Stížnost ke kvalifikaci skutku, námitka druhu znaleckého zkoumání a otázek znalci v

č.j. KRPM -114011- 19/TČ – 2017 -140506 – LN


Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Dopravní inspektorát
Třída Kosmonautů 189/10, 771 36 Olomouc


Věc: Stížnost ke kvalifikaci skutku, námitka druhu znaleckého zkoumání a otázek znalci v Opatření policie ze dne 26.9.2017 č.j. KRPM -114011- 19/TČ – 2017 -140506 – LN

I. Stížnost na mylnou právní kvalifikaci a vyjádření k netrestnosti skutku

  1. Skutek je veden jako trestný čin dle § 274 odst 1. tr. z., přestože dle dopravní vyhlášky a rozhodnutí trestního kolegia NS ČR je dolní limit pro zahájení přestupkového řízení hodnota kanabinoidu THC (spolehlivě změřitelná laboratořemi, důvodová zpráva vlády) 2 ng THC /ml krve a dolní limit pro trestný čin je hodnota od 10 ng THC/ml. krve. Kyselina THCa (naměřeno cca 32 ng) nemá psychoaktivní působení, významně však potvrzuje níže uvedené tvrzení.
  2. Stěžovatelce bylo naměřeno 4,5 ng THC/ml krve, po formálně právní stránce tedy jde o přestupek.
  3. Jak trestný čin, tak přestupek je však stěžovatelkou napadán netrestností vlastního skutku dle ustanovení krajní nouze a přípustného rizika (ochrana vlastního zdraví), které jsou obsaženy jak v trestním, tak v novém přestupkovém zákoně.
  4. Stěžovatelka je registrovanou členkou výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure), konopí užívá pravidelně a dlouhodobě. V případě sporu ji z důvodu diskriminace bude zastupovat asociace Cannabis is The Cure,z.s.
  5. S ohledem na zcela odlišnou metabolizaci kanabinoidů je pochopitelné, že i v době, kdy stěžovatelka 12 hodin po požití konopí řídila automobil (a tedy ani nemohla byt pod vlivem THC, působení max. 2-4 hodiny), byl o 2, 5 ng THC překročen limit daný dopravní vyhláškou, neboť cca 40% THC se ukládá v tucích a postupně uvolňuje. Toto zjištění však neznamená automaticky ovlivnění psychických funkcí a schopnost být bezpečným řidičem.
  6. Stěžovatelka může odkázat na zahraniční studie, které tato tvrzení obsahují, popisují a vysvětlují dlouhodobě, poukáže však na studii „Časový profil hladin THC v krevním séru u rekreačních a chronických kuřáků marihuany po akutním užití drogy – implikace pro řízení motorových vozidel“ pod vedením Doc. Ing. Marie Balíkové, CSc. (Ústav soudního lékařství a toxikologie Ke Karlovu 2, 128 08 Praha 2) financovanou Ministerstvem vnitra ČR, realizovanou v době přijímání zákona konopí do lékáren a uvedenou v časopise Soudní lékařství 1/2014. Zde je doloženo exaktně, že u pravidelného uživatele bylo den po požití konopí naměřeno přes 16 ng THC v ml krve.
  7. Stěžovatelka především upozorňuje na právně nadřazenou normu dopravní vyhlášce stanovující limit THC v krvi, a to konkrétně zákona o léčivech a zákona konopí do lékáren. Jak uvádí příbalový leták konopného léku Sativex, lze řídit automobil, až si tělo na kanabinoidy zvykne, nikoliv na začátku terapie nebo při pocitech malátnosti a ospalosti, viz https://pribalovy-letak.info/sativex-oromucosal-spray
  8. Při policejní kontrole však byla stěžovatelka plně při smyslech, rozlišovací, rozpoznávací a ovládací schopnosti neměla jakkoliv snížené.


II. Námitka k typu znaleckého zkoumání a okruhu otázek znalci

  1. Nejprve stěžovatelka odkazuje na zákaz zneužívání předpisu k jiným účelům, než byl zákonodárcem přijat (viz čl. 4 odst. 4. LZPS) a judikaturu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7.2005, č. j. 2 Afs 24/2005 – 44, citujme: „není-li z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu zřejmé, proč soud nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení v žalobě a proč žalobní námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené, nutno pokládat takové rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Zejména tehdy, jde-li o právní argumentaci z hlediska účastníka klíčovou, na níž je postaven základ jeho žaloby. Nestačí, pokud soud při vypořádávání se touto argumentací účastníka pouze konstatuje, že tato je nesprávná, avšak neuvede, v čem (tj. v jakých konkrétních aspektech resp. důvodech právních či případně skutkových) její nesprávnost spočívá“
  2. Pokud se policejní orgán domnívá, že v Nařízení vlády č. 41/2014 Sb. ze dne 26. 2. 2014 vláda zohlednila výše uvedená odborná stanoviska, má takové nazírání daleko k nestrannosti, presumpci neviny i zásadě in dubio pro reo. Viz rozsudek nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2011, č. j. 7 As 83/2010 – 63: „V řízení o přestupku se proto nelze spokojit s tím, že skutečnost, že obviněný se dopustil přestupku se jeví být pravděpodobnou, či dokonce nejpravděpodobnější, verzí skutkového děje. Existuje-li pochybnost, tj. ne zcela nepravděpodobná možnost, že se skutkový děj odehrál jinak než tak, že naplňuje všechny znaky skutkové podstaty přestupku, nepřipadá shledání viny spácháním přestupku v úvahu (in dubio pro reo)“ Důkazní břemeno k prokázání, že deliktního jednání se dopustil obviněný z přestupku, přirozeně nese správní orgán.“
  3. S ohledem na výše uvedené a výsostně individuální reakce na kanabinoidy nelze přijmout typ znaleckého zkoumání formou administrativního paušalizujícího vyjádření znalce.
  4. Dokazování lze provést jen a pouze formou znaleckého testu se stěžovatelkou.
  5. V testu při simulaci daného zjištěného obsahu kanabinoidů v krvi stěžovatelky na trenažéru, ev. jiných dopravních testech, nechť znalec určí, zda je či není snížena způsobilost stěžovatelky řídit motorové vozidlo.


Dne 6. 10. 2017