Cannabis is
The Cure, z.s., IČ: 266 70 232, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
Vážený pane
komisaři, vážený pane řediteli antimonopolního úřadu,
ze zprávy na Idnes.cz http://zpravy.idnes.cz/tendr-
Jako účastníci řízení u Evropské komise s Českou republikou v předmětné věci a jako zájemce o dodávku konopí pro výzkum a pro terapii (od roku 2000) se domníváme, že pokud Statní ústav pro kontrolu léčiv nevyřeší níže uvedené právní otázky, nemůže dle českého a unijního práva žádnou zakázku na dodávku léčeného konopí vůbec zadat.
ŽÁDÁME součinnost českého Antimonopolního úřadu a Evropské komise při šetření stížnosti na Českou republiku CHAP (2014) 03930. Odbornou literaturu a studie a důkazy k níže uvedenému zašleme obratem na vyžádání.
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A CENA:
1) Jaká je zákonná či jinak legislativně ukotvená definice pojmu předmětu zakázky jako je „sušený samičí květ konopí“? Komentář: Rozdílné pojetí pojmu květ konopí může na vypsané zakázce 40 kg konopí k léčebnému použití tvořit až ¼ dodávky! Dodejme, že zákonná definice pojmu konopí v § 2 zákona o návykových látkách uvedené pojmosloví „samičí květ konopí“ vůbec nepoužívá.
2) Jaká je zákonná či jinak legislativně ukotvená definice pojmu „obsah účinné látky CBD a THC u samičího květu“? Komentář: Tzn. předmětu zakázky. Není vůbec popsána metodika sběru konopí a následné kvantitativní analýzy vzorku konopí a není vůbec definováno, ze kterých pater rostliny je květ na účinné látky měřen na účinné látky, když rozdíly mezi patry u jedné rostliny mohou být až 7% účinné látky jako je THC, což bylo jako účinná látka SUKLem poptáváno v dodání 19% THC. Tato věc ohrožuje samotný smysl a podstatu standardizace množství účinné látky, kterým se SUKL a MZ ČR opakovaně zaštiťuje. Dodejme k „moudrosti“ či spíše zkorumpovanosti českých zákonodárců: ze zákona se může konopí jen kouřit, vaporizer k inhalaci pojišťovna nehradí, masti, oleje, spreje, čípky či tinktury zákon nepřipouští.
3) Jaké je mimořádné zákonné oprávnění SUKLu nepřijímat zakázky dle ceny, jak se stalo tradicí? Komentář: Pokud jde o konopí k léčbě a daný tendr: na konferenci Medical Cannabis Conference Prague 2015 se 5. března 2015 v přítomnosti svědka vedoucí výzkumu Cannabis is The Cure Dušan Dvořák setkal a osobně opakovaně hovořil s člověkem, který nabídl se zahraničními partnery při velmi kvalifikovaném způsobu pěstování cenu poloviční, než jakou nabídl vítěz soutěže a toto tvrzení musí být součásti celého spisu o tendru. Soutěžící byl vyřazen způsobem, kdy inspektor SUKLu přijel na místo pěstírny a pouze křičel: Strašné, strašné, strašné. Na věcné dotazy vůbec nereagoval a pouze opakoval tato slova. Následně řekl své skupině, že otáčí zpět na SUKL a odjeli z inspekčního šetření. Z řízení o zakázce se zpětně soutěžící dozvěděl, že prý byla jeho pěstírna špinavá, což nebylo jakkoliv doloženo. Příběh o naprosto amatérském a nezákonném pěstování konopí na marihuanu pro policii na Mendelově univerzitě je jen typickým českým koloritem celého děsivého tendru SUKLu, jak znepřístupnit občanům konopí. Dodejme, že vítězem tendru se stala společnost Elkoplast jako veřejně známý společník nezákonně monopolně nastavené holandské firmy Bedrocan (smí se používat pouze jejich odrůdy konopí, resp. Vyhláška MZ ČR č. 221/2013 Sb. kopíruje produkty firmy Bedrocan dle složení účinných látek THC a CBD). Avšak nejděsivější z hlediska absolutní nekompetence lékového ústavu je, že v tendru byla SUKLem poptávána z hlediska odbornosti, prospěchu a rizik ta nejnevhodnější extrémně omamná odrůda konopí bez CBD, hlavní léčivé složky konopí snižující současně omamný efekt THC, a to za situace, kdy SUKL věděl, že dosud nebyl v ČR v podávání konopí k léčbě proškolen jediný lékař, dané konopí muže být silně psychotizující a SUKL neměl ani příbalové letáky k jednotlivým léčivům! To je skutečný hazard na hranici trestní odpovědnosti.
Dle
unijního práva
Lze důkazně doložit, že ředitel SUKLu byl v březnu 2013 k řízení o opatření obecné povahy neuznat úhradu konopí zdravotními pojišťovnami, naší společností a našimi partnery osobně písemně informován a varován, že tendr na dodávku konopí nelze kvůli nevymahatelnosti zákonných ustanovení ve věci technických předpisu výroby konopí jako léku dle povinnosti Směrnice 98/34/ES vůbec vypsat!
Nechť vám
ředitel SUKLu odpoví na tyto právní otázky dříve, než o nich se škodami na
státním rozpočtu rozhodne Soudní dvůr EU (věc je současně v dovolání u českého
nejvyššího soudu podléhajícího povinnosti rozhodnutí dle čl. 267 odst. 3
Smlouvy o fungování EU k otázce číslo 2):
Na
výzkumnické farmě v Ospělově dne 20. března 2015
Dušan Dvořák,
MMCA, zakladatel a vedoucí výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék)
POZN. Dne
21.března 2008 byl ve spolupráci řady nevládních organizací zveřejněn výzkum
Konopí je lék se jmény 77 signatářů legislativního návrhu regulace dostupnosti
konopí pro občany, zvířata i výzkum, namísto nezákonné prohibice (viz bod 7).
Výsledky v roce 2015? Viz www.konopijelek.cz
CHAP (2014) 03930 zákonnost tendru na
dodávku konopí dle českého a unijního práva
ze zprávy na Idnes.cz http://zpravy.idnes.cz/tendr-
Jako účastníci řízení u Evropské komise s Českou republikou v předmětné věci a jako zájemce o dodávku konopí pro výzkum a pro terapii (od roku 2000) se domníváme, že pokud Statní ústav pro kontrolu léčiv nevyřeší níže uvedené právní otázky, nemůže dle českého a unijního práva žádnou zakázku na dodávku léčeného konopí vůbec zadat.
ŽÁDÁME součinnost českého Antimonopolního úřadu a Evropské komise při šetření stížnosti na Českou republiku CHAP (2014) 03930. Odbornou literaturu a studie a důkazy k níže uvedenému zašleme obratem na vyžádání.
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A CENA:
1) Jaká je zákonná či jinak legislativně ukotvená definice pojmu předmětu zakázky jako je „sušený samičí květ konopí“? Komentář: Rozdílné pojetí pojmu květ konopí může na vypsané zakázce 40 kg konopí k léčebnému použití tvořit až ¼ dodávky! Dodejme, že zákonná definice pojmu konopí v § 2 zákona o návykových látkách uvedené pojmosloví „samičí květ konopí“ vůbec nepoužívá.
2) Jaká je zákonná či jinak legislativně ukotvená definice pojmu „obsah účinné látky CBD a THC u samičího květu“? Komentář: Tzn. předmětu zakázky. Není vůbec popsána metodika sběru konopí a následné kvantitativní analýzy vzorku konopí a není vůbec definováno, ze kterých pater rostliny je květ na účinné látky měřen na účinné látky, když rozdíly mezi patry u jedné rostliny mohou být až 7% účinné látky jako je THC, což bylo jako účinná látka SUKLem poptáváno v dodání 19% THC. Tato věc ohrožuje samotný smysl a podstatu standardizace množství účinné látky, kterým se SUKL a MZ ČR opakovaně zaštiťuje. Dodejme k „moudrosti“ či spíše zkorumpovanosti českých zákonodárců: ze zákona se může konopí jen kouřit, vaporizer k inhalaci pojišťovna nehradí, masti, oleje, spreje, čípky či tinktury zákon nepřipouští.
3) Jaké je mimořádné zákonné oprávnění SUKLu nepřijímat zakázky dle ceny, jak se stalo tradicí? Komentář: Pokud jde o konopí k léčbě a daný tendr: na konferenci Medical Cannabis Conference Prague 2015 se 5. března 2015 v přítomnosti svědka vedoucí výzkumu Cannabis is The Cure Dušan Dvořák setkal a osobně opakovaně hovořil s člověkem, který nabídl se zahraničními partnery při velmi kvalifikovaném způsobu pěstování cenu poloviční, než jakou nabídl vítěz soutěže a toto tvrzení musí být součásti celého spisu o tendru. Soutěžící byl vyřazen způsobem, kdy inspektor SUKLu přijel na místo pěstírny a pouze křičel: Strašné, strašné, strašné. Na věcné dotazy vůbec nereagoval a pouze opakoval tato slova. Následně řekl své skupině, že otáčí zpět na SUKL a odjeli z inspekčního šetření. Z řízení o zakázce se zpětně soutěžící dozvěděl, že prý byla jeho pěstírna špinavá, což nebylo jakkoliv doloženo. Příběh o naprosto amatérském a nezákonném pěstování konopí na marihuanu pro policii na Mendelově univerzitě je jen typickým českým koloritem celého děsivého tendru SUKLu, jak znepřístupnit občanům konopí. Dodejme, že vítězem tendru se stala společnost Elkoplast jako veřejně známý společník nezákonně monopolně nastavené holandské firmy Bedrocan (smí se používat pouze jejich odrůdy konopí, resp. Vyhláška MZ ČR č. 221/2013 Sb. kopíruje produkty firmy Bedrocan dle složení účinných látek THC a CBD). Avšak nejděsivější z hlediska absolutní nekompetence lékového ústavu je, že v tendru byla SUKLem poptávána z hlediska odbornosti, prospěchu a rizik ta nejnevhodnější extrémně omamná odrůda konopí bez CBD, hlavní léčivé složky konopí snižující současně omamný efekt THC, a to za situace, kdy SUKL věděl, že dosud nebyl v ČR v podávání konopí k léčbě proškolen jediný lékař, dané konopí muže být silně psychotizující a SUKL neměl ani příbalové letáky k jednotlivým léčivům! To je skutečný hazard na hranici trestní odpovědnosti.
Lze důkazně doložit, že ředitel SUKLu byl v březnu 2013 k řízení o opatření obecné povahy neuznat úhradu konopí zdravotními pojišťovnami, naší společností a našimi partnery osobně písemně informován a varován, že tendr na dodávku konopí nelze kvůli nevymahatelnosti zákonných ustanovení ve věci technických předpisu výroby konopí jako léku dle povinnosti Směrnice 98/34/ES vůbec vypsat!
1. Představuje § 5 odst. 5
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č.
50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIASecurity International, bod 55?
2.
Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání
povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok
je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon
č.167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl.
1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
3.
Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že
brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení
v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb.,
kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání
individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné
použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost
léčebného cannabis?
4. Představuje
§ 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro
pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod 55?
5. Představuje
§ 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby
veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu
pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
6. Je
třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto
vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis,
které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je
pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro
léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně
zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis,
jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?
7. Je
třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr
v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal
přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
