Dušan
Dvořák, 12.1.1962 a Radomíra Dvořáková, 18.1.1963
společně
Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
Okresní soud Prostějov
Havlíčkova 3639/16A
796 01 Prostějov
Věc:
stížnost na rozhodnutí OS Prostějov ze dne 31.3.2015 č.j. 2Nt1257/2013
obdrženého dne 21.4 a
22.4.2015
1.
Soud
návrh na povolení obnovy zamítl s odůvodněním, že směřuje jen proti
rozhodnutí nebo výroku, stran něhož obnova není přípustná, aniž by řádně
zdůvodnil, proč a z jakého důvodu přípustná obnova není, když navíc
analogickou obnovu řízení č.j. 2 T 104/2010 k řízení o obnově soud připustil
stejně jako ji připustil k obnově pro OSZ Prostějov.
2.
Řízení
2Nt1257/2013 (třetí konfiskace ospělovské farmy) předcházelo řízení 2 T
104/2010, které pravomocně rozhodl KS Brno č.j. 3 To 25/2011, když uvedl naprostý
právní nesmysl a vědomou lež, že nařízení ES zakazuje pěstování a zpracování
cannabis a toto nařízení bylo transponováno do zákona o návykových látkách a
není potřeba položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Tuto lež jako ze
zvláštní školy práva pak potvrdil Nejvyšší soud pod č.j. 8 Tdo 1231 /2011 a Ústavní soud pod č.j. II.
ÚS 664/12. Dodejme, že v prvním řízení padl odsuzující rozsudek krajského
soudu za situace, kdy obžalovaný neznal text odvolání obžaloby (ani obhájce) a
KS Brno si vymyslel neexistující právní normu na měření obsahu THC
v cannabis polici, když ta žádnou normu nemá, což je porušení čl. 39
Listiny základních práv a svobod, neboť výsledky měření mohou být až stonásobně
odlišné.
3.
Následné
tři konfiskace v letech 2010-2012 pak byly řešeny soudními znalci a
vedoucí výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) Dušan Dvořák byl těmito
tzv. „znalci“ shledám nepříčetným a všechny žaloby byly staženy a všechny
orgány veřejné moci se odmítaly zabývat netrestností skutku včetně Ústavního
soudu č.j. IV.ÚS 4859/12 (druhá konfiskace), II. ÚS 1311/13 (třetí konfiskace),
II.ÚS 289/14 (čtvrtá konfiskace) a odkazovaly na zkorumpovaná a vědomě mylná justiční
rozhodnutí v řízení 2 T 104/2010. K tomuto justičnímu kartelu dne
8.4.2015 znalec MUDr. Jiří Švarc, PhD. v posudku č. 750 ze dne 8.4.2015
uvedl: „Alibistické („kolegiální“) závěry o duševní poruše a z toho
plynoucí nepříčetnosti a následná psychaitrizace jsou pro justici jednodušší
než prokazovat protiprávnost pěstování konopí člověku, který je za jeho
oprávněnost ochoten tvrdošíjně a sofistikovaně bojovat.“
4.
Jak
je doloženo v sekci Dokumenty a studie na www.konopijelek.cz a jak je doloženo
rovněž na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/,
jednání manželů Dvořákových nebylo nikdy trestným činem ani z evropského,
ani unijního ani českého práva a vždy soudy nezákonně odmítly položit předběžné
otázky Soudnímu dvoru EU, aby nemusela ČR platit náhrady škod nejen jim, ale
všem, protože manželé Dvořákovi dokázali nevymahatelnost zákona o návykových
látkách z unijního práva.
5.
Jak
bylo doloženo, v době, kdy probíhalo řízení č.j. 2Nt1257/2013 byl Dušan
Dvořák vážně nemocný a nemohl se právně bránit a zakázal se odvolat, když viděl
tu naprostou justiční zvůli, které se nikdy nezabývala rozkradeným konopím, kdy
chybělo až 90% majetku, tak především zločiny na nevinných lidech
s důsledky těžkých ublížení na zdraví včetně ublížení na zdraví
s následkem smrti, což soudu doložili lékaři i znalci. Vážné onemocnění
Dušana Dvořáka dne 6.8.2013 je rovněž doloženo na ocanovaném originálu na http://silvia-musilova.blogspot.cz/
Žádáme odvolací soud, aby současně
prostřednictvím Nejvyššího soudu položil tyto předběžné otázky Soudnímu dvoru
EU, které nám je upíráno od roku 2010 položit, což je v rozporu
s mezinárodními závazky a třemi nálezy Ústavního soudu:
1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování
EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který
odmítá položení předběžné otázky na nevymahatelnost ustanovení zákona o
návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231 /2011), že daný zákon
transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se
ovšem transponovat nesmí?
2. Představuje § 29
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování
cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl)
přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na
režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to
na základě zákona č. 362/2004, kterým
se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod
55?
3. Je třeba v roce 2009 novelizované
nařízení Komise (ES) „Metoda
společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v
odrůdách cannabis“ č.
1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a
integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor
pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č.
1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína,
vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis, než je metoda uvedená
v citovaném unijním přepisu?
4. Představuje § 5 odst.
5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem
č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům
výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek
ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
5. Představuje § 8 odst.
1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od
režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými
látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009
Sb., kterým se změnil zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod
55?
6. Je třeba čl. 9
směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé
procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy,
jako je vyhláška č. 221/2013 Sb.,
kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání
individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné
použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost
léčebného cannabis?
7. Představuje § 24a
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení),
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž
s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské
komisi v souladu s čl. 8
a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku
Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod
55?
8. Představuje § 24b
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý
vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro
kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU
vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon
č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní
předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet
z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je
prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či
dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných
metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak
zakázáno?
10. Je třeba čl. 34
Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve
věci C-137/09 Josemans explicitně
uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
V Olomouci
dne 22.4.2015
Dušan
Dvořák Radomíra
Dvořáková
