Okresní
soud Olomouc
Č.j. 39
Nc 1631/2012
Věc: doplnění petitu žalobcem a jeho odůvodnění
dle výzvy č.j. 39 Nc 1631/2012 – 306 ze dne 23.3.2015 obdržené dne 30.3.2015
Petit:
Soud na základě faktů
hodných zřetele a důkazů obsažených ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 a dále v souladu
s ochranou práv žalobce poškozeného jednáním České republiky zastoupené OS
Praha 3 s charakterem dle § 191,
odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. a OS Olomouc porušením §§ 103 a 114 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
o.s.ř. v řízení č.j. 39 Nc 1631/2012
- ruší v celém svém rozsahu usnesení ze dne 26.9.2013 a rozhodl, že
- Česká republika uhradí do 15 dnů od rozhodnutí soudu žalobci na jeho účet 4305710001/5500 celkem 3.000.000,- Kč (slovy tři miliony Kč) za letité nezákonné jednání České republiky mající všechny znaky porušení čl. 3, 5 - 11 Evropské úmluvy o lidských právech a
- Prostřednictvím Nejvyššího soudu položí žalobcem žádané předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie
neboť žalobce doložil v řízení
č.j. 39 Nc 1631/2012 nezvratné důkazy o justičním kartelu České republiky proti
jeho osobě, rodině, nevládním organizacím, jichž je statutárním zástupcem jako
členech mezinárodního výzkumu Cannabis is The Cure (www.cannainsider.eu)/ Konopí je lék (www.konopijelek.cz), jehož je žalobce
zakladatelem, investorem a odborným vedoucím.
Odůvodnění:
1)
Jak
je uvedeno ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobci byla před zahájením řízení o
omezení právní způsobilosti 4x (v letech
2009 – 2012) zkonfiskována výzkumnická farma medical cannabis v Ospělově,
byl 2 x odsouzen, z toho jednou pravomocně, dále 2 x obviněn s dalším
obviněním za nedovolenou výrobu drog (konfiskace 2012) „na cestě.“
2)
Jak
je uvedeno ve spise v žádosti žalobce o
vydání předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva dle čl. 39
Jednacího řádu ESLP k zastavení řízení č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobce jako
pravomocně odsouzený Krajským soudem v Brně č.j. 3 To 25/2011 (OS Prostějov
2 T 104/2010) za nedovolenou výrobu drog doložil Nejvyššímu soudu
v dovolání č.j. 8 Tdo 1231/2011, viz http://www.nsoud.cz, že zákon o
návykových látkách je ve věci výroby cannabis z unijního práva neúčinný-
nevymahatelný, neboť novelizace zákona
o NL ve věci výroby cannabis nebyly notifikovány v souladu
s právem Společenství.
3)
S ohledem
na fakt, že právní argumentace žalobce doložitelná i ve výše uvedených
internetových odkazech ( v češtině na www.konopijelek.cz v sekci
Dokumenty a studie) a souhrnně na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ může České republice
způsobit mnohamiliardové škody na státním rozpočtu a vést k osvobození
(nejen) žalobce v řadě dalších trestních řízení, Nejvyšší soud ČR jako
povinný soud dle čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU v řízení č.j. 8
Tdo 1231/2011 dne 27.10. 2011 vědomě mylně rozhodl v neprospěch
žalobce, že nepoloží žalobcem žádané předběžné otázky Soudnímu dvoru EU,
neboť zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá
notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí,
což ví student prvního ročníku práv!
4)
Kromě
toho NS vědomě zapřel existenci judikátu SDEU Josemans a vlastního judikátu
Brodská vylučující trestnost skutku žalobce, stejně jako zapřel existenci §§
29 a 5, odst.5 zákona o návykových látkách
v platném znění a dělal, že neumí český jazyk. Ustanovení, kterými se
žalobce právně bránil, pak Česká republika změnila, abyse jimi nikdo hájit nemohl,
žalobci však právo nepřiznala.
5)
Justiční
kartel proti žalobci byl tak sebejistý, že Ústavní soud ČR v rozporu
s vlastními nálezy sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer,
body 22 a
30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS
2504/10 ze dne 10. 9. 2012, které
potvrdily, že nepoložení předběžné otázky SDEU je porušením práva na
zákonného soudce a práva na spravedlivý proces, v ústavní stížnosti
žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 také vědomě
mylně rozhodl, a to dne 13. 4. 2012 pod č.j. II. ÚS 664/2012, viz http://nalus.usoud.cz/, že
zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci,
neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí, současně
pak odmítl zrušit § 283 – 287 trestního zákoníku pro hrubý rozpor s mnoha
čl. Listiny základních práv a svobod, přestože soudní znalci doložili nejen
ústavnímu soudu, ale i nižším soudům, policejnímu prezidentovi, státním
zastupitelství, vládě a dalším, viz http://soudniznalec.blogspot.cz/ spáchání zločinů
proti lidskosti jednáním orgánů činných v trestním řízení proti žalobci a
zejména pak těžce nemocným členům výzkumu s charakterem §§ 401 nebo
minimálně 149 trestního zákoníku, což je rovněž obsaženo ve spisu č.j. 39 Nc
1631/2012.
6)
K obludnosti
a cynismu justičního kartelu doložme, že takto Ústavní soud ČR jednal i
v dalších ústavních stížnostech žalobce obviněného za nedovolenou výrobu
drog v řízeních č.j. V.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14 a na
vědomě mylné rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 odkazoval.
7)
Na
konci května 2012 pak byl synchronně OS Praha 1 (6 T 21/ 2012) a OS
Prostějov (2 T 65/2011) k trestním řízením proti žalobci osloven těmito
soudy olomoucký soudní znalec MUDr. Jiří Bilík k vypracování znaleckého
posudku na žalobce pro jeho výše uvedená trestní řízení související s výzkumem
a poskytováním cannabisterapie. Znalec pak na počátku července 2012 ve
znaleckém posudku uvedl, což nelze než parafrázovat, že žalobce trpí světově ojedinělou
duševní chorobou, kdy mu v době od dubna do září, když roste cannabis, zcela
vymizí rozlišovací, ovládací a rozpoznávací funkce a žalobce nechápe, že páchá
trestný čin. Jak je ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 doloženo ve vyjádření znalce MUDr.
Jiřího Bilíka žalobci dne 13.7.2012, posudek napsal tak, jak si
myslel, že se s žalobcem dohodli, aby uklidnil těžkou stresovou situaci
žalobce a de facto jej tak vyvinil z trestních řízení, což žalobce v žádném
případě nežádal.
8)
Dne
1.8. 2012 si OS Praha 3 pro zcela nepatřičné řízení žalobce proti
zaměstnavateli č. j. 20 C
2/2012 JUDr. Markétou Písaříkovou, která nebyla v daném řízení u daného soudu zákonným
soudcem, vyžádala u OS Prostějov posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka, aby
žalobce znevěrohodnila, a to za situace, kdy ze spisu věděla, že žalobcem
žalovaný zaměstnavatel způsobil škody přes 1 milion korun, což je doložitelné
ze spisů a žalob proti zaměstnavateli u OS Praha 3 č.j. 18 NC 5655/2011, 20 C 178/2011, 20 C 2/2012, 23 C 136/2013, 21 C 317/2013 + 134 EX
20124/14-022, z toho rodině žalobce škodu ve výši cca 600.000,- Kč.
9)
Dne
29.8.2012 tento posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka u OS Praha 3
ze spisu č. j. 20 C
2/2012 v hrubém rozporu se zákonem a v neprospěch žalobce celý
zkopíruje neoprávněná osoba Mgr. Naomi Zamazalová, která, jak OS Praha 3
věděl a znal od žalobce a jeho rodiny od konce roku 2011, způsobila žalovanému
a jeho rodině statisícové škody a po vědomém způsobení úpadku a zneužitím
funkce při hospodaření svěřeného majetku zaměstnavatele tohoto dne 28.8:2012
bez likvidace opustila.
10) Dne 4.9.2012
JUDr. Markéta Písaříková dle důkazu č.j. 20 C 2/ 2012-78 u OS Praha 3 dává podnět OS
Prostějov (následně dle bydliště žalobce OS Olomouc) k zahájení řízení
o omezení způsobilosti k právním úkonům žalobce a přestože není
zákonným soudcem bez udání důvodu ruší dlouhodobě naplánovaný termín
soudního řízení dne 2.10.2012 ve věci žaloby žalobce vedené pod č.j. 20 C 2/2012!
11) OS Olomouc dne 12.10.2012 zahájil
řízení o omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům pod č.j. 39 Nc
1631/2012.
12) Přes protest soudního
znalce MUDr. Jiřího Bilíka ze dne 28.10.2012 doložený ve spisu, že
justice jeho posudek na žalobce zneužila a že on se nikde nevyjadřoval a
ani by nikdy nezpochybnil právní způsobilost žalobce a řady dalších protestů
doložených ve spisu, soud ignorující §§ 103 a 114 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
o.s.ř. v řízení pokračoval
13) Soud dne 25.2.2013
pod č.j. 39 Nc 1631/2012- 135 ustanovil znalcem pro znalecké zkoumání žalobce
MUDr. Petra Hřibňáka.
14) Přestože žalobce dne 28.2.2013
v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. podal námitky k osobě
znalce, soud se nimi v rozporu s výše uvedenými ustanoveními vůbec nezabýval
a nevydal žádné rozhodnutí a strpěl bez jakékoliv námitky, že znalec vůbec nerespektoval nařízení soudu posudek
vyhotovit do 1 měsíce, když znalec vyčkal těžkého zdravotního poškození žalobce
jeho lékařkou MUDr. Silvií Musilovou (těžká deprese způsobená podáváním
antipsychotik), což bylo soudu rovněž doloženo a je uvedeno na titulní straně http://silvia-musilova.blogspot.cz/
15) Teprve dne 26.7.
2013 v době těžké nemoci žalobce zkoumal uvedený námitkami obdařený znalec,
tzn. 5 měsíců od ustanovení soudem.
16) V době těžkého
onemocnění do cca listopadu 2013 pak žalobce nebyl dne 26.9.2013 schopen
vyvrátit nepravdy znalce MUDr. Petra Hřibňáka v posudku na žalobce, stejně tak
nebyl schopen se účinně bránit v celém závěrečném řízení č.j. 39 Nc
1631/2012 dne 26.9.2013.
17) Dodejme, že stejně tak
se nebyl žalobce schopen v době těžké nemoci právně bránit ustanovení
ochranné léčby dne 6.8.2013 OS Prostějov namísto odškodnění za porušení zákona
proti žalobci.
18) Vzhledem k tomu,
že je jednoznačná příčinná souvislost mezi nepoložením
předběžných otázek SDEU a porušením zákona Nejvyšším a Ústavním soudem a
řízením č.j. 39 Nc 1631/2012, jehož jedinou snahou bylo žalobce odborně,
profesně a lidsky zdiskreditovat,
poškodit a vyhnout se tak náhradě škod za škody na výzkumu, členech výzkumu, žalobci a
jeho rodině, soud prostřednictvím Nejvyššího soudu podal
Soudnímu dvoru EU
k vyřešení tyto předběžné otázky:
1.
Je
třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že
brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné
otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona
o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu České republiky
v Brně č.j.
8 Tdo 1231 /2011,
že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení
ES, které se ovšem transponovat nesmí?
2. Představuje § 29
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování
cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl)
přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na
režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to
na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb.,
o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst.
11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
3. Je třeba v roce
2009 novelizované nařízení Komise (ES) „Metoda
společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v
odrůdách cannabis“ č.
1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a
integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor
pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č.
1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína,
vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis, než je metoda uvedená
v citovaném unijním přepisu?
4. Představuje § 5 odst.
5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem
č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International,
bod 55?
5. Představuje § 8 odst.
1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od
režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými
látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009
Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
6. Je třeba čl. 9
směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé
procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy,
jako je vyhláška č. 221/2013 Sb.,
kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání
individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné
použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost
léčebného cannabis?
7. Představuje § 24a zákona
č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování
cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International,
bod 55?
8. Představuje § 24b
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý
vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro
kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
9.
Je
třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č.
221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na
jakost léčebného cannabis, které je de
facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným
účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné
(vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd
cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití
je naopak zakázáno?
10. Je třeba čl. 34
Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve
věci C-137/09 Josemans explicitně
uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
11. Představuje § 15,
písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim
izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od
režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a
to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International,
bod 55?
12. Je třeba rozhodnutí
Soudního dvora EU č.j. C-224/01 (Köbler) vykládat v tom smyslu, že dojde
–li k porušení práva EU, musí dojít k
určení náhrady škody?
V Olomouci dne 7.4.2015 Dušan Dvořák, MMCA
Příloha:
Klíčové
důkazy ze spisu:
