Policie České
republiky
Územní
odbor Plzeň-venkov
2.oddělení
obecné kriminality
Anglické
nábřeží 7, 306 09 Plzeň
Čj. KRPP-18303-38/TČ-2015-031172-S-LDON
Věc: Žádost o přidělení advokáta a
oznámení advokátovi – právní argumentace pro řízení
1)
Jako
obviněný žádám o ustanovení obhájce ex offo a posouzení níže uvedené právní
argumentace netrestnosti mého jednání.
2)
Pokud
níže uvedené oznámení advokátovi s doložením předběžných otázek povede
k ukončení mého trestního stíhání i s ohledem na §§ 12, odst. 2, 28 a 31
odst. 1 trestního zákoníku a tedy ochrany zájmů chráněných trestním
zákoníkem, toto mi sdělte. K tomu dodávám, že cannabis zadržený při
domovní prohlídce neodpovídal množství pro zahájení trestního stíhání, viz Stanovisko
trestního
kolegia Nejvyššího soudu ČR dne 13.3.2014 pod sp. zn. Tpjn 301/2013
a dále jsem byl obviněn pro distribuci cannabis jakkoliv blíže specifikovaného,
označeného jen pouhým žargonem označené látky jako tzv. marihuana. Přestože dle
§ 9a trestního řádu je
posouzení daných předběžných otázek výlučně v pravomoci Soudního dvora EU,
dovoluji si připomenout tento komentář autora trestního zákoníku a nynějšího
předsedu Nejvyššího soudu: „Předběžnou otázkou, nebo také otázkou
prejudiciální, rozumíme obecně takovou právní otázku, jež sama o sobě není
předmětem prováděného řízení, avšak je ji nutno vyřešit tak, aby mohlo být
rozhodnuto o samotném předmětu řízení.“[1]
3) Oznámení advokátovi –
právní argumentace
4)
Jsem
obviněn dle § 283 trestního zákoníku, že jsem bez příslušného oprávnění
vykonával výrobu a distribuci produktů cannabis. Stalo se tak v době, kdy Česká
republika ani po judikátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2008, sp.
zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) o
netrestnosti cannabisterapie (a současném zavedení léčivého kanabinoidu THC z cannabis
do českého lékopisu pod názvem Dronabinol) a ani po rozhodnutí Soudního dvora EU, č.j. C‑137/09 (Josemans,
bod 36) promítajícího cannabisterapii a její výzkum do legální obchodní
činnosti v souladu s právem OSN, Evropy a EU neoznámila
(nenotifikovala) u Evropské komise změny technických předpisů k výrobě
produktů cannabis dle povinnosti Směrnice 98/34/ES a nelze tedy na mne dle ustálené
judikatury Soudního dvora EU pohlížet jako na osobu, která jednala bez příslušného
oprávnění. S ohledem na porušení unijního práva mi náleží odškodnění
za způsobené škody - Soudní dvůr EU č.j. C-224/01 (Köbler). Jak je doloženo z evropského, unijního a českého práva
na www.konopijelek.cz v sekci
Dokumenty a studie v důkazním dokumentu „Ministerstvo zdravotnictví
zakazuje výrobu produktů cannabis“, nelze – v rozporu s mezinárodními
úmluvami a ústavním pořádkem - kvůli
znění nenotifikovaných technických předpisů v §§ 24a) a 24b) zákona o
návykových látkách dané oprávnění vůbec vydat, a to i po přijetí
nenotifikovaného a veřejností tolik očekávaného zákona č. 50/2013 Sb. (cannabis
do lékáren!). Zjednodušeno řečeno, zákonodárci od. 1.4.2013 přikázali
nenotifikovaným zákonem č. 50/2013 Sb. cannabis pouze kouřit a ke kouření
občanům dodá lékárna za cenově nedostupných 300 Kč/gram pouze květ holandské
genetiky cannabis a pouze s vysokým obsahem THC bez kanabinoidu CBD a pouze
jeden licencovaný pěstitel SUKLu, což je rovněž v rozporu
s mezinárodními úmluvami a závazky. Viz první tendr SUKLu napadený u
Evropské komise a veřejné výroky poradce ministra zdravotnictví MUDr. Tomáše
Zábranského, že monopolizace daných holandských genetik cannabis vyhláškou č.
221/2013 Sb. (notifikované v nouzovém režimu vyhrazeném pro katastrofy!) předchozím
vedením MZ ČR je v rozporu se zákonem a kdyby někdo vyhlášku napadl u
soudu, že vyhraje.
5)
Jsem
obviněn v době, kdy je od 20.5.2005 díky (nenotifikované) novelizaci
zákonem č. 362/2004 Sb. v souladu s § 29 zákona o návykových látkách
povoleno občanům bez jakéhokoliv povolení a oznámení do 100 m2/osobu pěstovat uznané
a neuznané (a EU nedotované) odrůdy cannabis - Soudní dvůr EU, č.j. C 59/11 (Association
Kokopelli proti Graines Baumaux SAS). ČR však odmítá používat unijní normu
k zjištění omamnosti cannabis danou Nařízením ES č. 1122/2009 (příloha č.
1), nepoužívá ani normu OSN, dokonce v rozporu
s právním řádem nemá vůbec žádnou právně relevantní metodu ke zjištění
obsahu THC v cannabis, když výsledky mohou být dle zvolené metody a
definice cannabis až stonásobně odlišné – viz soudní znalci doc. RNDr. Lumír
Hanuš, DrSc.a doc. RNDr. Peter Odra na www.konopijelek.cz v
sekci Dokumenty a studie v dokumentech s jejich jmény -, což je
v rozporu s čl. 39 Listiny. Oprávněně z téhož důvodu s odkazem
na čl. 39 Listiny Ústavní soud dne 23.7. 2013 s účinností od 1.8.2013 pod
sp. zn. Pl. ÚS 13/12 zrušil ustanovení „o tzv. malém či větším množství drog“
formou vládní vyhlášky, neboť jen zákon může stanovit trestní sankci. Zde
dokonce policie odmítá v rozporu se zákonem o svobodném přístupu
k informacím sdělit, kdy, kým, s jakou právní vahou, pod jakým číslem
jednacím a s jakým textem byl přijat event. novelizován po vstupu do EU tzv.
doporučený pracovní postup policie k měření obsahu THC v cannabis,
když bylo zjištěno, že postupy měření jednotlivých OKTE v ČR se nejen
z hlediska definice cannabis liší, viz 4 definice dle § 2 v zákoně o návykových látkách, což je
opět v rozporu s právem EU (selský rozum, natož normy EU
k ochraně spotřebitele, nechápe jako normální, že může mít stejně
definovaný výrobek – cannabis – dokonce zákonem garantován pokaždé odlišný
obsah účinných látek).
6)
Současně
pak jsem obviněn v době, kdy je právně nevymahatelná nenotifikovaná změna
§ 5 odst. 5 zákona o návykových látkách zákonem č. 50/2013 Sb., když tento
technický předpis výroby cannabis garantoval až do 1.4.2013 získávání,
skladování, výrobu a distribuci cannabis bez omezení obsahu THC k účelům pokusnickým
a průmyslovým v souladu s ústavními garancemi práva na výzkum,
terapii, osobní a rodinný život, a toto jednání smějí občané činit bez
jakéhokoliv povolení úřadů, jak je v zákoně uvedeno.
7)
V průběhu
řízení v souladu s článkem 267, odst. 3 Smlouvy o fungování EU
žádejte řešit porušení unijního práva formou těchto předběžných otázek Soudnímu
dvoru EU
I.
Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné
pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do
velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004, kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb.,
o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1
odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod
55?
II.
Je
třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných
a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze
dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných
metod pro měření obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti
odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?
III.
Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven
pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a
národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod
55?
IV.
Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na
vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy
takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb.,
o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1
odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
V.
Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom
smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného
ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro
předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých
přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na
jakost léčebného cannabis?
VI.
Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné
použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
VII.
Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití
byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod
55?
VIII.
Je
třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška
č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na
jakost léčebného cannabis, které je de
facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným
účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné
(vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd
cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití
je naopak zakázáno?
IX.
Je
třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr
v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans
explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis,
k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného
cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a
pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných
(vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému
použití?
Předběžné otázky SDEU
doložím následně v právnické angličtině.
[1] ŠÁMAL,
Pavel. Trestní řád: komentář. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 171. ISBN
978-80-7400-465-0.
