Stížnost na rozhodnutí OS v Prostějově 3 Nt 1151/2014 ze dne 26.5.2015 – ochranné opatření (zabrání věci)
I. Právní kontext
trestního/-ch řízení stěžovatele
1.
Judikát
Nejvyššího soudu o netrestnosti cannabisterapie byl přijat dne 30.1.2008,
sp. zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008). Stěžovatel
od roku 2000 marně žádal MZ ČR jako fyzická a od roku 2008 jako jednatel
právnických osob o vydání povolení k výzkumu a výrobě produktů cannabis. Jak
je doloženo ve spise v dokumentu „Ministerstvo zdravotnictví zakazuje“ a uvedeno
rovněž v sekci Dokumenty a studie na http://www.konopijelek.cz/,
MZ ČR ještě v roce 2015 nemůže těmto žádostem legislativně vyhovět,
přestože jde o hrubý rozpor s garancemi evropského a unijního práva, viz
rozsudek Soudního dvora EU č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36)
2.
Dne
21.3.2008 zveřejnil stěžovatel za podpory vědců, lékařů, umělců ad. výzkum „Konopí je lék“, a současně podal první
legislativní návrh pro připravovaný trestní zákoník, jak dostupnost
cannabisterapie a nezbytného výzkumu cannabis (zejména srovnávací studie) řešit
v souladu s mezinárodními závazky, ústavními garancemi a
civilizovaným právem. Stěžovatel je vedoucím mezinárodního právního,
přírodovědného a národohospodářského výzkumu Cannabis is The Cure/Konopí je
lék, zakladatelem stejnojmenných odborných společností a edukativních konopných
klinik s referencemi rektorů univerzit, expertů, úřadů a je oceněn řadou
českých a zahraničních cen včetně ceny české vlády (2009) za vzdělávání
v léčbě cannabis, opakovaně doložil úspěch a bezpečnost cannabisterapie u
řady vážných a smrtelných onemocnění, přednášel na konferencích a turné,
vybudoval kliniku atd., viz reference na http://dusan-dvorak.eu/
3.
V letech
2009 – 2014 zkonfiskovala Policie ČR se souhlasem OS Prostějov na výzkumnické
farmě stěžovatele cca 3 tisíce rostlin cannabis a cca 10 kg produktů cannabis.
Stěžovatel byl za zkonfiskované majetky vždy obžalován dle § 283 trestního
zákoníku, resp. v případě první konfiskace dle § 187 trestního zákona. V
případě první konfiskace byl stěžovatel Okresním soudem v Prostějově (2 T
104/2010) a odvolacím Krajským soudem v Brně podmíněně odsouzen za
pěstování cca 800 rostlin cannabis a zpracování a distribuci cannabis
z úrody 2008 (3 To 25/2011), když bylo opakovaně doloženo (i smluvně a
svědecky), že cannabis byl určen pro členy výzkumu a byl majetkem nevládních
organizací podílejících se na výzkumu.
4.
Po
prvním doložení právní argumentace stěžovatelem nejvyššímu soudu, který dovolání
– bez vyrovnání se s doloženou právní
argumentací - odmítl a v rozporu s čl. 267 odst. 3 s vědomě
právně vadnou právní argumentací nepoložil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU (podrobná
ústavní stížnost s návrhem na zrušení § 283 trestního zákoníku byla bez
odůvodnění odmítnuta, viz 8 Tdo 1231/2011
a II. ÚS 664/12), zahájila ČR Okresním soudem v Olomouci se stěžovatelem
řízení o omezení jeho právní způsobilosti (39 Nc 1631/2012) a začala měnit
právní normy, kterými se stěžovatel právně bránil (definice cannabis pro
trestní řízení dle vyhlášky č. 455/2009 Sb., znění § 5, odst. 5 zákona o
návykových látkách pro zacházení s cannabis bez povolení, notifikace
zákona o návykových látkách č. ). Řízení o omezení právní způsobilosti
probíhalo i přes protesty rodiny, lékařů, kolegů, soudních znalců i protestní
dopis emeritního rektora Univerzity Palackého profesora Josefa Jařaba. Desítky známých
Olomoučanů a nevládních organizací od roku 2012 žádají ministry spravedlnosti o
prošetření opakovaného porušení zákona v neprospěch stěžovatele a navrhli
mu udělit Cenu města Olomouce, viz http://podporujeme.blogspot.cz/
- signatářem první stížnosti ministrovi spravedlnosti byla rovněž emeritní
rektorka profesorka Jana Mačáková, která jako vědecká pracovnice a lékařka společně
se stěžovatelem a dalšími od roku 2008 pravidelně podává legislativní návrhy
(3), jak danou věc civilizovaně řešit, viz http://cena-olomouc-cannabis.blogspot.cz/
. Stávající právní úprava je nejhorší od roku 1989, občan má alternativu
konfiskaci majetků a trestní řízení, nebo extrémní bohatství, kdy si může (jako
nevzdělaný) dovolit platit měsíčně 10 tisíc Kč za kouření tzv. léčebného konopí
ze 4 nezákonně monopolizovaných holandských genetik cannabis (masti, čípky,
spray, kapky atd. poslanci nenotifikovaným zákonem č. 50/2013 Sb. vyrábět
zakázali), nebo mít 25 tisíc Kč měsíčně za inhalaci spreje z cannabis
(Sativex).
5.
V případě
páté konfiskace (2014) dosud nepadlo obvinění – 9 měsíců po konfiskaci.
6.
Toto
řízení se týká čtvrté konfiskace v roce 2012, kdy bylo zkonfiskováno cca
1200 rostlin cannabis, část rostlin byla policií vyhodnocena jako legální –
stěžovatel je odmítl převzít zpět z důvodů znehodnocení. V rámci
žádosti advokáta stěžovatele bylo před konfiskací OČTŘ v červnu a červenci
2012 zakázán vyšetřovací pokus žádaný v souladu s trestním řádem,
který by doložil mylné metody měření obsahu THC v cannabis policií, aby
následně policie vyhodnotila u zkonfiskovaného vzorku číslo dva legálního
cannabis (Finola) dvojnásobné překročení limitu a při konfiskaci 2014 u
legální odrůdy Carmagnola trojnásobné překročení přísnějšího unijního limitu
THC v cannabis měřeného dle Nařízení ES č. 1122/2009, příloha 1.
7.
Ve
všech trestních řízeních kromě prvního byly žaloby proti stěžovateli staženy,
neboť znalci určení orgány činnými v trestním řízení uvedli, že stěžovatel
nebyl v době skutku od dubna do září, kdy roste cannabis, trestně
odpovědný (vymizelé rozlišovací a ovládací funkce-nepříčetnost), zřejmě světově
ojedinělá diagnóza. Následně totéž určení (odnětí trestu z důvodu
nepříčetnosti) padlo i v případě první konfiskace v rámci obnovy
řízení 2 T 104/2010 z podnětu OSZ
Prostějov a stěžovateli byla ustanovena ochranná ambulantní léčba (2013).
8.
Stěžovatel
se vždy ve všech řízeních domáhal řádného projednání věci nejvyšším a ústavním
soudem, vedl v této věci dvě neúspěšná řízení u Evropské komise a podal
sedm stížností u Evropského soudu pro lidská práva, který stížnosti na porušení
evropského a unijního práva vždy odmítl bez zdůvodnění projednat i při doložení
porušení čl. 2 a
3 Úmluvy o lidských právech, stejně jako ústavní soud, přestože byly doloženy
důkazy o záhadných úbytcích zkonfiskovaného cannabis a písemná dobrozdání lékařů
včetně soudních znalců, že konfiskacemi cannabis z výzkumnické farmy byly
orgány činnými v trestním řízení způsobeny ublížení na zdraví občanů
včetně těžkých ublížení na zdraví a těžkých ublížení na zdraví s následkem
smrti s charakterem jednání OČTŘ naplňujícím ustanovení zločinu dle §149
trestního zákoníku, viz spis a též - např.
soudní znalec MUDr. Radek Matlach a další na http://soudniznalec.blogspot.cz/
II. Odůvodnění
stížnosti
Soud s naprosto mylnou argumentací odmítl
předvolat svědky, kteří by doložili další důkazy k mylným závěrům soudů a OČTŘ v předchozím
řízení a nejvyššího a ústavního soudu předchozích řízeních.
A. právní způsobilost
stěžovatele
9.
Bylo
žádáno stažení návrhu žaloby a vrácení věci k řádnému meritornímu
projednání.
10. Soudem bylo zamítnuto
předvolat ošetřující soudem ustanovené lékaře stěžovatele - psychiatři (MUDr.
Silvia Musilová a především MUDr. Dagmar Přikrylová žádající zrušení ochranné
léčby stěžovatele, kteří by stejně jako soudní znalec MUDr. Jiří Švarc, Ph.D.
doložili neexistenci údajné schizoafektivní choroby stěžovatele spojené
s bludy a paranoiu stěžovatele a jeho údajnou každoroční 5 měsíční právní
nezpůsobilostí se soudit v důsledku záhadné absence kognitivních funkcí.
Stěžovatel soudu doložil znalecký posudek na svou osobu z odboru
zdravotnictví, odvětví psychiatrie č. 750
MUDr. Jiřího Švarce, Ph.D. a protokol z veřejného jednání ve věci
přeměny ochranné léčby stěžovatele na ústavní ze dne 14.května 2015 u OS
v Olomouc 5 Nt 120/2014, kde daný znalec velmi podrobně rozvinul sdělení
uvedená v posudku, která se diametrálně liší od předchozích posudků znalců
určených OČTŘ a potvrzují sdělení kolegů stěžovatele z výzkumu, lékařů, vědců,
rodiny, nemocných zapojených do výzkumu a řady dalších, kteří od roku 2010
poskytovali stěžovateli svědectví a reference, včetně primátora Olomouce již
v roce 2010 pro první trestní řízení.
11. Citujme nejzásadnější
sdělení znaleckého posudku MUDr. Jiřího Švarce, PhD.: „Není v kompetenci
znalce posuzovat, zda se posuzovaný zločinu dle § 283 odst. 1, 2 c) trestního
zákoníku dopustil, ani zda je legislativa přiměřená (k tomu se vyjadřuje Mgr.
Dvořák dostatečně podrobně). V dané situaci pravomocně uloženého a
vykonávaného ochranného léčení již nemá smysl dodatečně posuzovat, zda se na
tomto protiprávním jednání podílela duševní porucha, která způsobila vymizení
rozpoznávacích a ovládacích schopností. Ovšem při posuzování formy ochranného
léčení nechť soud vezme v úvahu, že jiný znalec by za daných okolností
žádné důvody pro nepříčetnost neshledal.
Nikdo ze znalců neřešil to, co může být základní problém: Mgr. Dvořák je excentrická osobnost
propagující léčebné účinky konopí a měl by být trestně zodpovědný za případné
své trestní jednání, neboť případná afektivní porucha je jen sekundární. Alibistické
(„kolegiální“) závěry o duševní poruše a z toho plynoucí nepříčetnosti a
následná psychaitrizace jsou pro justici jednodušší než prokazovat
protiprávnost pěstování konopí člověku, který je za jeho oprávněnost ochoten
tvrdošíjně a sofistikovaně bojovat.
Tento názor potvrzují minimálně 4 další trestní řízení (o nichž znalec
dostal výše uvedené podklady) ukončené pro nepříčetnost, přičemž výsledkem
nebylo žádné další ochranné léčení!“ a na téže straně 15 posudku: „U Dušana
Dvořáka nadále trvá nebezpečnost definovaná vysokou pravděpodobností opakování
obdobného protiprávního jednání, pro které bylo uloženo stávající ochranné
léčení Okr. soudem v Prostějově (č.j. 2T 104/2010), tj. nedovolená výroba
konopných produktů. Zcela dostačujícím ochranným opatřením před touto jeho
nebezpečností je ambulantní ochranné léčení. Znalec neposuzuje, zda se
posuzovaný zločinu dle § 283 odst. 1, 2 c) tr. zákoníku dopustil ani zda je
legislativa přiměřená. „
12. Citujme nejzásadnější
sdělení výpovědi znalce MUDr. Jiřího
Švarce, PhD. u veřejného jednání ze strany 3 - 7: „…..zásadní
neshoda s prof. Hosákem (vloženo: doporučujícím ústavní ochrannou léčbu
stěžovatele) je to, že on shledává nějaké bludy, což jsou nepravdivé,
nevývratné a pro danou kulturu nepřijatelné poruchy myšlení a tedy
diagnostikoval posuzovaného a jeho nebezpečnost jako schizofrenika. Já se domnívám,
že jde o bipolární afektivní poruchu, která je v současnosti v remisi a to
snižuje tu nebezpečnost a nutno užívat antipsychotickou medikaci. Co se týká
posouzení té nebezpečnosti, tak posudek prof. Hosáka mi připadal nestandardní a
extrémní z toho psychiatrického konsensuálního myšlení, které jsem si myslel,
že uvažují všichni psychiatři stejně. Apeluji na vaši již znalost pana Mgr.
Dvořáka, na to, že sami jste schopni posoudit jeho nebezpečnost, která podle
mě v současné době bude dostatečně eliminována ochranným léčením v ambulantní
formě. A k tomu vyjádření prof. Hosáka snad jenom ještě poukazuji na to, že ten
rozpor toho, že on označil to současné ambulantní léčení jako lege artis jako
přiměřené, ale on říká, že to léčení je krátké, každé ambulantní léčení je
zezačátku krátké. Předchozí ambulantní léčení selhalo proto, že Mgr. Dvořák
nespolupracoval dostatečně s touto lékařkou a souvisí to také s tím, co
popisují v tom posudku, byť už je to pravomocně rozhodnuto, že ne každý
znalec, abych mluvil za sebe, by shledal Mgr. Dvořáka v době činu nepříčetným a
uvažoval o uložení ochranného léčení. V těch posudcích, respektive
třeba konkrétně v tom posudku MUDr. Zmekové, nezmýlili se v té diagnóze,
ale nevšiml jsem si, že by se některý z nich zabýval duševním stavem v době
činu, což je naprosto zásadní. Oni se spokojili s tím, že trpí nějakou
celoživotní poruchou, schizoafektivní poruchou napsali, což ale automaticky
nezakládá trvalou celoživotní nepříčetnost. Paní znalkyně Zmeková se
nezabývala tím, jaký byl stav v době činu, ale pouze tou anamnézou, na základě
které konstatovala schizoafektivní poruchu a chybí tam jestli v roce 2009 byl
manický, nebo depresivní nebo v remisi. …… a nejsem úplně přesvědčen o
tom, že to ochranné léčení je nutné …… nepředpokládám zvýšenou
nebezpečnost ……..samotná úvaha o tom někoho zabít nebo zabít sebe zase
naopak v depresivních fázích ještě v jeho případě neznamená takovou
nebezpečnost, že bych předpokládal realizaci těchto úvah. K takovým
protiprávním činům je podle mě nezbytná závažná sociální nebo disociální
porucha osobnosti nebo závažné poruchy myšlení ve smyslu schizofrenních bludů a
nic takového u Mgr. Dvořáka není přítomno, takže bez léčby nebo při selhání
léčby může dojít znovu přinejhorším k mánii nebo expanzivnímu myšlení, a k nějakému
neuváženému jednání, nikoliv však k tak společensky závažnému jak jste o
tom mluvil, prostě jenom zazněla věta, že chce někoho zabít, stejně jako my
občas říkáme, že bychom ho nejradši zabili a neuskutečníme to……. pocity
pronásledování justicí a nespravedlivého odsouzení a souzení, různé konspirační
teorie jsou podle mě běžné zvláště u osob, které jsou trestně stíhány, a
nejde o bludné nebezpečné myšlení. Pokud by zde byly závažné
paranoidní bludy, tak by byla pravda, že jsou nedostatečně léčeny, že může
být pacient nebezpečný, a že je potřeba ústavní léčba, ale tak tomu není
… předpokládám protiprávní jednání jedině (stěžovatele) jeho podle mě zcela
nechorobné držení a pěstování konopí. … rozdíl mezi bludem a tím co již není
blud je většinou naprosto ostrá a je v tom všeobecný konsensus, naprostá většina
bludů se týká nějakého ovlivňování sousedem přes zeď, vkládání myšlenek jinými
osobami, bludem kontrolování, je to natolik nepřijatelný blud, že to nemůže mít
nic společného se spiritualitou. Já jsem přitom výčtu definice bludu, nepravdivý,
nevyvratitelný, a trvalý zapomněl na podstatnou věc, že musí být kulturně
nepřijatelný, nic co je kulturně přijatelného, což je právě ta spiritualita
není bludem, takže pokud někdo věří, že někdo po 3 dnech vstal z
mrtvých, tak je to natolik přijatelné v naší kultuře, že se to nepokládá za
blud, ani vy se nebojte, že budete léčen. ……….Není pravda, že ti předchozí
znalci by potvrzovali to, že současně Mgr. Dvořák trpí bludy, protože to jsou
staré znalecké posudky, které poukazují na bludné myšlení, které se objevilo v
roce 2002 a podobně. V těch předchozích
případech u člověka trpícího duševní poruchou orgány činné v trestním řízení oprávněně
zkoumaly jestli ta agrese (vloženo: proti ministryni Karolině Peake, kterou
chtěl stěžovatel zcela vědomě a v souladu s § 28 trestního zákoníku
předvést do soudní síně k doložení jejich zločinů a korupce v této
věci formou vyhrožování SMS, když nedodržela slib zastavit zločiny proti
nevinným lidem) nebyla psychopatologická, dospěly k závěru, že byla a podle
mě se skutečně ty posudky příliš nezabývaly tím duševním stavem v době
činu a jestli ta agrese byla nějaká situační a nebo skutečně způsobena tou
duševní poruchou. Tak jak jsem řekl, já bych to neposuzoval jako jednání,
které snižuje trestní odpovědnost… znalec, který
navrhoval uložení ochranného léčení, měl více zvážit, zda čin v roce 2009 byl
spáchán, byl motivován chorobně, což nezvážil.
B. společenský
prospěch
13. Soud odmítl přizvat svědka
plk. Jakuba Frydrycha, ředitele Národní protidrogové centrály, který by
potvrdil, že na první žádost stěžovatele o policejní ochranu policejní
prezident doporučil skrze žádaného svědka uplatňovat § 31,odst. 1 trestního
zákoníku Do roku 2015 podal stěžovatel a právnické osoby podílející se na
výzkumu 15 marných stížností a žádostí o policejní ochranu a pět marných
trestních podnětů na OČTŘ.
14. Stejně tak soud odmítl přizvat žádané svědky -
lékaře (Bém, Hubeňáková, Skřivánek, Matlach ad.), kteří by doložili důkazy, že nebylo a dodnes není
možné dosáhnout společensky prospěšného jednání jinak, než jak jednal
stěžovatel.
15. Soud měl přitom
ve spisu stanovisko předního světového
experta doc. Ondřeje Lumíra Hanuše, DrSc., že cannabis je jedním
z nejbezpečnějších léčiv na světě, nehledě na fakt vysoké odbornosti
stěžovatele a neexistence jediného lékaře v ČR, který by cannabis vydával,
či realizoval výzkumné srovnávací studie (dle složení cannabis) a znal
problematiku specifických reakcí, receptury, vývoj nových léčiv z cannabis
apod.
16. Soudu je přitom známo,
že stěžovatel pravděpodobně jako první na světě publikoval důkazy, že cannabis
a mast z cannabis dle vhodné receptury dokáže zastavit komplikace diabetes
včetně neamputace diabetické nohy (což dnes vědci umí teoreticky vysvětlit,
stejně jako léčbu onkologických onemocnění ad.) a v důsledku konfiskací
cannabis z výzkumnické farmy v letech 2009-2014 bylo v přepočtu
např. na diabetickou nohu zbytečně amputováno přes 10 tisíc končetin
diabetiků, což je roční statistika u této nemoci dle UZIS (MZ ČR) a
v přepočtu škoda pouze a jen na zdravotnických výdajích bez
bolestného a sociálních dopadů na daného občana a jeho rodinu (10.000 x 500.000
Kč - studie zdravotnických nákladů Diabetologického centra Praha rok po
amputaci) nejméně 5 miliard Kč.
17. K netrestnosti
skutku byly soudu doloženy důkazy i k aplikaci netrestnosti dle § 28
trestního zákoníku při ochranně práv chráněných trestním zákoníkem.
C. právně závazná zákonná norma měření obsahu
THC v cannabis
18. Soud odmítl přizvat svědka soudního znalce
doc. Petera Ondru, CSc., přednostu Ústavu soudního lékařství FNO, který od roku
2011 měří pro výzkum účinné látky v cannabis a jeho produktech a je
čestným členem výzkumu a který společně s doc. Lumírem Hanušem, DrSc.
doložili do spisu podrobné vyjádření, že odlišné metody a metodické postupy a odlišné
definice cannabis mají zcela odlišné výsledky účinných látek, když bylo
soudu současně doloženo, že policie nemá žádnou právní normu měření obsahu
THC v cannabis v době legality jeho pěstování bez hlášení do
100m2/osobu od 20.5.2004 a odmítá sdělit, kdy, kým, pod jakým č.j. a
s jakým zněním textu a právní závazností byl vydán onen policií sdělovaný
doporučený pracovní postup měření obsahu
THC v cannabis, když bylo navíc soudu doloženo, že tento velmi stručný,
nepřesný a z definice cannabis dle zákona o návykových látkách nevyplývající
pracovní postup policie (oproti velmi podrobné unijní právní normě měření)
se policie pokusila propašovat do definice cannabis pro trestní právo při
novelizaci vládní vyhlášky 455/2009 Sb. (v příloze 1.A.1), kterou však právě
s ohledem na porušení čl. 39 Listiny
zrušil Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 13/12.
19. Soud zcela ignoroval
důkaz, že policie díky neexistenci právně závazné a zákonem podepřené normě
měření vyhodnotila u legální odrůdy cannabis (vzorek číslo dva) nadlimitní
obsah, což byl vědomý akt stěžovatele,
kterým chtěl na tuto závažnou skutečnost upozornit.
20. Není možné akceptovat
stav, že jsou lidé omezováni na svobodě a garantovaných právech tvrzením soudu,
že policie při měření z čehosi vychází (doprava, doleva, pomalu, dlouze
…..?) a ono nedefinované cosi ani nemusí policie zveřejnit a podložit zákonem, když
výsledky měření mohou být až stonásobně odlišné.
D. výroba cannabis
k účelům pokusnickým a průmyslovým bez povolení úřadů
21. Soudu byly doloženy
důkazy a citace zákona o návykových látkách, že teprve nenotifikovaný zákon č.
50/2013 Sb. (cannabis d lékáren) změnil limit obsahu THC pro pokusnické bádaní
a průmyslové využití dle § 5, odst. 5. S ohledem na bod C výše a obžaloby
stěžovatele nikoliv za pěstování cannabis či šíření toxikomanie, ale za výrobu
drog z cannabis, je tvrzení soudu o nemožnosti aplikace ustanovení dle § 5, odst. 5 zcela nemístná a
nedostatečně zdůvodněná. Soud zcela ignoruje fakt, že pokud by dané jednání
nebylo legální, byly by porušeny ústavní garance práva na život, zdraví,
vědecký výzkum, osobní a rodinný život a byly by porušeny další články Listiny
práv a svobod včetně článku 23.
E. zákon o návykových
látkách jako technický předpis
22. Soud odmítl (od roku
2010) přizvat svědka Mgr. Thomase Műllera, experta na unijní právo.
23. Soud zcela odmítl
akceptovat důkazy doložené do spisu: právní analýza Cannabis is The Cure, z.s.
z českého a unijního práva, stanovisko Parlamentního institutu č.j. 0590P
k notifikaci zákona o návykových látkách, že zákon o návykových látkách a zákon
o léčivech jsou technickým předpisem a podléhají notifikaci dle povinnosti
Směrnice 98/34/ES, stejně tak ignoroval stanovisko UNMZ jako vrcholového orgánu
ke Směrnici 98/34/ES ze dne 12.9.2014 č.j. 08780/5000/2014, č.j. 02296/1200/2015-002
ze dne 2.3. 2015 a
02583/1001/2015-002 ze dne 20.3.2015 potvrzující, že zákon o návykových látkách
měl být ve věci výroby cannabis notifikován u Evropské komise a je technickým
předpisem, stanovisko MZ ČR č.j. MZDR 64818/2014/TIS ze dne 9.1.2015 a MZDR
40243/2013 ze dne 7.11.2013 potvrzující, že zákonná ustanovení
s povahou technického předpisu zákona o návykových látkách byla
notifikována dle povinnosti směrnice 98/34 ES až novelou zákona č. 273/2013
Sb. s platností od 1.1.2014 čili až 9 let po vstupu ČR do EU, když byly –
jak uvedl také UNMZ - notifikovány pouze a jen ustanovení §§ 8 a 5,odst. 5. zákona o
návykových látkách, aniž by byly notifikovány předmětná ustanovení technických
předpisů výroby cannabis v §§ 8
a 5,odst. 5. v klíčových novelizacích v roce 2008
novelou č. 141/2009 Sb. a v roce 2012 novelou č. 50/2013 Sb. Bylo
doloženo, že vůbec nebyly notifikovány novelizace technických předpisů výroby
cannabis a jeho produktů dle §§ 15, písm. e), 24a), 24b) a 29 zákona o
návykových látkách, viz veřejná databáze TRIS.
24. Soud zcela ignoroval opakovaně dokládaný
fakt, že exekutiva vyvrátila vědomě mylné tvrzení krajského, nejvyššího a
ústavního soudu v prvním trestním řízení stěžovatele, že zákon o
návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci a bylo
porušeno právo na spravedlivý proces a zákonného soudce, neboť nejvyšší soud
odmítl položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
25. Jak bylo již
v roce 2010 okresnímu soudu doloženo, nenotifikovaný předpis je
v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora nevymahatelný a
na stěžovatele není možno hledět jako na osobu, která jedná neoprávněně, tzn.
bez příslušného povolení.
26. Soud opětovně odmítl
přerušit řízení z důvodu položení předběžných otázek Soudnímu dvoru
EU, viz spis. Předběžné otázky jsou rovněž uvedeny v sekci Dokumenty a
studie na http://www.konopijelek.cz/
Současně v příloze dokládáme předběžné otázky položit
v angličtině.
III. Petit
Soud v souladu s §§ 9a) odst. 2 trestního řádu
řízení přerušuje a prostřednictví Nejvyššího soudu pokládá předběžné otázky
Soudnímu dvoru EU, které stěžovatel doložil do spisu.
Dne 28.května 2015 Dušan
Dvořák,v.r.
Příloha:
Preliminary
questions to European Court of Justice
1)
Does article 267 par. 3 of
the Treaty on the Functioning of the
European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from
taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant
permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice
regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách,
henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech
Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011, note. also claims of the Czech
Constitutional Court ref. No. II. ÚS 664/12, IV. ÚS 4859/12, II. ÚS 289/14,
European Court of Human Rights ref. No. 66981/12, 79490/13, 20049/14, 47921 and
European Commission CHAP (2012) 00282 and (2014) 03930) that the Addictive
Substances Act transposes a legal provision of the European Community,
specifically an EC directive, which however must not be transposed.
2)
Given that following Act
362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime
of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted
from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to
authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities
is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of
the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense
of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that
this clause has not been notified to the European Commission in accordance with
art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the
European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
3) Does the European Commission regulation (EC)
No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties
following the “Community method for
quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties”
(Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as
preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in
hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the
regulation from being enacted?
4)
Does art. 5 par. 5 of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC since its
amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll.
establishes a new THC content threshold for research (experimental) and
industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause
has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and
9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European
Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
5)
Does art. 5 par. 5 of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC since it
changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime
under which licences for manipulation with addictive substances could not
applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied
for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive
Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been
notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the
directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of
Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
6)
Does art. 9 of the directive
98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation
without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for
national regularization such as Decree
No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation,
dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ),
which states the requirements for the properties of medicinal hemp?
7)
Does art. 24a of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC as it
establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it
thus, since the clause has not been notified to the European Commission in
accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in
terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
8)
Does art. 24b of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC as it
requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug
Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European
Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
9)
Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European
Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act
No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree
No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the
properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the
Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably
less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or
imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic
methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal
use?
10) Considering
the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which
explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp
for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European
Union have to be interpreted as estopping national regulation which only
allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily
intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing,
research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which
would be more suitable for medicinal purposes?
11) Does
art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense
of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC
as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research
and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it
may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive
Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the
European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
Dodatek stížnosti z 29.5.2015
Soud se vůbec nevyrovnal
s opakovaně napadanou skutečností doložitelnou na důkazech ze
spisu při trestním řízení stěžovatele, že ani v jedné z
konfiskací cannabis neměřily policejní orgány OBSAH účinné
látky THC nejen dle nějaké právní a právně závazné normy a
porušily tak hrubě čl. 39 Listiny základních lidských práv,
ale, jak je ve spise doloženo na zprávě OKTE, policejní orgány
neměřily obsah THC v cannabis ani dle definice cannabis
dle zákona o návykových látkách uvedené
v § 2 písmeno
d)
„Konopí
(je)
kvetoucí nebo
plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo
nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je
vrcholík“
Policejní
orgány obsah THC v cannabis neměřily
ani dle nejnepříznivější, natož pro stěžovatele
nejpříznivější
zákonné definice cannabis
na obsah účinných látek z hlediska subsidiarity trestní represe,
což je definice označená
jako nadzemní část rostliny včetně vrcholíků.
Soud
zcela ignoroval fakt, že k dané věci poskytl
do spisu soudní znalec doc. RNDr. Peter Ondra, CSc. velmi
jednoznačné a dostatečně výkladově obsáhlé stanovisko o
důsledcích zcela odlišných výsledků naměřených hodnot dle
definice a metod, stejně
tak učinil a do spisu důkazy na
toto téma doložil
světoznámý vědec a soudní znalec a rovněž kolega stěžovatele
doc.RNDr. Lumír Hanuš, DrSc.
Jak
je ve spise doloženo, policie nikdy při konfiskaci neudala
váhu
A)
kvetoucích
vrcholíků z jednotlivých
vzorků (stop), ani váhu
B)
plodonosných
vrcholíků,
natož aby, jak jim zákon ukládá,
zvážila
C)
nadzemní část rostliny včetně kvetoucích (samčích/samičích)
vrcholíků, nebo
D)
nadzemní část rostliny včetně plodonosných
(samičích) vrcholíků
Měření
obsahu THC v cannabis probíhalo, jak policie
uvedla do spisu,
z pár gramů (při
zajištění mnoha a mnoha
kilogramů)
„toxikomanicky
využitelného materiálu“, když
takovouto definici stejně jako tzv. marihuanu žádný
zákon nezná, když ten zná toliko uznané a neuznané odrůdy
cannabis zapsané v odrůdových knihách.
Policejní orgány nikdy
nedoložily důkaz, že by snad kdy stěžovatel používal nebo
nabádal používat cannabis k toxikomanii, naopak byly doloženy
reference a odborná kvalifikace stěžovatele.
Jak
stěžovatel i doc. RNDr. Peter
Ondra, CSc uvedli,
neexistuje bohužel žádná
odrůdová kniha
medical
cannabis podepřená
výzkumem a bylo třeba ji ustanovit (pokusnictví, viz § 5, odst. 5
zákona o návykových ve znění do novelizace zákonem č. 50/2013
Sb.).
Bylo
doloženo do spisu, že pojmem „toxikomanicky
využitelný
materiál“ se
pravděpodobně myslí
květy samičích odrůd
cannabis s vysokým
obsahem léčivého
kanabinoidu THC. Policie
zajišťuje na černém trhu jako tzv. marihuanu květ samičích
odrůd s průměrnou hodnotou cca 15 % THC (výroční zprávy
vlády).
Tzv.
doporučený policejní
pracovní postup měření
obsahu THC
dle ředitele Kriminalistického ústavu uvádí, že se měří
zelená hmota zbavená stonku, větviček a semen, což
rovněž postrádá jakékoliv
zákonné
oprávnění, stejně
jako další
sdělení policie,
že teprve na vyžádání policejního orgánu se může obsah THC
v cannabis měřit z celé
nadzemní části rostliny, když
takto jednat
ukládá zákon,
respektive definice
cannabis v zákoně
o návykových látkách!
Jak uvedl doc. RNDr. Peter Ondra, CSc.
do spisu, zkonfiskované rostliny (vzorky) se měly zvážit,
homogenizovat a teprve poté měřit na obsah účinné látky,
zvláště pak za situace, když bylo již v první řízení 2 T
104/2010 doloženo, že stěžovatel pracoval se všemi částmi
rostliny včetně kořene. V souladu s unijní normou mělo navíc
dojít ke smíchání samčích a samičích odrůd, homogenizaci
vzorku a teprve následnému měření a pokud bychom byli v souladu
s unijní normou, smělo se měřit pouze a jen v měsíčním období
do 10 dne po zahájení tvorby semene, rozhodně ne ze sušiny. To se
rovněž nestalo.
