Dušan
Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
Okresní soud Prostějov
Věc: Stížnost proti usnesení 2 Nt 1151/2014 ze
dne 1.7.2015 o odměně „advokátky“ ex officio v řízeních u obecního a
odvolacího krajského soudu obdrženého stěžovatelem dne 8.7.2015, který má
odměnu dané „advokátky“ uhradit
1.
„Advokátka“
byla stěžovateli ustanovena soudem (dozvěděl se) těsně před procesem 15.4.2014
(úterý) a že je advokátkou „soudkyně“ určila 11.4.2014 (pátek). Přesto „advokátka“
nežádala soud o odklad řízení z důvodů prostudování obsáhlého spisu. Přestože
„advokátka“ věděla, že spis spolu s předchozím žalobním spisem č.j. 2 T
65/2011 (obsahující mj. cca 250 objednávek občanů na vypěstování cannabis k léčbě
pro výzkum Konopí je lék /Cannabis is The Cure uskutečněných v souladu
s judikaturou a ústavním pořádkem[1]
a důkazů o spáchaných zločinech soudkyně páchaných ve spolupachatelství s
OČTŘ doložených soudu i opakovaně policejnímu prezidentovi od roku 2009 [2]
také soudním znalcem [3]
a zakázaných státními zastupitelstvími vyšetřovat [4]
i přes podnět policejního prezidia[5]
žádajícího také prošetřit až 90% úbytek zkonfiskovaného cannabis
v policejních skladech) měl několik set stran, daná advokátka žádala proplatit pořízení spisového
materiálu a právní rozbor, protože si spis údajně prostudovala v sobotu
12.4.2014, kdy je spisovna OS Prostějov uzavřena. Přesto si daná advokátka naúčtovala
studium a právní rozbor spisu, což je snad výsměch celé neparazitní advokacii
a nezkorumpované justici – viz tragická právní argumentace advokátky na
veřejném jednání 15. 4.2014
a naopak fundovaná právní argumentace stěžovatele
v důkazu pod čarou číslo 1, kterou odvolací a nejvyšší soud nikdy nevyvrátil,
stejně jako ústavní soud (č.j. II. ÚS 664/12 , IV.ÚS 4859/12, II. ÚS
1311/13 a II.ÚS 289/14) a Evropský
soud pro lidská práva (7x!).
2.
Důvodem
ke kárnému řízení s danou „soudkyní“ je nejen nepravdivá argumentace
„soudkyně“ k úhradě dané částky za údajný právní rozbor spisu „advokátkou“
v sobotu 12.4.2014 v předmětném napadaném usnesení (kdy dle „soudkyně“
daný úkon prý nelze podřadit pod § 11 odst. 1 ev 2 AT, viz strana 3, 4 odstavec),
ale i vše výše i níže uvedené, tedy pokud stížnost nedostane k projednání soudce
odvolacího krajského soudu milující protektorát a gubernie drogových a
farmaceutických mafií a zločiny proti lidskosti jako v předchozích
trestních řízeních stěžovatele č.j. 3 To 25/2011, 4 To 505/2012, 8 To 198/2014, 5 To 174/2014, 4 To 417/2014,
9 To 43/2015 a naposledy 5 To 45/2015 nejprve se udivující, že cannabis léčí a tvrdící,
že je nutné mít povolení k výrobě produktů cannabis, které nikdo nevydává ani
v roce 2015 a
dle § 5 odst. 5 zákona o návykových látkách ve znění do 1.4.2013 ani nebylo
potřeba povolení na zacházení s cannabis nad 0,3% THC k účelům pokusnickým
a průmyslovým, od roku 2013 souhlasícího, že každý nemocný občan je zločinec a kriminálník,
pokud nemá 10 – 50 tisíc Kč měsíčně k léčbě nevhodným cannabis
v rámci zkorumpovaného zdravotnického systému a musí jej navíc pouze kouřit
dle příkazu nenotifikovaného § 24 b) zákona o návykových látkách a vyhlášky č.
221/2013 sb. notifikované v režimu pro katastrofy (viz předběžné otázky
SDEU) a občané nesmí dostat mnohem efektivnější neomamné metody aplikace a
neomamné produkty cannabis s převahou kanabidolu CBD, namísto THC.
3.
I
přes doložení, že všechna obvinění a zabrání majetku stěžovatele za konfiskace
cannabis na výzkumnické farmě v Ospělově (majetek stěžovatele)
v letech 2009 – 2012 soudící stále stejná soudkyně participující
vědomě na trestných činech dle § 149 dokonce i v odstavci 4, resp. 401
trestního zákoníku, jak je doloženo na důkazech číslo 2 a 3 a současně, jak bylo uvedeno ve spisu, vědomí,
že daná soudkyně dne 4.5.2012 v rozhodnutí č.j. 0Nt 820/2011 vědomě porušila
usnesení nejvyššího soudu č.j. 3 Tz 1/2012 řešené NS z důvodu dovolání
ministra spravedlnosti a uvedené v poslední větě rozsudku nedat
stěžovateli pokutu 10 tisíc Kč za špatnou písemnou omluvu z policejního
výslechu v předmětném trestním řízení, kterou mu bez možnosti odvolání
udělila, které pak v roce 2015 daná soudkyně dokonce odmítala podat
k projednání v rámci dovolání (v zastoupení stěžovatele jiným řádně
jednajícím advokátem stěžovatele nikoliv ex officio) u nejvyššího soudu
v předmětném řízení o zabrání věci [6],
daná „advokátka“ nežádala vyloučit podjatou soudkyni z řízení a podat
na ni kárnou žalobu, naopak si daná advokátka při vyúčtování „advokátních“ nákladů
vymyslela smyšlenou a nikdy neuskutečněnou první poradu s klientem 15.4.2014,
když stěžovatel advokátku spatřil prvně 5 minut přes projednáním věci soudem!
4.
Pokračovat
v rozboru usnesení o odměně advokáta v takovéto letité justičně,
exekutivně a také advokátní žumpě trestních řízení stěžovatele nemá valného
smyslu, neboť nejvyšší soud v předmětném dovolacím řízeni napadající
usnesení 2 Nt 1151/2014 dne 20.5. 2015 pod č.j. 11 Tdo 181/2015
opětovně neprojednal nezákonné jednání soudkyně a odvolacího krajského soudu a
další a další skutečnosti opětovně vůbec - natož řádně - neodůvodnil a opětovně
v rozporu s nálezy ústavního soudu a povinností čl. 267 odst. 3
Smlouvy o fungování EU nepodal od roku 2010 marně žádané předběžné otázky stěžovatele
Soudnímu dvoru EU dokládající důkazy o nevymahatelnost zákona o návykových
látkách již od 20.5.2004 [7]
a vymyslel si opětovně jako prvně pod č.j. 8 Tdo 1231
/2011, že zákon návykových látkách údajně není nutné notifikovat
při novelizacích ustanovení technických předpisů výroby cannabis u Evropské
komise v rozporu s povinností Směrnice 98/34/ES tvrzením průhledným
jak dívčí kalhotky a opět na straně 11 usnesení ze zvláštní školy práva, že prý
je cannabis údajně prekurzor, že prý lze Nařízení ES transponovat do zákona a
že prý není nejvyšší soud povinen uvést číslo jednací odkazovaného napadaného Nařízení
ES o prekurzorech, které údajně vylučuje předat jednoznačně unijní problematiku
jedinému zákonnému soudci, kterým je pouze a jen SDEU. Na okraj justiční
korupce doložme, že nejvyšší soud v předmětném řízení č.j. 11 Tdo
181/2015 vědom si excelentních soudně znaleckých vyjádření[8]
včetně vyjádření předního světového odborníka v analytické chemii a chemii
kanabinoidů[9],
že měření THC v cannabis policií je v rozporu se zákonem i unijní
normou měření a vědomí, že policie nemá dokonce žádnou právně závaznou normu
měření cannabis při stonásobně odlišných výsledcích dle použité definice vzorku
měření a dokonce nemá zkonfiskovaný cannabis ani zvážen dle zákonných definic,
což všechny soudně znalecké policejní posudky staví do roviny neplatných
posudků od 20.5.2004 [10],
tak nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí č.j. 11 Tdo 181/2015 uvedl,
že policie údajně vychází z unijní normy měření, zda doprava, doleva, či
středem do vězení, neřekl, ač za důsledky mylného měření policií občané v
hrubém rozporu s čl. 39 Listiny základních práv a svobod končí odsouzeni
jako zločinci. Nejvyšší soud vědomě lhal i přesto, že policie v důkazu
č. 10 doložila, že dokonce nikdy neměří obsah THC v cannabis dle zákonných
definic cannabis uvedených v § 2 zákona o návykových látkách v písmenu d).
Zatímco odvolací soud nepravdivě stěžovateli tvrdil, že policie vychází z normy
měření obsahu THC v cannabis dle právně nevymahatelné metody OSN (určené navíc pro
pašeráky hašiše a marihuany)[11]
, nejvyšší soud si vymyslel obdobné rčení o vycházení policie, nyní z unijní
normy, když jediným spojovacím článkem je pouze a jen analytická metoda změření
vzorku cannabis na obsah účinné látky, co je však reprezentativní vzorek k měření,
což je zcela klíčové, bylo opětovně ignorováno jako vše výše uvedené včetně doložených
důkazů.
5.
Z důvodů
výše uvedených žádá stěžovatel, aby odvolací soud kromě podání kárné žaloby na
uvedenou soudkyni a zrušení usnesení o odměně „advokátky“ podal prostřednictvím
NS předběžné otázky Soudnímu dvoru EU uvedené v důkazu č. 7.
V Olomouci dne 9.7.2015 Dušan Dvořák, MMCA[12]
