Policie Plzeň, 25.5.2015, právní argumentace


Policie České republiky
Územní odbor Plzeň-venkov
2.oddělení obecné kriminality
Anglické nábřeží 7, 306 09 Plzeň

Čj. KRPP-18303-38/TČ-2015-031172-S-LDON

Věc: Žádost o přidělení advokáta a oznámení advokátovi – právní argumentace pro řízení

1)      Jako obviněný žádám o ustanovení obhájce ex offo a posouzení níže uvedené právní argumentace netrestnosti mého jednání.

2)      Pokud níže uvedené oznámení advokátovi s doložením předběžných otázek povede k ukončení mého trestního stíhání i s ohledem na §§ 12, odst. 2, 28  a 31  odst. 1 trestního zákoníku a tedy ochrany zájmů chráněných trestním zákoníkem, toto mi sdělte. K tomu dodávám, že cannabis zadržený při domovní prohlídce neodpovídal množství pro zahájení trestního stíhání, viz Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR dne 13.3.2014 pod sp. zn. Tpjn 301/2013 a dále jsem byl obviněn pro distribuci cannabis jakkoliv blíže specifikovaného, označeného jen pouhým žargonem označené látky jako tzv. marihuana. Přestože dle § 9a  trestního řádu je posouzení daných předběžných otázek výlučně v pravomoci Soudního dvora EU, dovoluji si připomenout tento komentář autora trestního zákoníku a nynějšího předsedu Nejvyššího soudu: „Předběžnou otázkou, nebo také otázkou prejudiciální, rozumíme obecně takovou právní otázku, jež sama o sobě není předmětem prováděného řízení, avšak je ji nutno vyřešit tak, aby mohlo být rozhodnuto o samotném předmětu řízení.“[1]

3)      Oznámení advokátovi – právní argumentace

4)      Jsem obviněn dle § 283 trestního zákoníku, že jsem bez příslušného oprávnění vykonával výrobu a distribuci produktů cannabis. Stalo se tak v době, kdy Česká republika ani po judikátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2008, sp. zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) o netrestnosti cannabisterapie (a současném zavedení léčivého kanabinoidu THC z cannabis do českého lékopisu pod názvem Dronabinol) a ani po rozhodnutí  Soudního dvora EU, č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36) promítajícího cannabisterapii a její výzkum do legální obchodní činnosti v souladu s právem OSN, Evropy a EU neoznámila (nenotifikovala) u Evropské komise změny technických předpisů k výrobě produktů cannabis dle povinnosti Směrnice 98/34/ES a nelze tedy na mne dle ustálené judikatury Soudního dvora EU pohlížet jako na osobu, která jednala bez příslušného oprávnění. S ohledem na porušení unijního práva mi náleží odškodnění za způsobené škody - Soudní dvůr EU č.j. C-224/01 (Köbler). Jak je doloženo z evropského, unijního a českého práva na www.konopijelek.cz v sekci Dokumenty a studie v důkazním dokumentu „Ministerstvo zdravotnictví zakazuje výrobu produktů cannabis“, nelze – v rozporu s mezinárodními úmluvami a ústavním pořádkem -  kvůli znění nenotifikovaných technických předpisů v §§ 24a) a 24b) zákona o návykových látkách dané oprávnění vůbec vydat, a to i po přijetí nenotifikovaného a veřejností tolik očekávaného zákona č. 50/2013 Sb. (cannabis do lékáren!). Zjednodušeno řečeno, zákonodárci od. 1.4.2013 přikázali nenotifikovaným zákonem č. 50/2013 Sb. cannabis pouze kouřit a ke kouření občanům dodá lékárna za cenově nedostupných 300 Kč/gram pouze květ holandské genetiky cannabis a pouze s vysokým obsahem THC bez kanabinoidu CBD a pouze jeden licencovaný pěstitel SUKLu, což je rovněž v rozporu s mezinárodními úmluvami a závazky. Viz první tendr SUKLu napadený u Evropské komise a veřejné výroky poradce ministra zdravotnictví MUDr. Tomáše Zábranského, že monopolizace daných holandských genetik cannabis vyhláškou č. 221/2013 Sb. (notifikované v nouzovém režimu vyhrazeném pro katastrofy!) předchozím vedením MZ ČR je v rozporu se zákonem a kdyby někdo vyhlášku napadl u soudu, že vyhraje.

5)      Jsem obviněn v době, kdy je od 20.5.2005 díky (nenotifikované) novelizaci zákonem č. 362/2004 Sb. v souladu s § 29 zákona o návykových látkách povoleno občanům bez jakéhokoliv povolení a oznámení do 100 m2/osobu pěstovat uznané a neuznané (a EU nedotované) odrůdy cannabis - Soudní dvůr EU, č.j. C 59/11 (Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS). ČR však odmítá používat unijní normu k zjištění omamnosti cannabis danou Nařízením ES č. 1122/2009 (příloha č. 1), nepoužívá ani normu OSN,  dokonce v rozporu s právním řádem nemá vůbec žádnou právně relevantní metodu ke zjištění obsahu THC v cannabis, když výsledky mohou být dle zvolené metody a definice cannabis až stonásobně odlišné – viz soudní znalci doc. RNDr. Lumír Hanuš, DrSc.a doc. RNDr. Peter Odra na www.konopijelek.cz v sekci Dokumenty a studie v dokumentech s jejich jmény -, což je v rozporu s čl. 39 Listiny. Oprávněně z téhož důvodu s odkazem na čl. 39 Listiny Ústavní soud dne 23.7. 2013 s účinností od 1.8.2013 pod sp. zn. Pl. ÚS 13/12 zrušil ustanovení „o tzv. malém či větším množství drog“ formou vládní vyhlášky, neboť jen zákon může stanovit trestní sankci. Zde dokonce policie odmítá v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím sdělit, kdy, kým, s jakou právní vahou, pod jakým číslem jednacím a s jakým textem byl přijat event. novelizován po vstupu do EU tzv. doporučený pracovní postup policie k měření obsahu THC v cannabis, když bylo zjištěno, že postupy měření jednotlivých OKTE v ČR se nejen z hlediska definice cannabis liší, viz 4 definice dle § 2  v zákoně o návykových látkách, což je opět v rozporu s právem EU (selský rozum, natož normy EU k ochraně spotřebitele, nechápe jako normální, že může mít stejně definovaný výrobek – cannabis – dokonce zákonem garantován pokaždé odlišný obsah účinných látek).

6)      Současně pak jsem obviněn v době, kdy je právně nevymahatelná nenotifikovaná změna § 5 odst. 5 zákona o návykových látkách zákonem č. 50/2013 Sb., když tento technický předpis výroby cannabis garantoval až do 1.4.2013 získávání, skladování, výrobu a distribuci cannabis bez omezení obsahu THC k účelům pokusnickým a průmyslovým v souladu s ústavními garancemi práva na výzkum, terapii, osobní a rodinný život, a toto jednání smějí občané činit bez jakéhokoliv povolení úřadů, jak je v zákoně uvedeno.

7)      V průběhu řízení v souladu s článkem 267, odst. 3 Smlouvy o fungování EU žádejte řešit porušení unijního práva formou těchto předběžných otázek Soudnímu dvoru EU

I.                 Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004, kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

II.                Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?  

III.              Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s  cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

IV.              Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

V.               Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

VI.              Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

VII.            Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

VIII.          Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?   

IX.             Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

Předběžné otázky SDEU doložím následně v právnické angličtině.

Dne 26. května 2015                                                           Mgr. Ivan Chalaš, MMCA


[1] ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 171. ISBN 978-80-7400-465-0.