností práce s jednou odrůdou konopí několika lékařů a ukazovala, jak lékaři nevědí a nemají šanci diskutovat zásadní otázky terapie včetně metod. Návrh soudu, ať občané iniciují změny zákonů je jako z Marsu a trapným pokusem justičních manekýnů se vyvinit. Podal jsem od 21.3.2008 tři legislativní návrhy a podepsali je rektoři, děkani, profesoři, docenti atd., korupci v Parlamentu však nelze čelit než vymáháním práva skrze trestní řízení, neboť nejde o problém medicínský, ale právní hrubě porušující mezinárodní úmluvy. De iure nemohou ani lékaři s e-receptem a přihlášení k SUKLU a registrovaní u SUKLu pro léčebné konopí ani nechat v lékárně vyrábět výtažky, masti, čípky, maceráty apod. a musí pracovat pouze s jedním květem odrůdy s 19% THC bez CBD, nejen díky nevzdělancům na SUKLu. Tvrzení skutečných znalců věci, že dnes o terapii konopím vědí mnohem více nemocní, než lékaři, jsou bohužel absolutně pravdivá. Sdělte jména oněch kvalifikovaných subjektů, na které soud odkazuje.

29. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 40 uvedl, že mé tvrzení o prospěšnosti zpřístupnění léčebného konopí občanům mnohonásobně převyšuje možná rizika je údajně jen mým subjektivním přesvědčením, když na mé straně stojí důkazy nejen od nositelů řady Nobelových cen včetně cen za ekonomii jako Milton Friedman (enormní ztráty na rozpočtech), stovek či spíše tisíců vědeckých studií (včetně Česko-britské srovnávací studie, za kterou jsem v roce 2000 obdržel cenu britské vlády a v daný rok se v mnou vedeném terapeutické programu v Olomouci mohl podávat k substituci heroinu vysoce návykový metadon, v roce 2017 nesmím umírajícím podat zcela bezpečné konopí?!) a řada světových politiků včetně předsedy OSN vyzvala politiky k zastavení prohibice a kriminalizace občanů pro tragédie, které cyničtí soudci ústavního soudu zřejmě považují za nicotnost a kdy jsem – doloženo ve spisu – doložil se studií z Diabetologického centra v Praze ve vztahu k amputaci diabetické nohy, že jen konfiskacemi výzkumnické farmy v Ospělově od roku 2008 došlo ke škodám nejméně cca 5 miliard Kč, nepočítaje v to utrpení a sociální vyloučení a postižení celé rodiny těchto diabetiků. V loňském roce OSN na jednání UNGASS zcela jednoznačně zaznělo a je v závěrečných dohodách, že změny zcela zastaralé Úmluvy o návykových látkách z roku 1962 nejsou možné pro extrémní nesoulad postojů všech členských zemí a každá země má postupovat podle svého ústavního pořádku, kdy podle diplomatů tato zločinecká úmluva tzv. vyhnije. Sdělte, na jakých důkazech soud vyvodil, že jde v dané věci vylučující trestnost mého skutku o můj subjektivní názor a doložte na důkazech prospěšnost represivní legislativy.

30. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 43 uvedl nepravdu, že nemohl přezkoumat návrh na obnovu ústavních stížností č.j. IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15 a neuvedl usnesení č.j. III. US 396/16, ve kterých justice vědomě mylně tvrdila, že první trestní řízení Dušana a Radomíry Dvořákových nemělo právní vady a spor nepatří Soudnímu dvoru k rozhodnutí, protože konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, když tuto zjevnou nepravdu ústavní soud určil v usnesení č.j. II. US 664/12 a následně justice včetně ústavního soudu vždy uváděla, že jsem prý údajně nepříčetný a nemám právo tyto justiční bludy vyvracet, když byl soudu doložen znalecký posudek znaleckého ústavu PN Bohnice ze dne 12.12.2016, který doložil, že jsem byl v letech 2008 – 2016 příčetný a návrhy na omezování mé svéprávnosti a ustanovování mi ochranné léčby byly nedůvodné a že jde o problém právní, ne psychiatrický. Sdělte a doložte na důkazech, kdy konkrétně se soud v letech 2012 – 2016 v mých ústavních stížnostech a stížnostech Miloslava Tetoura (č.j. I. ÚS 2431/15) a Radomíry Dvořákové (č.j. III. US 396/16, obnova k č.j. II. US 664/12) vyrovnal s mylným tvrzením Nejvyššího soudu č.j. ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/201 a Ústavního soudu ze dne 13.4.2012 č.j. II. US 664/12, kde vůči namítané nevymahatelnosti předpisu - a mé údajné povinnosti mít povolení k výrobě konopných produktů pro výzkum a léčbu - pro neoznámení novely výroby konopí jako léku č. 141/2009 Sb uvedl, že dané pochybení exekutivy neoznámit předpis do databáze TRIS nespadá pod právo Soudního dvora, protože zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prekurzor, o kterých rozhodují členské země.

31. Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 44 nepravdivě uvedl, že konopí bylo určeno k páchání mé trestné činnosti (za kterou jsem byl odsouzen v prvním řízení a následně prohlašován za nepříčetného) Zákonodárce s ohledem na veřejné zdraví oprávněně určil, že by se s omamnými a návykové látkami mělo zacházet tak, aby nedocházelo k šíření těchto látek a užívání těchto látek a vznikům drogové závislosti (toxikomanie). Nic takového mi však nikdy prokázáno nebylo. Sdělte a doložte důkaz, že jsem snad někomu ublížil nebo někoho ohrozil nebo mohl ohrozit nebo způsobil škody či jednal tak, jak je dle civilizovaného práva nazváno trestným činem. V čem vlastně konkrétně spočívá trestnost mého skutku? Že jsem snad možná mohl mít konopí, které mělo nad 0,3 % THC, které však bylo prospěšné nejen mně? Sdělte rovněž, jaké jsem ještě nevyčerpal jiné právní cesty k ochraně úmluvami a ústavou garantovaných základních práv a svobod k prosazení práva na výzkum a léčbu konopím, které jsou (viz také bod 22) brutálně pošlapávána justicí a exekutivou, že nelze aplikovat článek 23 LZPS a ústavně garantovaného práva či spíše povinnosti občana na občanský odpor proti justičně exekutivní mafii a dosud z mé strany vymáhaného vždy pouze a jen právními prostředky.

32. Žádáno dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když se v usneseních č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16, ale ani v usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 se soud vůbec nevyrovnal s doloženými zločiny proti lidskosti s následky smrti a těžkých ublížení na zdraví na členech výzkumu spáchaných exekucemi majetků výzkumu zakázaných vždy prokuraturou vyšetřovat, což bylo doloženo již k prvnímu trestnímu řízení nejvyššímu soudu k dovolání a návrhu na projednání řízení Soudním dvorem č.j. 8 Tdo 1231/2011.

K 99. výročí vzniku republiky, které se dosud bohužel nepodařilo sv. Bolševickou justiční inkvizici vymýtit, dne 28.10.2017 odvolatel uvedl: Domnívám se v souladu s čl. 23 LZPS, že v rámci šetření kárných podnětů by na uvedenou žádost o informace měli odpovědět soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16, neboť takový mafián v taláru jako soudce Radovan Suchánek měl doloženy důkazní listiny v letech 2014 – 2017 v rozsahu více než tisíc stran, jaké škody takové jednání páchá na veřejných rozpočtech, což je však proti vědomým zločinům prokurátorů a soudců z Prostějova (nejen obligátního dua Mgr. Černík a Mgr. Otrubová) s následkem smrti nevinných lidí, kteří byli do výzkumu zapojeni, naprostá nicotnost.

Dušan Dvořák, MMCA, v.r.

Signatář

Dne 17.11.2017