Okresní
soud Olomouc
Č.j. 39
Nc 1631/2012
Věc: Odvolání proti usnesení č.j. 39 Nc
1631/2012 ze dne 7.4.2015 obdržené žalobcem dne 29.4.2015
I.
Žalobce
dne 7.4.2015 doplnil všechny žádané náležitosti dle výzvy soudu č.j. 39 Nc
1631/2012 – 306 ze dne 23.3.2015
II.
Tentýž
den soud doplnění zamítl, aniž jakkoliv věcně doložil, jaké konkrétní skutečnosti
v doplnění výzvy žalobce absentovaly a kde konkrétně pochybil. Podání se
hodnotí dle obsahu, všechny rozhodné skutečnosti byly žalobcem uvedeny.
III.
Jako
další důkazy justičního kartelu, na základě kterého bylo vůči žalobci v rozporu
se zákonem dle §191 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. soudem na Praze 3 nařízeno
zahájení řízení o omezení způsobilosti a OS Olomouc konány další doložená
nezákonná rozhodnutí, žalobce toliko elektronicky z adresy dusandvorak@seznam.cz odvolacímu soudu
dokládá tyto důkazní listiny formou příloh a uvádí:
1) V dokumentu Měření
THC k určení neomamného cannabis je doložena vědomá nepravda soudů
vůči žalobci (následně byl podán návrh na omezení právní způsobilosti
žalobce, který nikdo nikdy z rodiny či lékařů a dalších relevantních osob nenavrhoval),
že policie měří obsah THC podle normy OSN. Policie žádnou normu nemá a unijní normu
odmítá používat, stejně tak neprobíhá měření dle definice cannabis dle § 2
ZoNL. Negativní důsledky tohoto faktu v dokumentu podrobně rozebírají
excelentní soudní znalci doc. Hanuš a doc. Ondra
2)
V dokumentu ZoNL jako technický
předpis je českým a zejména unijním právem analyzována vědomá nepravda soudů vůči žalobci (následně
byl podán návrh na omezení právní způsobilosti žalobce, který nikdo nikdy z rodiny
či lékařů nenavrhoval), že zákon o návykových látkách není technickým
předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES. Je tudíž zákonnou povinností Nejvyššího
soudu předložit věc Soudnímu dvoru EU, který je jediným zákonným soudcem
dané kauzy, což ten odmítá 4 roky udělat. V závěru dokumentu jsou
stanoviska Parlamentního institutu a Úřadu pro normalizaci a zkušebnictví, že ZoNL
je technickým předpisem, musí být při novelizaci výroby cannabis oznámen Komisi
a není-li, je ZoNL nevymahatelný a nemohlo tedy jít o nelegální aktivitu
žalobce.
3)
V dokumentu Právní fakta legality
cannabisterapie a výzkumu cannabis je pouze na legislativě a judikatuře
včetně unijní doloženo, že jak z českého, tak unijního práva bylo jednání
žalobce vždy v souladu se zákonem (následně byl podán návrh na
omezení právní způsobilosti, který nikdo nikdy z rodiny či lékařů nenavrhoval)
4)
V dokumentu Ministerstvo zdravotnictví
zakazuje je doloženo, že ještě v roce 2015 žádný člověk nezíská
povolení k výrobě konopných produktů, protože to legislativa zakazuje,
což ovšem nesmí. Představa, že zákonodárci schválili, že se smí konopí jen
hulit jako tzv. marihuana je zcela scestná a nezákonná. Soudci se ptají, proč prý
nemá žalobce povolení, když dokáže léčit rakovinu, cukrovku atd., tady je
přiložena odpověď důkazem.
5)
V dokumentu Předběžné otázky SDEU
je doloženo porušení práva EU, zákaz přístupu žalobce k SDEU byl ryze
účelový a vědomě nepravdivý (následně byl podán návrh na omezení právní
způsobilosti, který nikdo nikdy z rodiny či lékařů nenavrhoval).
6)
V dokumentu Advokát Mgr. Miroslav
Burget důkazní návrh - svědci
je doloženo, že kdyby směli svědci mluvit u soudu a byli přizvání (soud
je odmítá pozvat od roku 2010), bylo byly by doloženo další svědectví o
zákonnosti jednání žalobce.
7)
V dokumentu Advokáti JUDr. Jaroslav
Klimeš a JUDr. Richard Nigrini, PhD. je doloženo stanovisky soudní znalkyně
MUDr. Silvie Musilové se soudněžnaleckým posudkem MUDr. Jiřího Švarce, PhD. č. 750,
že ochranná léčba žalobce (společenská nebezpečnost za pěstování konopí?) je
zcela nepatřičná a dne 22.9. 2013 při usnesení č.j. 39 Nc 1631/2012 se nemohl žalobce
právně bránit vzhledem k těžké nemoci (bod 11, strana 5) a že je tedy obnova
důvodná a zcela oprávněná i s ohledem na výše uvedené doložení
justičního kartelu a patřičné odškodnění za neoprávněný návrh omezení právní
způsobilosti a veřejnou dehonestaci žalobce způsobenou nezákonně jednajícím
justičním kartelem.
K tomu uveďme citace
aktuálních důkazů o zločinech a porušení práva ČR z veřejných zdrojů,
kromě již doložených zločinů OČTŘ (nejen) vůči žalobci uvedená v oscanovaných
originálech na http://soudniznalec.blogspot.cz/
9.dubna 2015:
Kromě vědeckých důkazů z celého světa (již 20 let) dokonce i jindy
militantní a protikonopný Americký Národní ústav pro otázky zneužívání drog
(NIDA), což je státní výzkumné zařízení s ročním rozpočtem přesahujícím
miliardu dolarů, připouští, že cannabis může zabíjet určité rakovinné buňky
a další pak dokáže redukovat.
28. dubna 2015:
Poradce ministra zdravotnictví ČR tvrdí, že konopná vyhláška č.221/2013 Sb.není
platná, a pokud by ji někdo napadl u soudu, byla by zrušena ... zda je
vyhláška o užití léčebného konopí neplatná, odpověděl citátem: „Kde není
žalobce, není ani soudce.“
Odvolání je podáno na podatelně bez
důkazních příloh zaslaných pouze elektronicky.
V Olomouci dne 3.5.2015
Příloha: doplnění petitu žalobcem a
jeho odůvodnění dle výzvy č.j. 39 Nc 1631/2012 – 306 ze dne 23.3.2015 obdržené
dne 30.3.2015
Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962,
Tylova 963/ 2, 779 00 Olomouc
Okresní
soud Olomouc
Č.j. 39
Nc 1631/2012
Věc: doplnění petitu žalobcem a jeho
odůvodnění dle výzvy č.j. 39 Nc 1631/2012 – 306 ze dne 23.3.2015 obdržené dne
30.3.2015
Petit:
Soud na základě faktů
hodných zřetele a důkazů obsažených ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 a dále
v souladu s ochranou práv žalobce poškozeného jednáním České
republiky zastoupené OS Praha 3 s charakterem dle § 191, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.
a OS Olomouc porušením §§ 103
a 114 odst. 1
a 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. v řízení č.j. 39
Nc 1631/2012
1.
ruší
v celém svém rozsahu usnesení ze dne 26.9.2013 a rozhodl, že
2.
Česká
republika uhradí do 15 dnů od rozhodnutí soudu žalobci na jeho účet 4305710001/5500 celkem 3.000.000,- Kč
(slovy tři miliony Kč) za letité nezákonné jednání České republiky mající všechny znaky porušení
čl. 3, 5 - 11 Evropské úmluvy o lidských
právech a
3.
Prostřednictvím
Nejvyššího soudu položí žalobcem žádané předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie
neboť žalobce doložil
v řízení č.j. 39 Nc 1631/2012 nezvratné důkazy o justičním kartelu České
republiky proti jeho osobě, rodině, nevládním organizacím, jichž je statutárním
zástupcem jako členech mezinárodního výzkumu Cannabis is The Cure (www.cannainsider.eu)/ Konopí je lék (www.konopijelek.cz), jehož je žalobce
zakladatelem, investorem a odborným vedoucím.
Odůvodnění:
1)
Jak je uvedeno ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012,
žalobci byla před zahájením řízení o omezení právní způsobilosti 4x (v letech 2009 – 2012) zkonfiskována
výzkumnická farma medical cannabis v Ospělově, byl 2 x odsouzen,
z toho jednou pravomocně, dále 2 x obviněn s dalším obviněním za
nedovolenou výrobu drog (konfiskace 2012) „na cestě.“
2)
Jak je uvedeno ve spise v žádosti žalobce o vydání předběžného opatření
Evropského soudu pro lidská práva dle čl. 39 Jednacího řádu ESLP
k zastavení řízení č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobce jako pravomocně odsouzený
Krajským soudem v Brně č.j. 3 To 25/2011 (OS Prostějov 2 T 104/2010) za
nedovolenou výrobu drog doložil Nejvyššímu soudu v dovolání č.j. 8 Tdo
1231/2011, viz http://www.nsoud.cz, že zákon o
návykových látkách je ve věci výroby cannabis z unijního práva neúčinný-
nevymahatelný, neboť novelizace zákona
o NL ve věci výroby cannabis nebyly notifikovány v souladu
s právem Společenství.
3)
S ohledem na fakt, že právní argumentace
žalobce doložitelná i ve výše uvedených internetových odkazech ( v češtině
na www.konopijelek.cz v sekci
Dokumenty a studie) a souhrnně na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ může České republice
způsobit mnohamiliardové škody na státním rozpočtu a vést k osvobození
(nejen) žalobce v řadě dalších trestních řízení, Nejvyšší soud ČR jako
povinný soud dle čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU v řízení č.j. 8
Tdo 1231/2011 dne 27.10. 2011 vědomě mylně rozhodl v neprospěch
žalobce, že nepoloží žalobcem žádané předběžné otázky Soudnímu dvoru EU,
neboť zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá
notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí,
což ví student prvního ročníku práv!
4)
Kromě toho NS vědomě zapřel existenci judikátu
SDEU Josemans a vlastního judikátu Brodská vylučující trestnost skutku žalobce,
stejně jako zapřel existenci §§ 29 a 5,
odst.5 zákona o návykových látkách v platném znění a dělal, že neumí český
jazyk. Ustanovení, kterými se žalobce právně bránil, pak Česká republika
změnila, abyse jimi nikdo hájit nemohl, žalobci však právo nepřiznala.
5)
Justiční kartel proti žalobci byl tak
sebejistý, že Ústavní soud ČR v rozporu s vlastními nálezy sp. zn. II
ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS
1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a
sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012, které potvrdily, že nepoložení předběžné otázky
SDEU je porušením práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces,
v ústavní stížnosti žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 8 Tdo
1231/2011 také vědomě mylně rozhodl, a to dne 13. 4. 2012 pod č.j.
II. ÚS 664/2012, viz http://nalus.usoud.cz/, že
zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci,
neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí, současně
pak odmítl zrušit § 283 – 287 trestního zákoníku pro hrubý rozpor s mnoha
čl. Listiny základních práv a svobod, přestože soudní znalci doložili nejen
ústavnímu soudu, ale i nižším soudům, policejnímu prezidentovi, státním
zastupitelství, vládě a dalším, viz http://soudniznalec.blogspot.cz/ spáchání zločinů
proti lidskosti jednáním orgánů činných v trestním řízení proti žalobci a
zejména pak těžce nemocným členům výzkumu s charakterem §§ 401 nebo
minimálně 149 trestního zákoníku, což je rovněž obsaženo ve spisu č.j. 39 Nc
1631/2012.
6)
K obludnosti a cynismu justičního kartelu
doložme, že takto Ústavní soud ČR jednal i v dalších ústavních stížnostech
žalobce obviněného za nedovolenou výrobu drog v řízeních č.j. V.ÚS
4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14 a na vědomě mylné rozhodnutí
Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 odkazoval.
7)
Na konci května 2012 pak byl synchronně
OS Praha 1 (6 T 21/ 2012) a OS Prostějov (2 T 65/2011) k trestním řízením
proti žalobci osloven těmito soudy olomoucký soudní znalec MUDr. Jiří Bilík
k vypracování znaleckého posudku na žalobce pro jeho výše uvedená trestní
řízení související s výzkumem a poskytováním cannabisterapie. Znalec pak
na počátku července 2012 ve znaleckém posudku uvedl, což nelze než
parafrázovat, že žalobce trpí světově ojedinělou duševní chorobou, kdy mu v době
od dubna do září, když roste cannabis, zcela vymizí rozlišovací, ovládací a
rozpoznávací funkce a žalobce nechápe, že páchá trestný čin. Jak je ve spisu
č.j. 39 Nc 1631/2012 doloženo ve vyjádření znalce MUDr. Jiřího Bilíka žalobci
dne 13.7.2012, posudek napsal tak, jak si myslel, že se
s žalobcem dohodli, aby uklidnil těžkou stresovou situaci žalobce a de
facto jej tak vyvinil z trestních řízení, což žalobce v žádném
případě nežádal.
8)
Dne 1.8. 2012 si OS Praha 3 pro zcela
nepatřičné řízení žalobce proti zaměstnavateli č. j. 20 C 2/2012 JUDr. Markétou
Písaříkovou, která nebyla
v daném řízení u daného soudu zákonným soudcem, vyžádala u
OS Prostějov posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka, aby žalobce znevěrohodnila,
a to za situace, kdy ze spisu věděla, že žalobcem žalovaný zaměstnavatel
způsobil škody přes 1 milion korun, což je doložitelné ze spisů a žalob proti
zaměstnavateli u OS Praha 3 č.j. 18 NC 5655/2011, 20 C 178/2011, 20 C 2/2012, 23 C 136/2013, 21 C 317/2013 + 134 EX
20124/14-022, z toho rodině žalobce škodu ve výši cca 600.000,- Kč.
9)
Dne 29.8.2012 tento posudek znalce MUDr.
Jiřího Bilíka u OS Praha 3 ze spisu č. j. 20 C 2/2012 v hrubém rozporu se zákonem a
v neprospěch žalobce celý zkopíruje neoprávněná osoba Mgr. Naomi
Zamazalová, která, jak OS Praha 3 věděl a znal od žalobce a jeho rodiny od
konce roku 2011, způsobila žalovanému a jeho rodině statisícové škody a po
vědomém způsobení úpadku a zneužitím funkce při hospodaření svěřeného majetku
zaměstnavatele tohoto dne 28.8:2012 bez likvidace opustila.
10) Dne
4.9.2012 JUDr. Markéta Písaříková dle důkazu č.j. 20 C 2/ 2012-78 u OS Praha 3
dává podnět OS Prostějov (následně dle bydliště žalobce OS Olomouc) k zahájení
řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům žalobce a přestože
není zákonným soudcem bez udání důvodu ruší dlouhodobě naplánovaný termín
soudního řízení dne 2.10.2012 ve věci žaloby žalobce vedené pod č.j. 20 C 2/2012!
11) OS Olomouc dne 12.10.2012 zahájil
řízení o omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům pod č.j. 39 Nc
1631/2012.
12) Přes
protest soudního znalce MUDr. Jiřího Bilíka ze dne 28.10.2012 doložený
ve spisu, že justice jeho posudek na žalobce zneužila a že on se nikde
nevyjadřoval a ani by nikdy nezpochybnil právní způsobilost žalobce a řady
dalších protestů doložených ve spisu, soud ignorující §§ 103 a 114 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
o.s.ř. v řízení pokračoval
13) Soud
dne 25.2.2013 pod č.j. 39 Nc 1631/2012- 135 ustanovil znalcem pro
znalecké zkoumání žalobce MUDr. Petra Hřibňáka.
14) Přestože
žalobce dne 28.2.2013 v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963
Sb. podal námitky k osobě znalce, soud se nimi v rozporu s výše
uvedenými ustanoveními vůbec nezabýval a nevydal žádné rozhodnutí a strpěl bez
jakékoliv námitky, že znalec vůbec
nerespektoval nařízení soudu posudek vyhotovit do 1 měsíce, když znalec vyčkal
těžkého zdravotního poškození žalobce jeho lékařkou MUDr. Silvií Musilovou
(těžká deprese způsobená podáváním antipsychotik), což bylo soudu rovněž
doloženo a je uvedeno na titulní straně http://silvia-musilova.blogspot.cz/
15) Teprve
dne 26.7. 2013 v době těžké nemoci žalobce zkoumal uvedený námitkami
obdařený znalec, tzn. 5 měsíců od ustanovení soudem.
16) V době
těžkého onemocnění do cca listopadu 2013 pak žalobce nebyl dne 26.9.2013
schopen vyvrátit nepravdy znalce MUDr. Petra Hřibňáka v posudku na žalobce,
stejně tak nebyl schopen se účinně bránit v celém závěrečném řízení č.j.
39 Nc 1631/2012 dne 26.9.2013.
17) Dodejme,
že stejně tak se nebyl žalobce schopen v době těžké nemoci právně bránit
ustanovení ochranné léčby dne 6.8.2013 OS Prostějov namísto odškodnění za
porušení zákona proti žalobci.
18) Vzhledem
k tomu, že je jednoznačná příčinná souvislost mezi
nepoložením předběžných otázek SDEU a porušením zákona Nejvyšším a Ústavním
soudem a řízením č.j. 39 Nc 1631/2012, jehož jedinou snahou bylo žalobce
odborně, profesně a lidsky zdiskreditovat,
poškodit a vyhnout se tak náhradě škod za škody na výzkumu, členech výzkumu, žalobci a
jeho rodině, soud prostřednictvím Nejvyššího soudu podal
Soudnímu dvoru EU
k vyřešení tyto předběžné otázky:
1.
Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování
EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který
odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci
nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení
Nejvyššího soudu České republiky v Brně č.j.
8 Tdo 1231 /2011,
že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení
ES, které se ovšem transponovat nesmí?
2.
Představuje § 29 zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis
k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od
režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy
toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě
zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
3.
Je třeba v roce 2009 novelizované
nařízení Komise (ES) „Metoda společenství
pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách
cannabis“ č.
1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a
integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor
pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č.
1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína,
vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis, než je metoda uvedená
v citovaném unijním přepisu?
4.
Představuje § 5 odst. 5 zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013
Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International,
bod 55?
5.
Představuje § 8 odst. 1 zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy
není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na
režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým
se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
6.
Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES
vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle
odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují
podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně
připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž
prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?
7.
Představuje § 24a zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování
cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International,
bod 55?
8.
Představuje § 24b zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis
pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
9.
Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU
vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon
č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní
předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet
z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je
prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či
dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných
metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak
zakázáno?
10. Je
třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr
v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans
explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis,
k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného
cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a
pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných
(vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému
použití?
11.
Představuje § 15, písm. e) zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z
cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo
možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě
zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
12. Je
třeba rozhodnutí Soudního dvora EU č.j. C-224/01 (Köbler) vykládat v tom
smyslu, že dojde –li k porušení práva EU, musí dojít k určení náhrady
škody?
V Olomouci dne 7.4.2015 Dušan Dvořák, MMCA
Příloha:
Klíčové
důkazy ze spisu:
