Dušan
a Radomíra Dvořákovi, narozeni
12.1.1962 a 18.5.1963, společně bytem Tylova 963/2, 779 00 Olomouc,
dále jen žadatel, žadatelka, žadatelé
Okresní
státní zastupitelství Prostějov
(dále
jen OSZ)
Věc:
Žádost
o sloučení všech trestních řízení konfiskací naší
výzkumnické farmy cannabis v Ospělově v letech 2009 – 2014
(celkem cca 3 tisíce rostlin cannabis a cca 10 kg produktů cannabis
při 5 konfiskacích) a jejich společné meritorní projednání a
žádost informace k zahájení trestního šetření neznámých
pachatelů dle § 149 trestního zákoníku z podnětu z 3.5.2015
-
zasláno elektronicky z adresy rodinadvorakovych@gmail.com
a
dne 8.6.2015 podáno na podatelně OSZ bez příloh s podpisy -
1)
Sdělte, zda jste na základě podnětu našeho zmocněnce uvedeného
v příloze 1) a zaslaného elektronicky 3.5.2015 a podaného
6.5.2015 na podatelně OSZ zahájili předmětné šetření dle §
149 trestního zákoníku a pokud věc stále vyhodnocujete, toto nám
sdělte. K tomu vám rovněž dokládáme vyjádření onkologicky
nemocné členky výzkumu uvedené na
http://www.hotlines.cz/konopi-a-rakovina-pro-soud-a-urady-prohlaseni-dolozeno-s-overenym-podpisem-s-identifikacnimi-udaji/
2)
V příloze
2) dokládáme podnět podaný 8.6.2015 na podatelně OS Prostějov,
který dokládá nejen další důkazy
netrestnosti jednání,
ale dokládá rovněž další důkazy,
že žadatel byl v době skutku (v letech 2009 -2014) právně
způsobilý.
Vzhledem k tomu, že všechna řízení kromě 5 konfiskace 3.9.2014
byla stažena pro údajnou právní nezpůsobilost žadatele a
všechna obvinění žadatele v letech 2010 – 2012 (2014) za výrobu
produktů cannabis byla dle § 283 trestního zákoníku a obviněné
žadatelů v roce 2009 dle totožného § 187 trestního zákona
jsou veskrze analogická, žádáme
sloučení všech trestních kauz včetně
(je -li to právně přípustné) konfiskace
2014 a jejich společné meritorní
projednání soudem z podnětu OSZ.
3)
V příloze
2) uvedená rozhodnutí ministerstva vnitra, které v rozporu se
zákonem opakovaně schvalují nezákonné rozhodnutí policie
nesdělit
1)
kdo, kdy, s jakým č.j. a textem vydal onen doporučený způsob
měření obsahu THC v cannabis (
MV
-141097-7/KM-2014 dne 30.1.2015) a 2) kolik kg vážil zkonfiskovaný
cannabis dle zákonných definic ( MV – 770090- 5/KM-2015 dne
4.6.2015) najdete s již doloženými důkazy v oscanovaném
originálu rozhodnutí na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/
v bodu 5 na titulní straně.
V
Ospělově dne 7.8.2015
Dušan
Dvořák, v.r. Radomíra Dvořáková, v.r.
Přílohy zaslány pouze elektronicky
Příloha 1)
Cannabis is The Cure,z.s, IČ: 266 70 232, Tylova 963/2, CZ 779 00 Olomouc
Okresní
státní zastupitelství Prostějov
Věc:
důkazní listiny (zaslány pouze elektronicky z adresy
openroyalacademy@gmail.com)
k
I.
vydání předběžného opatření k zastavení
policejního šetření páté konfiskace výzkumnické farmy
v Ospělově také s ohledem na § 31 odst. 1 trestního
zákoníku a vydání podkladů k zahájení řízení o náhrady
škody (přesné váhové objemy cannabis dle zákonných definic dle
zkonfiskovaného majetku a stop) a vrácení majetků (semen)
II.
zahájení šetření spáchaných zločinů dle § 149
trestního zákoníku orgány činnými v trestním řízení za
jednání proti výzkumu a členům výzkumu Konopí je lék
(Cannabis is The Cure) v letech 2009 – 2014
1)
V dokumentu Měření THC k určení neomamného
cannabis je doložena vědomá nepravda soudů vůči
vedoucímu výzkumu Dušanu Dvořákovi, MMCA, že policie
měří obsah THC podle normy OSN. Policie vůbec žádnou právní
normu nemá a unijní normu odmítá používat, stejně tak
neprobíhá měření dle definice cannabis dle § 2 ZoNL. Negativní
důsledky tohoto faktu v dokumentu podrobně rozebírají
excelentní soudní znalci doc. Hanuš a doc. Ondra
2)
V dokumentu ZoNL jako technický předpis je českým a
zejména unijním právem analyzována vědomá nepravda
soudů vůči vedoucímu výzkumu, že zákon o návykových
látkách není technickým předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES.
Je tudíž zákonnou povinností Nejvyššího soudu předložit věc
Soudnímu dvoru EU, který je jediným zákonným soudcem dané
kauzy, což ten odmítá 4 roky udělat. V závěru
dokumentu jsou stanoviska Parlamentního institutu a Úřadu pro
normalizaci a zkušebnictví, že ZoNL je technickým předpisem,
musí být při novelizaci výroby cannabis oznámen Komisi a
není-li, je ZoNL nevymahatelný a nemohlo tedy jít o nelegální
aktivitu účastníka řízení.
3)
V dokumentu Právní fakta legality cannabisterapie a výzkumu
cannabis je pouze na legislativě a judikatuře včetně unijní
doloženo, že jak z českého, tak unijního práva bylo
jednání vedoucího výzkumu vždy v souladu se zákonem
(následně byl podán návrh na omezení právní
způsobilosti a ochranná léčba).
4)
V dokumentu Ministerstvo zdravotnictví zakazuje je
doloženo, že ještě v roce 2015 žádný člověk nezíská
povolení k výrobě produktů z cannabis, protože to
legislativa zakazuje, což ovšem nesmí. Představa, že
zákonodárci schválili, že se smí cannabis jen kouřit jako tzv.
marihuana je zcela scestná a nezákonná. Soudci se ptají, proč
prý nemá vedoucí výzkumu povolení, když dokáže léčit
rakovinu, cukrovku atd., tady je přiložena odpověď důkazem.
5)
V dokumentu Předběžné otázky SDEU je doloženo
porušení práva EU, zákaz přístupu žalobce k SDEU byl
ryze účelový a vědomě nepravdivý (následně byl podán
návrh na omezení právní způsobilosti a ochranná léčba).
6)
V dokumentu Advokát Mgr. Miroslav Burget důkazní návrh
- svědci je doloženo, že kdyby směli svědci mluvit u
soudu a byli přizvání (soud je odmítá pozvat od roku 2010), bylo
byly by doloženo další svědectví o zákonnosti jednání
vedoucího výzkumu.
7)
V dokumentu MUDr. Radek Matlach je tímto soudním
znalcem doloženo, že prostějovské OČTŘ, kde byl účastník
řízení opakovaně obviněn za nedovolenou výrobu produktů z
cannabis, způsobily občanům těžká ublížení na zdraví včetně
ublížení na zdraví s následkem smrti.
8)
V dokumentu Advokáti JUDr. Jaroslav Klimeš a JUDr. Richard
Nigrini, PhD. je doloženo stanovisky soudní znalkyně MUDr.
Silvie Musilové se soudněžnaleckým posudkem MUDr. Jiřího
Švarce, PhD. č. 750, že ochranná léčba žalobce (společenská
nebezpečnost za pěstování konopí?) je zcela nepatřičná a jde
o účelovou psychiatrizaci justičního problému.
K tomu
uveďme citace aktuálních důkazů o zločinech a porušení práva
ČR z veřejných zdrojů, kromě již doložených zločinů
OČTŘ (nejen) vůči žalobci uvedená v oscanovaných
originálech na http://soudniznalec.blogspot.cz/
9.dubna
2015: Kromě vědeckých důkazů z celého světa (již 20
let) dokonce i jindy militantní a protikonopný Americký Národní
ústav pro otázky zneužívání drog (NIDA), což je státní
výzkumné zařízení s ročním rozpočtem přesahujícím miliardu
dolarů, připouští, že cannabis může zabíjet určité
rakovinné buňky a další pak dokáže redukovat.
28.
dubna 2015: Poradce ministra zdravotnictví ČR tvrdí, že
konopná vyhláška č.221/2013 Sb.není platná, a pokud by
ji někdo napadl u soudu, byla by zrušena ... zda je vyhláška o
užití léčebného konopí neplatná, odpověděl citátem: „Kde
není žalobce, není ani soudce.“
Podáno
na podatelně bez důkazních příloh zaslaných pouze elektronicky.
V Olomouci
dne 3.5.2015
Příloha 2)
Dušan
a Radomíra Dvořákovi, narozeni 12.1.1962 a 18.5.1963, společně
bytem Tylova 963/2, 779 00 Olomouc, dále jen žadatel, žadatelka,
žadatelé
Okresní
soud (dále jen soud)
Havlíčkova
3639/16A
796
01 Prostějov
č.j.
2Nt1257/2013
Věc:
Žádost a nové skutečnosti pro obnovu trestního řízení dle
§ 278 trestního řádu - třetí konfiskace ospělovské
výzkumnické farmy cannabis manželů Dvořákových v roce 2011
vedená pod č.j. 2Nt1257/2013
Vzhledem
k tomu, že od data rozhodnutí soudu zamítnout obnovu řízení
byly do spisu doloženy nové skutečnosti, je soud žádán povolit
obnovu řízení.
Žádost
je členěna na
1)
právní kontext žádosti, kapitola I
2)
nové skutečnosti - právní způsobilost podavatele žádosti o
obnovu řízení, kapitola II
3)
nové skutečnosti – přípustné riziko a společenský prospěch,
kapitola III
4)
nové skutečnosti - nezákonný postup při měření obsahu THC v
cannabis, kapitola IV
5)
soudem bez řádného odůvodnění zamítnuté nové skutečnosti –
výroba a distribuce cannabis bez povolení, kapitola V
6)
soudem bez řádného odůvodnění zamítnuté nové skutečnosti –
zákon o návykových látkách jako technický přepis a jeho
nevymahatelnost, kapitola VI
7)
předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, kapitola VII
I.
Právní kontext trestního/-ch řízení žadatele/-ky/-ů
1.
Judikát Nejvyššího soudu o netrestnosti cannabisterapie byl
přijat dne 30.1.2008, sp. zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních
rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008). žadatel od roku 2000 marně
žádal MZ ČR jako fyzická a od roku 2008 jako jednatel právnických
osob o vydání povolení k výzkumu a výrobě produktů
cannabis. Jak je doloženo ve spise v dokumentu „Ministerstvo
zdravotnictví zakazuje“ a uvedeno rovněž v sekci Dokumenty a
studie na http://www.konopijelek.cz/,
MZ ČR ještě v roce 2015 nemůže těmto žádostem
legislativně vyhovět, přestože jde o hrubý
rozpor s garancemi evropského a unijního
práva,
viz rozsudek Soudního dvora EU č.j. C‑137/09 (Josemans,
bod 36)
2.
Dne 21.3.2008 zveřejnili žadatelé za podpory vědců, lékařů,
umělců ad. výzkum „Konopí je lék“, a současně podali
první legislativní návrh pro připravovaný trestní zákoník,
jak dostupnost cannabisterapie a nezbytného výzkumu cannabis
(zejména srovnávací studie) řešit v souladu s mezinárodními
závazky, ústavními garancemi a civilizovaným právem. Žadatel je
vedoucím mezinárodního právního, přírodovědného a
národohospodářského výzkumu Cannabis is The Cure/Konopí je lék,
zakladatelem stejnojmenných odborných společností a edukativních
konopných klinik s referencemi rektorů univerzit, expertů,
úřadů a je oceněn řadou českých a zahraničních cen včetně
ceny české vlády (2009) za vzdělávání v léčbě
cannabis, opakovaně doložil úspěch a bezpečnost cannabisterapie
u řady vážných a smrtelných onemocnění, přednášel na
konferencích a turné, vybudoval kliniku atd., viz
reference
na http://dusan-dvorak.eu/
3.
V letech 2009 – 2014 zkonfiskovala Policie ČR se souhlasem OS
Prostějov na výzkumnické farmě žadatelů cca 3 tisíce rostlin
cannabis a cca 10 kg produktů cannabis. žadatel byl za
zkonfiskované majetky vždy obžalován dle § 283 trestního
zákoníku, resp. v případě první konfiskace byli žadatelé
obžalováni dle § 187 trestního zákona. V případě první
konfiskace byl žadatel Okresním soudem v Prostějově (2 T
104/2010) a odvolacím Krajským soudem v Brně podmíněně
odsouzen za pěstování cca 800 rostlin cannabis a zpracování a
distribuci cannabis z úrody 2008 (3 To 25/2011), když bylo
opakovaně doloženo (i smluvně a svědecky), že cannabis byl určen
pro členy výzkumu a byl majetkem nevládních organizací
podílejících se na výzkumu. Žadatelka byla osvobozena, ale
nebyla odškodněna.
4.
Po prvním doložení právní argumentace žadatelem nejvyššímu
soudu, který dovolání – bez vyrovnání se s doloženou
právní argumentací - odmítl a v rozporu s čl. 267
odst. 3 s vědomě
právně vadnou právní argumentací nepoložil předběžné otázky
Soudnímu dvoru EU (podrobná ústavní stížnost s návrhem na
zrušení § 283 trestního zákoníku byla bez odůvodnění
odmítnuta, viz
8 Tdo 1231/2011 a II. ÚS 664/12), zahájila ČR Okresním soudem
v Olomouci se žadatelem řízení o omezení jeho právní
způsobilosti (39 Nc 1631/2012) a začala měnit právní normy,
kterými se žadatel právně bránil (definice cannabis pro trestní
řízení dle vyhlášky č. 455/2009 Sb., znění § 5, odst. 5
zákona o návykových látkách pro zacházení s cannabis bez
povolení, notifikace zákona o návykových látkách č.
2012/329/CZ při novelizaci zákonem č. 273/2013 Sb.). Řízení o
omezení právní způsobilosti probíhalo i přes protesty rodiny,
lékařů, kolegů, soudních znalců i protestní dopis emeritního
rektora Univerzity Palackého profesora Josefa Jařaba. Desítky
známých Olomoučanů a nevládních organizací od roku 2012 žádají
ministry spravedlnosti o prošetření opakovaného porušení zákona
v neprospěch žadatele a navrhli mu udělit Cenu města
Olomouce, viz http://podporujeme.blogspot.cz/
- signatářem první stížnosti ministrovi spravedlnosti byla
rovněž emeritní rektorka profesorka Jana Mačáková, která jako
vědecká pracovnice a lékařka společně se žadatelem a dalšími
od roku 2008 pravidelně podává legislativní návrhy (3), jak
danou věc civilizovaně řešit, viz
http://cena-olomouc-cannabis.blogspot.cz/
. Stávající právní úprava je nejhorší od roku 1989, občan má
alternativu konfiskaci majetků a trestní řízení, nebo extrémní
bohatství, kdy si může (jako nevzdělaný) dovolit platit měsíčně
10 tisíc Kč za kouření tzv. léčebného konopí ze 4
nezákonně monopolizovaných holandských genetik cannabis
(masti, čípky, spray, kapky atd. poslanci nenotifikovaným zákonem
č. 50/2013 Sb. vyrábět zakázali), nebo mít 25 tisíc Kč měsíčně
za inhalaci spreje z cannabis (Sativex).
5.
V případě páté konfiskace (2014) dosud nepadlo obvinění
– 9 měsíců po konfiskaci dne 3.9.2014.
6.
V rámci žádosti advokáta
žadatele bylo před konfiskací OČTŘ v červnu a červenci
2012 zakázán vyšetřovací pokus žádaný v souladu
s trestním řádem, který by doložil mylné metody měření
obsahu THC v cannabis policií, aby následně policie
vyhodnotila u zkonfiskovaného vzorku číslo dva legálního
cannabis (Finola) dvojnásobné překročení limitu a při
konfiskaci 2014 u legální odrůdy Carmagnola trojnásobné
překročení přísnějšího unijního limitu THC v cannabis
měřeného dle Nařízení ES č. 1122/2009, příloha 1.
7.
Ve všech trestních řízeních kromě prvního byly žaloby proti
žadateli staženy, neboť znalci určení orgány činnými
v trestním řízení uvedli, že žadatel nebyl v době
skutku od dubna do září, kdy roste cannabis, trestně odpovědný
(vymizelé rozlišovací a ovládací funkce-nepříčetnost), zřejmě
světově ojedinělá diagnóza. Následně totéž určení (odnětí
trestu z důvodu nepříčetnosti) padlo i v případě
první konfiskace v rámci obnovy řízení 2 T 104/2010
z podnětu OSZ Prostějov a žadateli byla ustanovena ochranná
ambulantní léčba (6.8.2013) a současně tentýž den 6.8.2013
bylo soudem rozhodnuto o zrušení viny a trestu žadatele v případě
první konfiskace v roce 2009 (2 T 104/2010), kdy byl žadatel
odsouzen, a to z důvodu údajně vymizelých rozlišovacích a
ovládacích schopností žadatele v roce 2009, kdy žadatel získal
v daný rok 2 zahraniční a jednu českou vládní cenu, otevřel
první odborné pracoviště Edukativní konopné kliniky v Praze,
vydal knihu, zapojil do výzkumu lékaře, vyúčtoval řádně pod
auditem EU projekty etc.
8.
Žadatel se vždy ve všech řízeních domáhal řádného
projednání věci nejvyšším a ústavním soudem, vedl v této
věci dvě neúspěšná řízení u Evropské komise a podal sedm
stížností u Evropského soudu pro lidská práva, který stížnosti
na porušení evropského a unijního práva vždy odmítl bez
zdůvodnění projednat
i při
doložení porušení čl. 2 a 3 Úmluvy o lidských právech,
stejně jako ústavní soud, přestože byly doloženy důkazy o
záhadných úbytcích zkonfiskovaného cannabis a písemná
dobrozdání lékařů včetně soudních znalců, že konfiskacemi
cannabis z výzkumnické farmy byly
orgány činnými v trestním řízení způsobeny ublížení
na zdraví občanů včetně těžkých ublížení na zdraví a
těžkých ublížení na zdraví s následkem smrti
s charakterem jednání OČTŘ naplňujícím ustanovení
zločinu dle
§149 trestního zákoníku,
viz spis a též - např. soudní znalec MUDr. Radek Matlach a
další na http://soudniznalec.blogspot.cz/
II.
právní způsobilost žadatele
9.
Soudem bylo v předchozí žádosti o obnovu z 18.5 2014 zcela
ignorováno sdělení soudní znalkyně, psychiatry a ošetřující
lékařky MUDr. Silvie Musilové, že v den řízení 6.8.2013,
kdy bylo o věci v předchozím řízení pravomocně rozhodnuto, byl
žadatel vážně nemocný a nemohl se právně bránit.
10.
Soudem bylo rovněž ignorováno vyjádření současné
ošetřující lékařky psychiatry MUDr. Dagmar Přikrylová
žádající zrušení ochranné léčby žadatele ustanovené
6.8.2013 v hrubém rozporu se zdravotním stavem žadatele na
základě zfalšovaného posudku MUDr. Jany Zmekové, viz níže body
11-13.
11.
Také soudní znalec MUDr. Jiří Švarc, Ph.D. doložil do spisu
neexistenci údajné schizoafektivní choroby žadatele spojené
s bludy a paranoiu žadatele a jeho údajnou každoroční 5
měsíční právní nezpůsobilostí se soudit v důsledku
záhadné absence kognitivních funkcí. Žadatel soudu doložil
po ukončení předchozího řízení žádosti o obnovu znalecký
posudek na svou osobu z odboru zdravotnictví, odvětví
psychiatrie č. 750 MUDr. Jiřího Švarce, Ph.D. a protokol
z veřejného jednání ve věci přeměny ochranné léčby
žadatele na ústavní ze dne 14.května 2015 u OS v Olomouc 5
Nt 120/2014, kde daný znalec velmi podrobně rozvinul sdělení
uvedená v posudku, která se diametrálně liší od
předchozích posudků znalců určených OČTŘ a potvrzují sdělení
kolegů žadatele z výzkumu, lékařů, vědců, rodiny,
nemocných zapojených do výzkumu a řady dalších, kteří od roku
2010 poskytovali žadateli svědectví a reference, včetně
primátora Olomouce již v roce 2010 pro první trestní řízení.
12.
Citujme nejzásadnější sdělení znaleckého posudku MUDr. Jiřího
Švarce, PhD.: „Není v kompetenci znalce posuzovat, zda se
posuzovaný zločinu dle § 283 odst. 1, 2 c) trestního zákoníku
dopustil, ani zda je legislativa přiměřená (k tomu se vyjadřuje
Mgr. Dvořák dostatečně podrobně). V dané situaci
pravomocně uloženého a vykonávaného ochranného léčení již
nemá smysl dodatečně posuzovat, zda se na tomto protiprávním
jednání podílela duševní porucha, která způsobila vymizení
rozpoznávacích a ovládacích schopností. Ovšem při posuzování
formy ochranného léčení nechť soud vezme v úvahu, že
jiný znalec by za daných okolností žádné důvody pro
nepříčetnost neshledal. Nikdo ze znalců neřešil to,
co může být základní problém: Mgr. Dvořák je
excentrická osobnost propagující léčebné účinky konopí a měl
by být trestně zodpovědný za případné své trestní jednání,
neboť případná afektivní porucha je jen sekundární.
Alibistické („kolegiální“) závěry o duševní poruše a
z toho plynoucí nepříčetnosti a následná psychaitrizace
jsou pro justici jednodušší než prokazovat protiprávnost
pěstování konopí člověku, který je za jeho oprávněnost
ochoten tvrdošíjně a sofistikovaně bojovat. Tento názor
potvrzují minimálně 4 další trestní řízení (o nichž znalec
dostal výše uvedené podklady) ukončené pro nepříčetnost,
přičemž výsledkem nebylo žádné další ochranné léčení!“
a na téže straně 15 posudku: „U Dušana Dvořáka nadále trvá
nebezpečnost definovaná vysokou pravděpodobností opakování
obdobného protiprávního jednání, pro které bylo uloženo
stávající ochranné léčení Okr. soudem v Prostějově
(č.j. 2T 104/2010), tj. nedovolená výroba konopných produktů.
Zcela dostačujícím ochranným opatřením před touto jeho
nebezpečností je ambulantní ochranné léčení. Znalec
neposuzuje, zda se posuzovaný zločinu dle § 283 odst. 1, 2 c) tr.
zákoníku dopustil ani zda je legislativa přiměřená. „
13.
Citujme nejzásadnější sdělení výpovědi znalce MUDr.
Jiřího Švarce, PhD. u veřejného jednání ze strany 3 - 7:
„…..zásadní neshoda s prof. Hosákem (vloženo:
doporučujícím ústavní ochrannou léčbu žadatele) je to, že
on shledává nějaké bludy, což jsou nepravdivé, nevývratné
a pro danou kulturu nepřijatelné poruchy myšlení a tedy
diagnostikoval posuzovaného a jeho nebezpečnost jako schizofrenika.
Já se domnívám, že jde o bipolární afektivní poruchu, která
je v současnosti v remisi a to snižuje tu nebezpečnost a nutno
užívat antipsychotickou medikaci. Co se týká posouzení té
nebezpečnosti, tak posudek prof. Hosáka mi připadal nestandardní
a extrémní z toho psychiatrického konsensuálního myšlení,
které jsem si myslel, že uvažují všichni psychiatři stejně.
Apeluji na vaši již znalost pana Mgr. Dvořáka, na to, že sami
jste schopni posoudit jeho nebezpečnost, která podle mě v
současné době bude dostatečně eliminována ochranným léčením
v ambulantní formě. A k tomu vyjádření prof. Hosáka snad jenom
ještě poukazuji na to, že ten rozpor toho, že on označil to
současné ambulantní léčení jako lege artis jako přiměřené,
ale on říká, že to léčení je krátké, každé ambulantní
léčení je ze začátku krátké. Předchozí ambulantní léčení
selhalo proto, že Mgr. Dvořák nespolupracoval dostatečně s touto
lékařkou a souvisí to také s tím, co popisují v tom posudku,
byť už je to pravomocně rozhodnuto, že ne každý znalec,
abych mluvil za sebe, by shledal Mgr. Dvořáka v době činu
nepříčetným a uvažoval o uložení ochranného léčení.
V těch posudcích, respektive třeba konkrétně v tom posudku
MUDr. Zmekové, nezmýlili se v té diagnóze, ale nevšiml
jsem si, že by se některý z nich zabýval duševním stavem v době
činu, což je naprosto zásadní. Oni se spokojili s tím, že
trpí nějakou celoživotní poruchou, schizoafektivní poruchou
napsali, což ale automaticky nezakládá trvalou celoživotní
nepříčetnost. Paní znalkyně Zmeková se nezabývala tím,
jaký byl stav v době činu, ale pouze tou anamnézou, na základě
které konstatovala schizoafektivní poruchu a chybí tam jestli v
roce 2009 byl manický, nebo depresivní nebo v remisi. …… a
nejsem úplně přesvědčen o tom, že to ochranné léčení je
nutné …… nepředpokládám zvýšenou nebezpečnost
……..samotná úvaha o tom někoho zabít nebo zabít sebe
zase naopak v depresivních fázích ještě v jeho případě
neznamená takovou nebezpečnost, že bych předpokládal realizaci
těchto úvah. K takovým protiprávním činům je podle mě
nezbytná závažná sociální nebo disociální porucha osobnosti
nebo závažné poruchy myšlení ve smyslu schizofrenních bludů a
nic takového u Mgr. Dvořáka není přítomno, takže bez léčby
nebo při selhání léčby může dojít znovu přinejhorším k
mánii nebo expanzivnímu myšlení, a k nějakému neuváženému
jednání, nikoliv však k tak společensky závažnému jak jste
o tom mluvil, prostě jenom zazněla věta, že chce někoho zabít,
stejně jako my občas říkáme, že bychom ho nejradši zabili a
neuskutečníme to……. pocity pronásledování justicí a
nespravedlivého odsouzení a souzení, různé konspirační teorie
jsou podle mě běžné zvláště u osob, které jsou trestně
stíhány, a nejde o bludné nebezpečné myšlení. Pokud
by zde byly závažné paranoidní bludy, tak by byla pravda, že
jsou nedostatečně léčeny, že může být pacient nebezpečný, a
že je potřeba ústavní léčba, ale tak tomu není …
předpokládám protiprávní jednání jedině (žadatele) jeho
podle mě zcela nechorobné držení a pěstování konopí. …
rozdíl mezi bludem a tím co již není blud je většinou
naprosto ostrá a je v tom všeobecný konsensus, naprostá
většina bludů se týká nějakého ovlivňování sousedem přes
zeď, vkládání myšlenek jinými osobami, bludem kontrolování,
je to natolik nepřijatelný blud, že to nemůže mít nic
společného se spiritualitou. Já jsem přitom výčtu definice
bludu, nepravdivý, nevyvratitelný, a trvalý zapomněl na
podstatnou věc, že musí být kulturně nepřijatelný, nic co je
kulturně přijatelného, což je právě ta spiritualita není
bludem, takže pokud někdo věří, že někdo po 3 dnech
vstal z mrtvých, tak je to natolik přijatelné v naší kultuře,
že se to nepokládá za blud, ani vy se nebojte, že budete léčen.
……….Není pravda, že ti předchozí znalci by potvrzovali
to, že současně Mgr. Dvořák trpí bludy, protože to jsou staré
znalecké posudky, které poukazují na bludné myšlení, které se
objevilo v roce 2002 a
podobně. V těch předchozích případech u člověka trpícího
duševní poruchou orgány činné v trestním řízení oprávněně
zkoumaly jestli ta agrese (vloženo:
proti ministryni Karolině Peake, kterou chtěl žadatel zcela vědomě
a v souladu s § 28 trestního zákoníku předvést do soudní
síně k doložení jejich zločinů a korupce v této věci
formou vyhrožování SMS, když nedodržela slib zastavit zločiny
proti nevinným lidem)
nebyla psychopatologická, dospěly k závěru, že byla a podle mě
se skutečně ty posudky příliš nezabývaly tím
duševním stavem v době činu a jestli ta agrese byla nějaká
situační a nebo skutečně způsobena tou duševní poruchou. Tak
jak jsem řekl, já bych to neposuzoval jako jednání, které
snižuje trestní odpovědnost… znalec, který navrhoval
uložení ochranného léčení, měl více zvážit, zda čin v roce
2009 byl spáchán, byl motivován chorobně, což nezvážil.
III.
Přípustné riziko - společenský prospěch
14.
Jak je nově doloženo ve spise v dokumentu „Ministerstvo
zdravotnictví zakazuje“, MZ ČR ještě v roce 2015 nemůže
těmto žádostem o vydání povolení k výrobě léčiv z cannabis
legislativně vyhovět, přestože jde o hrubý rozpor s garancemi
evropského a unijního práva, viz rozsudek Soudního
dvora EU č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36). Stručně
řečeno, jde o zásadní důkaz, že společensky prospěšného
jednání nejde a nešlo dosáhnout jinak. Současně soud ve
všech řízeních odmítl přizvat svědka plk. Jakuba Frydrycha,
ředitele Národní protidrogové centrály, který by potvrdil, že
na první žádost žadatele o policejní ochranu policejní
prezident doporučil skrze žádaného svědka uplatňovat §
31,odst. 1 trestního zákoníku Do roku 2015 podali žadatelé a
právnické osoby podílející se na výzkumu 15 marných stížností
a žádostí o policejní ochranu a pět marných trestních podnětů
na OČTŘ.
15.
Stejně tak soud vždy odmítl přizvat žádané svědky -
lékaře (Bém, Hubeňáková, Skřivánek, Matlach ad.), kteří
by doložili důkazy, že nebylo a dodnes není možné dosáhnout
společensky prospěšného jednání jinak, než jak jednal
žadatel.
16.
Soud má nově ve spisu stanovisko předního světového
experta doc. Ondřeje Lumíra Hanuše, DrSc., že cannabis je
jedním z nejbezpečnějších léčiv na světě, nehledě
na fakt vysoké odbornosti žadatele a neexistence jediného lékaře
v ČR, který by cannabis vydával, či realizoval výzkumné
srovnávací studie (dle složení cannabis) a znal problematiku
specifických reakcí, receptury, vývoj nových léčiv z cannabis
apod.
17.
Soudu je přitom známo, že žadatel pravděpodobně jako první na
světě publikoval důkazy, že cannabis a mast z cannabis dle
vhodné receptury dokáže zastavit komplikace diabetes včetně
neamputace diabetické nohy (což dnes vědci umí teoreticky
vysvětlit, stejně jako léčbu onkologických onemocnění ad.) a
v důsledku konfiskací cannabis z výzkumnické farmy
v letech 2009-2014 bylo v přepočtu např. na diabetickou
nohu zbytečně amputováno přes 10 tisíc končetin diabetiků,
což je roční statistika u této nemoci dle UZIS (MZ ČR) a
v přepočtu škoda pouze a jen na zdravotnických výdajích
bez bolestného a sociálních dopadů na daného občana a jeho
rodinu (10.000 x 500.000 Kč - studie zdravotnických nákladů
Diabetologického centra Praha rok po amputaci) nejméně 5
miliard Kč.
18.
K netrestnosti skutku žadatele byly soudu doloženy důkazy i
k aplikaci netrestnosti dle § 28 trestního zákoníku při
ochranně práv žadatele chráněných trestním zákoníkem.
IV.
právně závazná zákonná norma měření obsahu THC v cannabis
19.
Jak bylo soudu nově doloženo, MV ČR pod č.j. MV
-141097-7/KM-2014 dne 30.1.2015 rozhodlo v rozporu se zákonem o
svobodném přístupu k informacích, že údajně není povinností
policie vydat informaci, kdo, kdy, s jakým číslem jednacím a
jakým textem metodického postupu měření (včetně případné
aktualizace) a jakou právní vahou (rozkaz, usnesení apod.) rozhodl
o tzv. doporučeném pracovním postupu policie při měření obsahu
THC v cannabis, takže není nejen ověřitelné, zda vůbec
nějaký takovýto policejní dokument existuje, ale ani, jaký je
jeho oficiální text, když, jak je soudu opakovaně dokládáno ve
stanoviscích soudních znalců (Hanuš, Ondra), různé metody a
metodické postupy mohou dát zcela odlišné výsledky měření,
což je hrubý rozpor s článkem 39 Listiny základních práv
a svobod, kdy trest může být uložen toliko na základě zákona.
Jak bylo do spisu doloženo, MV ČR pod č.j. MV – 770090-
5/KM-2015 dne 4.6.2015 rozhodlo, že není povinností policie vydat
a mít informace o váhovém množství zkonfiskovaného cannabis
dle definic cannabis dle § 2 zákona o návykových látkách a
současně vydávat rozhodnutí o překročení limitu obsahu THC v
daném zkonfiskovaném cannabis (analogické u všech konfiskací a
obvinění v letech 2009 - 2014), což další důkaz hrubého
porušení článku 39 Listiny základních práv a svobod. Dodejme,
že soud v případě dalších konfiskací cannabis a trestních
řízeních žadatele rovněž odmítl přizvat svědka soudního
znalce doc. Petera Ondru, CSc., přednostu Ústavu soudního
lékařství FNO, který od roku 2011 měří pro výzkum účinné
látky v cannabis a jeho produktech a je čestným členem
výzkumu a který společně s doc. Lumírem Hanušem, DrSc.
doložili do spisu podrobné vyjádření, že odlišné metody a
metodické postupy a odlišné definice cannabis mají zcela
odlišné výsledky účinných látek, když bylo soudu současně
doloženo, že policie nemá žádnou právní normu měření
obsahu THC v cannabis v době legality jeho pěstování
bez hlášení do 100m2/osobu od 20.5.2004. když bylo navíc
soudu doloženo, že tento velmi stručný, nepřesný a z
definice cannabis dle zákona o návykových látkách nevyplývající
pracovní postup policie (oproti velmi podrobné unijní právní
normě měření) se policie pokusila propašovat do definice
cannabis pro trestní právo při novelizaci vládní vyhlášky
455/2009 Sb. (v příloze 1.A.1), kterou však právě s ohledem
na porušení čl. 39 Listiny zrušil Ústavní soud nálezem
Pl. ÚS 13/12.
20.
Soud dosud rovněž zcela ignoroval důkaz, že policie díky
neexistenci právně závazné a zákonem podepřené normě měření
vyhodnotila u legální odrůdy cannabis (vzorek číslo dva při
čtvrté konfiskaci) nadlimitní obsah, což byl vědomý akt
žadatele, kterým chtěl na tuto závažnou skutečnost upozornit.
21.
Není možné akceptovat stav, že jsou lidé omezováni na svobodě
a garantovaných právech opakovaným vědomě nezákonným tvrzením
soudu, že policie při měření z čehosi vychází (doprava,
doleva, pomalu, dlouze …..?) a ono nedefinované cosi ani nemusí
policie zveřejnit a podložit zákonem, když výsledky měření
mohou být až stonásobně odlišné.
22.
Soud se dosud rovněž vůbec nikdy nevyrovnal s skutečností
doložitelnou na důkazech ze spisu při trestním řízení žadatele
a nově v rozhodnutí MV ČR, že ani v jedné z konfiskací cannabis
neměřily policejní orgány OBSAH účinné látky THC nejen dle
nějaké právní a právně závazné normy a porušily tak hrubě
čl. 39 Listiny základních lidských práv, ale, jak je ve spise
doloženo na zprávě OKTE, policejní orgány neměřily
obsah THC v cannabis ani dle definice cannabis dle zákona o
návykových látkách uvedené v § 2 písmeno d)
„Konopí
(je) kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí
(Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž
součástí je vrcholík“
23.
Policejní orgány obsah THC v cannabis neměřily ani dle
nejnepříznivější, natož pro žadatele nejpříznivější
zákonné definice cannabis na obsah účinných látek z
hlediska subsidiarity trestní represe, což je definice označená
jako nadzemní část rostliny včetně vrcholíků.
24.
Soud dosud zcela ignoroval fakt, že k dané věci poskytl do spisu
soudní znalec doc. RNDr. Peter Ondra, CSc. velmi jednoznačné a
dostatečně výkladově obsáhlé stanovisko o důsledcích zcela
odlišných výsledků naměřených hodnot dle definice a metod,
stejně tak učinil a do spisu důkazy na toto téma doložil
světoznámý vědec a soudní znalec a rovněž kolega žadatele
doc. RNDr. Lumír Hanuš, DrSc.
25.
Jak je ve spise doloženo, policie nikdy při konfiskaci neudala
váhu A) kvetoucích vrcholíků z jednotlivých vzorků (stop),
ani váhu B) plodonosných vrcholíků, natož aby, jak jim zákon
ukládá, zvážila C) nadzemní část rostliny včetně kvetoucích
(samčích/samičích) vrcholíků, nebo D) nadzemní část rostliny
včetně plodonosných (samičích) vrcholíků
26.
Měření obsahu THC v cannabis probíhalo, jak policie uvedla do
spisu, z pár gramů (při zajištění mnoha a mnoha kilogramů)
„toxikomanicky využitelného materiálu“, když takovouto
definici stejně jako tzv. marihuanu žádný zákon nezná, když
ten zná toliko uznané a neuznané odrůdy cannabis zapsané v
odrůdových knihách. Policejní orgány nikdy nedoložily
důkaz, že by snad kdy žadatel používal nebo nabádal používat
cannabis k toxikomanii, naopak byly doloženy reference a odborná
kvalifikace žadatele. Jak žadatel i doc. RNDr. Peter Ondra, CSc
uvedli, neexistuje bohužel žádná odrůdová kniha medical
cannabis podepřená výzkumem a bylo třeba ji ustanovit
(pokusnictví, viz § 5, odst. 5 zákona o návykových ve znění do
novelizace zákonem č. 50/2013 Sb.).
27.
Bylo doloženo do spisu, že pojmem „toxikomanicky využitelný
materiál“ se pravděpodobně myslí květy samičích odrůd
cannabis s vysokým obsahem léčivého kanabinoidu THC. Policie
zajišťuje na černém trhu jako tzv. marihuanu květ samičích
odrůd s průměrnou hodnotou cca 15 % THC (výroční zprávy
vlády).
28.
Tzv. doporučený policejní pracovní postup měření obsahu THC
dle ředitele Kriminalistického ústavu uvádí, že se měří
zelená hmota zbavená stonku, větviček a semen, což rovněž
postrádá jakékoliv zákonné oprávnění, stejně jako další
sdělení policie, že teprve na vyžádání policejního orgánu se
může obsah THC v cannabis měřit z celé nadzemní části
rostliny, když takto jednat ukládá zákon, respektive
definice cannabis v zákoně o návykových látkách!
29.
Jak uvedl doc. RNDr. Peter Ondra, CSc. do spisu, zkonfiskované
rostliny (vzorky) se měly zvážit, homogenizovat a teprve poté
měřit na obsah účinné látky, zvláště pak za situace, když
bylo již v první řízení 2 T 104/2010 doloženo, že žadatel
pracoval se všemi částmi rostliny včetně kořene. V souladu s
unijní normou mělo navíc dojít ke smíchání samčích a
samičích odrůd, homogenizaci vzorku a teprve následnému měření
a pokud bychom byli v souladu s unijní normou, smělo se měřit
pouze a jen v měsíčním období do 10 dne po zahájení tvorby
semene, rozhodně ne ze sušiny. To se rovněž nestalo.
V.
výroba cannabis - ústavní garance
30.
Soud doposud zcela ignoruje fakt, že pokud by jednání žadatele
nebylo legální, byly by porušeny ústavní garance práva na
život, zdraví, vědecký výzkum, osobní a rodinný život a byly
by porušeny další články Listiny práv a svobod včetně článku
23.
31.
Soudu byly navíc doloženy důkazy a citace zákona o
návykových látkách, že teprve nenotifikovaný zákon č. 50/2013
Sb. (cannabis do lékáren) změnil limit obsahu THC pro pokusnické
bádaní a průmyslové využití dle § 5, odst. 5. S ohledem
na kapitolu výše a obžaloby žadatele nikoliv za pěstování
cannabis či šíření toxikomanie, ale za výrobu drog z cannabis,
je tvrzení soudu o nemožnosti aplikace ustanovení dle § 5,
odst. 5 zcela nemístná a především nezdůvodněná.
VI.
zákon o návykových látkách jako technický předpis
32.
Soud bez jakéhokoliv odůvodnění rovněž vždy odmítl (od roku
2010) přizvat svědka Mgr. Thomase Műllera, experta na unijní
právo, přestože byl opakovaně doložen důkaz, že jde o porušení
práva EU. Soud má nově doložené do spisu: právní
analýza Cannabis is The Cure, z.s. z českého a unijního
práva, stanovisko Parlamentního institutu č.j. 0590P k notifikaci
zákona o návykových látkách, že zákon o návykových látkách
a zákon o léčivech jsou technickým předpisem a podléhají
notifikaci dle povinnosti Směrnice 98/34/ES, stejně tak ignoroval
stanovisko UNMZ jako vrcholového orgánu ke Směrnici 98/34/ES ze
dne 12.9.2014 č.j. 08780/5000/2014, č.j. 02296/1200/2015-002
ze dne 2.3. 2015 a 02583/1001/2015-002 ze dne 20.3.2015 potvrzující,
že zákon o návykových látkách měl být ve věci výroby
cannabis notifikován u Evropské komise a je technickým předpisem,
stanovisko MZ ČR č.j. MZDR 64818/2014/TIS ze dne 9.1.2015 a MZDR
40243/2013 ze dne 7.11.2013 potvrzující, že zákonná
ustanovení s povahou technického předpisu zákona o
návykových látkách byla notifikována dle
povinnosti směrnice 98/34 ES až novelou zákona č. 273/2013 Sb.
s platností od 1.1.2014 čili až 9 let po vstupu ČR do EU,
když byly – jak uvedl také UNMZ - notifikovány pouze a jen
ustanovení §§ 8 a 5,odst. 5. zákona o návykových látkách,
aniž by byly notifikovány předmětná ustanovení technických
předpisů výroby cannabis v §§ 8 a 5,odst. 5. v klíčových
novelizacích v roce 2008 novelou č. 141/2009 Sb. a v roce
2012 novelou č. 50/2013 Sb. Bylo doloženo, že vůbec nebyly
notifikovány novelizace technických předpisů výroby cannabis a
jeho produktů dle §§ 15, písm. e), 24a), 24b) a 29 zákona o
návykových látkách, viz veřejná databáze TRIS. Soud dosud
vždy zcela ignoroval opakovaně dokládaný fakt, že exekutiva
vyvrátila vědomě mylné tvrzení krajského, nejvyššího a
ústavního soudu v prvním trestním řízení žadatelů, že
zákon o návykových látkách není technickým předpisem a
nepodléhá notifikaci a bylo porušeno právo na spravedlivý proces
a zákonného soudce, neboť nejvyšší soud odmítl položit
předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
33.
Jak bylo již v roce 2010 soudu doloženo, nenotifikovaný
předpis je v souladu s ustálenou judikaturou Soudního
dvora nevymahatelný a na žadatele není možno hledět jako na
osoby, která jednají neoprávněně, tzn. bez příslušného
povolení.
VII – předběžné
otázky
Soud
je žádán, aby na základě výše uvedeného doložení porušení
unijního práva položil tyto předběžné otázky Soudnímu dvoru
EU, které jsou číslovány samostatně a uvedeny rovněž v
angličtině jako jednacím jazyku SDEU.
1.
Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom
smyslu, že
brání v postupu Nejvyššího
soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu
dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o
návykových látkách, a
to na základě tvrzení Nejvyššího
soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011, pozn.
a také tvrzení Ústavního soudu č.j. II. ÚS 664/12, IV.ÚS
4859/12, II. ÚS 1311/13, II.ÚS 289/14, Evropského soudu pro lidská
práva č.j. 66981/12, 79490/13, 20049/14, 47921/14 a Evropské
komise CHAP (2012) 00282 a (2014) 03930),
že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství,
konkrétně nařízení ES, které
se ovšem transponovat nesmí?
2.
Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách
tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům
výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel
od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení
úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební
plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb.,
kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,
technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi
v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora
EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
3.
Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení
Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis
„Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009
(příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom
smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění
omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním
přepisu?
4.
Představuje § 5 odst. 5 zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací
zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k
účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským
(průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů,
a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9
směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
5.
Představuje § 8 odst. 1 zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim
přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k
zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je
daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil
zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9
směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
6.
Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom
smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7
uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako
je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro
předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně
připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro
léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny
požadavky na jakost léčebného cannabis?
7. Představuje §
24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci
(tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že
dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu
rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
8. Představuje §
24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné
použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv,
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice
98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve
věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
9. Je třeba čl.
34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o
léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a
vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní
předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které
je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je
pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně
vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či
dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd
cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž
léčebné použití je naopak zakázáno?
10. Je třeba čl.
34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr
v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal
přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis,
k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom
smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje
pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod
hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a
užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd
cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
11. Představuje §
15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím,
že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným
a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost
provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona
č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1
odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti,
že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s
čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu
rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
Preliminary
questions to European Court of Justice
1)
Does article 267 par. 3 of the Treaty
on the Functioning of the European Union have
to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action,
which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission
to pose preliminary questions to the European Court of Justice
regarding the unenforceability of legal provisions of the Act
167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon
o návykových látkách, henceforth Addictive
Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court
(ref. No. 8 Tdo 1231/2011, note. also claims of the Czech
Constitutional Court ref. No. II. ÚS 664/12, IV. ÚS 4859/12, II. ÚS
289/14, European Court of Human Rights ref. No. 66981/12, 79490/13,
20049/14, 47921 and European Commission CHAP (2012) 00282 and (2014)
03930) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision
of the European Community, specifically an EC directive, which
however must not be transposed.
2)
Given that following Act 362/2004 Coll
(CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of
growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has
shifted from regime under which growing hemp was not allowed without
prior notice to authorities to regime under which growing hemp
without prior notice to authorities is allowed up to a growing area
of 100m2 per
person, does § 29 of the Addictive
Substances Act represent a technical regulation in
the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus,
considering that this clause has not been notified to the European
Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC,
unenforceable in
terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA
Security International,
point 55?
3)
Does the European Commission regulation
(EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp
varieties following the “Community
method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol
content in hemp varieties” (Annex I
of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as
preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol
content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method
listed in the regulation from being enacted?
4)
Does art. 5 par. 5 of the Addictive
Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC
since its amendment by Act
(CZ) 50/2013 Coll. establishes a new
THC content threshold for research (experimental) and industrial
purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause
has not been notified to the European Commission in accordance with
art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling
concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
5)
Does art. 5 par. 5 of the Addictive
Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC
since it changes the legal regime of manipulation
with addictive substances from regime under which licences for
manipulation with addictive substances could not applied for to a
regime under which licences for manipulation can be applied for in
accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the
Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause
has not been notified to the European Commission in accordance with
art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling
concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
6)
Does art. 9 of the directive 98/34/EC have
to be interpreted as preventing the passing of a regulation without
delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for
national regularization such as Decree
No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription,
preparation, dispensing and use of individually prepared
pharmaceutical agents (CZ), which
states the requirements for the properties of medicinal hemp?
7)
Does art. 24a of the Addictive Substances
Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the
Directive 98/34/EC as
it establishes the requirement of having a licence for growing hemp
and is it thus, since the clause has not been notified to the
European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive
98/34/EC, unenforceable in
terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA
Security International,
point 55?
8)
Does art. 24b of the Addictive Substances
Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the
Directive 98/34/EC as
it requires that all medicinal hemp be turned in to the State
Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not
been notified to the European Commission in accordance with art. 8
and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling
concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
9)
Does article No. 34 of the Treaty
on the Functioning of the European Union have
to be interpreted as estopping national regulation such as Act No.
378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and
decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the
requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has
to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a
narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal
purposes than other (nationally produced or imported) strains of
hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of
application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal
use?
10)
Considering the findings of the European
Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the
admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical
and research purposes, does article No. 34 of the Treaty
on the Functioning of the European Union have
to be interpreted as estopping national regulation which only allows
the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands),
primarily intended for intoxication and under legal sanctions
prohibits all growing, research and use of other (nationally produced
or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal
purposes?
11)
Does art. 15 e) of the Addictive Substances
Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the
Directive 98/34/EC as
it changes the legal regime of separation substances from hemp for
research and medical purposes from regime where this was not allowed
to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll.
(CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since
the clause has not been notified to the European Commission in
accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling
concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
V Olomouci
8.června 2015
Dušan
Dvořák
Radomíra Dvořáková
